„Pacienti mnohdy přicházejí pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Kvůli relativní vzácnosti onemocnění často i praktické lékaře tato možnost napadá jako poslední a pacienty léčí například na astma. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje doc. MUDr. Pavel Jansa. Pokud nelze dušnost zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.
V boji s plicní hypertenzí pomáhá včasná diagnóza
Příčin plicní hypertenze je celá řada, nejčastěji vzniká jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce. Může ale vznikat i v důsledku autoimunitních onemocnění nebo plicní embolie.
„Druhů plicní hypertenze známe několik, v posledních letech se zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi, hlavně kvůli významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme snížili počet obětí na jednotky procent ročně,“ říká doc. MUDr. Pavel Jansa. Zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí zhruba 1000 pacientů, každý rok zhruba 150 přibude. Podle odhadů lékařů ale několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví.
Nejčastěji lékaři plicní hypertenzi léčí přípravky, které pomáhají roztahovat plicní cévy. Druhou možností je operace, kterých se v Česku vykoná asi 30 ročně. Léčba je tak poměrně nákladná.
„Plicní hypertenze zasahuje lidi napříč populací, ale při včasném zahájení léčby mají pacienti šanci na delší a kvalitnější život. Proto je osvěta vedoucí k časnějšímu rozpoznání nemocí velmi důležitá,“ říká Dominika Carvanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které se připojuje k celosvětové osvětové kampani. Modře nasvícené budovy podle ní mají symbolizovat právě jeden z příznaků nemoci – modré rty.
V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.
