V důsledku zvýšených hladin kyseliny močové, což je přirozený produkt látkové přeměny tzv. purinů (látek vyskytujících se v buněčných jádrech), dochází k ukládání solí...
Prvním krokem pro řešení jakékoli nemoci je schopnost rozpoznání symptomů.
„Nejčastěji se může revmatické onemocnění hlásit bolestí a otokem alespoň jednoho kloubu, výraznou ranní ztuhlostí kloubů a zvýšenou únavou. V případě podezření na revmatické onemocnění odesílá praktický lékař pacienta k revmatologovi. Včasná diagnóza revmatického onemocnění a včasné nasazení účinné léčby jsou zásadní pro zabránění postupné destrukci kloubů a omezení hybnosti kloubů,“ říká MUDr. Hana Ciferská, Ph.D., Revmatologická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Revmatologický ústav.
V obecném povědomí jsou revmatická onemocnění spojována s vyšším věkem. Ve skutečnosti však postihují všechny věkové kategorie, výjimkou nejsou ani děti. Pokud nejsou revmatická onemocnění správně léčena, může dojít k ohrožení kvality života, omezení fyzických schopností a znemožnění každodenních aktivit pacientů, jako chůze, chůze do schodů, osobní hygiena nebo schopnost pracovat.
Čtěte také: Syndrom karpálního tunelu: nemoc z počítače, klavíru, jehly i sbíječky
Revmatoidní artritida
Nejčastější ze skupiny revmatických zánětlivých onemocnění je revmatoidní artritida. Tímto chronickým onemocněním trpí přibližně 0,5-1 % obyvatel, v České republice tedy přibližně až 85 000 osob. Ročně přibývá zhruba 4 000 nových pacientů. Revmatoidní artritida značně snižuje funkční schopnosti a kvalitu života a zkracuje život nemocných v průměru o 5-10 let.
Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění kloubů projevující se bolestmi kloubů a jejich otokem s nebezpečím pozdějšího vzniku deformit. Revmatoidní artritida patří do skupiny autoimunitních onemocnění, její základní příčinou je narušený imunitní systém, který reaguje proti tkáním vlastního těla a poškozuje je tak, že v nich vyvolává chronicky probíhající zánět. Revmatoidní artritida člověka postupně omezuje v pohybu a brání mu vykonávat běžné každodenní aktivity a žít samostatný a nezávislý život. Přestože pro revmatoidní artritidu je nejtypičtější onemocnění kloubů, může nemoc postihnout také kterýkoli jiný orgán v těle. Nejvíce (až 80 %) nemocných je mezi 35. a 50. rokem (35 000 – 70 000 osob), tedy v produktivním věku. Nemoc však postihuje všechny generace.
Správně nasazená léčba a úprava léčebného postupu podle aktuálního stavu pacienta je označována jako „léčba k cíli“. Cílem je dostat onemocnění do stádia remise (vymizení příznaků) nebo alespoň nízké klinické aktivity, a to v co nejkratším časovém rozmezí. Pokud je adekvátní léčba zahájena v průběhu 12 týdnů od objevení příznaků, šance na minimalizaci úrovně postižení kloubu, zmírnění dlouhodobého průběhu onemocnění a šance na remisi se značně zvyšují.
Čtěte také: Revmatoidní artritida - příznaky které byste neměli ignorovat
Biologická léčba
Jedním z přístupů k léčbě revmatoidní artritidy je biologická léčba. Biologické léky cíleně ovlivňují složky imunitního systému, které jsou zodpovědné za vznik a udržování chronického zánětu. V případě revmatoidní artritidy je biologická léčba používána, pokud onemocnění vykazuje nedostatečnou odezvu na stávající terapii, nebo v případě těžšího průběhu nemoci. Biologická léčba revmatoidní artritidy je průlomová, protože umožňuje návrat pacientů do běžného života. Poskytuje jim šanci, kterou by ještě před několika lety neměli. Dokud nebyly biologické léky k dispozici, považovalo se za úspěch, když se podařilo chorobu zpomalit, když se podařilo zredukovat počet kloubů, kde běžel zánětlivý proces, třeba na polovinu. Dnes se považuje za úspěch, když se choroba zastaví, když zánětlivý proces neprobíhá ani v jednom kloubu. To je možné jen díky biologické léčbě. Biologická léčba v posledních letech výrazně přispěla ke zlepšení výsledků léčby a výrazně zvýšila kvalitu života mnoha lidem s revmatickým onemocněním.
Ačkoli biologické léky prokazatelně výrazně zlepšují léčbu autoimunitních onemocnění u vhodných pacientů, jejich nákladnost představuje překážku jejich širokému uplatnění.
„V ČR činí náklady na léčbu pacienta přibližně 200-300 000 Kč ročně. Náklady na biologickou léčbu je ale třeba vnímat v kontextu přímých a nepřímých nákladů, tedy z perspektivy jak zdravotního, tak sociálního systému. Přímé úspory vzniknou v případě udržení pacienta déle bez potřeby další zdravotní péče (například operací, hospitalizací), nepřímé úspory vznikají v rámci sociálního systému tím, že udrží pacienta déle práceschopného,“ vysvětluje Tomáš Doležal, Ph.D., Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment.
Česká revmatologická společnost stejně jako evropská EULAR doporučuje léčit vhodné pacienty biologickou léčbou při střední a vysoké aktivitě onemocnění (DAS28 větším než 3,2), biologická léčba je ale v současnosti hrazena pouze pro pacienty s vysokou aktivitou onemocnění, v nejtěžším stadiu onemocnění. Tento rozpor mezi doporučeními odborníků a podmínkami úhrady způsobuje nedostatečný přístup k léčbě těm pacientům, kteří terapeuticky neprospívají na léčbě syntetickými chorobu modifikujícími léky, avšak doposud nedosáhli nejtěžšího stupně onemocnění.
„Takoví pacienti bohužel musí v podstatě čekat na zhoršení svého onemocnění, rovnající se skóre DAS 28 větším než 5,1. Tento přístup považuje Revma Liga ČR za zastaralý a neetický vůči pacientům,“ říká Edita Müllerová, předsedkyně spolku Revma Liga ČR.
Čtěte také: Kryoterapie - léčba chladem
12. října – Světový den artritidy
K příležitosti Světového dne artritidy, který každoročně připadá na 12. října, připravila Revma Liga ČR další pokračování informační kampaně pro veřejnost s názvem Revma výzva. Hlavní tváří kampaně je opět herec Jakub Žáček, který vyzval kajakáře Jiřího Prskavce a atletky Barboru a Kateřinu Dvořákovy, aby si oblékli speciální oblek a rukavice přibližující pohybové omezení revmatiků.
„Naší snahou je zvýšit povědomí o tom, s jakými těžkostmi se musí potýkat nemocní s revmatoidní artritidou a jak negativně nemoc zasahuje do jejich života,“ objasňuje Edita Müllerová.
Zdroj: www.revmaliga.cz
