Smysl má jen ta dieta, které je trvalá

Z průzkumů společnosti ISTOB (Stop obezitě), která se v Česku nejdéle věnuje této problematice vyplývá, že 95 procent žen někdy v životě zkusilo dietu. O mužích tyto statistiky neexistují, ale lze odhadnout, že je to významně nižší procento.

Dietní průmysl si nemůže přát nic lepšího a stále prosperuje. Různých metod na hubnutí, zázračných diet či zázračných přístrojů stále přibývá stejně jako obézních. Je tedy zřejmé, že něco je špatně.

Kolik jste za svůj život již vyzkoušeli diet? Kolikrát jste si dali jasné datum, že začnete a kolikrát jste svá rozhodnutí porušili již v poledne? Kolikrát se vám podařilo zhubnout třeba sedm kilogramů a pak nabrat deset nebo dokonce 15. A kolika lidem se skutečně zhubnout podařilo? Podle statistik, ze kterých vyplývá, že každý druhý obyvatel Česka je obézní, to asi velké procento není.

Jak z bludného kruhu ven? Ideální zřejmě je vyhledat odborníka. To platí zejména pro ty, kdo již několikrát dietu drželi a buď se jim nepodařilo ztratit ani deko, nebo sice zhubli, ale zase nabrali. Hubnutí je totiž opravdu věda a přečtení jednoho článku zdaleka neodhalí všechny jeho záludnosti. Co všechno totiž musíte vědět, než hubnout začnete? Třeba kolik máte podkožního tuku, kolik můžete sníst kalorií, jaký typ obezity máte, jaké je vaše ideální váha, jaký je váš metabolismu a hlavně také to, zda vůbec hubnout máte. Velká část lidí se totiž k obezitě dopracovala právě tím, že nerespektovalasvé tělo s normální váhou a chtěla, aby bylo štíhlejší.

Omezíte-li nadměrně objem potravy, tělo si zvykne na snížený příjem energie a sníží bazální metabolismus. To je v podstatě počet kalorií, které organismu vydává, i když je v klidu (na zachování životních funkcí, trávení a podobě). Takové „šetření“ je výhodné, pokud máte překonat hladomor. Ten, ale dnes nehrozí. Tělo ale neví, že ho nečeká smrt hladem, že jste se rozhodli jen hubnout. Ve chvíli, kdy pak dostane jídlo – a zvláště pokud hladovění nevydržíte – si začne ukládat zásoby na „horší časy“.