Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
Toto onemocnění je v současnosti velmi časté. Jeho příčinou je porucha tvorby a toku slzného filmu na povrchu oka. Tím, že se zpomalí tvorba slz, vznikají nepříjemné subjektivní pocity, které doprovází neustálé dráždění oka, které může vést až k poškození jeho povrchu. Příčinou bývá nejen nedostatečné množství slz, ale i jejich zhoršená kvalita. Slzy totiž obsahují vodu, hlen a olej a tyto tři složky oko chrání a zvlhčují. Zpočátku je toto onemocnění vnímáno jen jako pocit diskomfortu, může ale časem vyústit v závažné onemocnění
Příčina syndromu suchého oka
Onemocnění se objevuje v každém věku, častěji pak u žen v období tzv. přechodu (menopauza). Projevy syndromu jsou často ovlivněny okolním prostředím – potíže se zhoršují při pobytu v prašných a zakouřených prostorách, ve větru, v suchých a klimatizovaných místnostech, určitý vliv má i nošení kontaktních čoček, stres a několikahodinová práce na počítači. Důležitou roli hraje také dlouhodobé užívání očních kapek, některé léky a některá onemocnění (oční záněty, infekce, alergie, autoimunitní nemoci, cukrovka atd.). Syndrom suchého oka se může objevit u lidí postižených vrozenými či získanými anomáliemi očních víček. Další příčinou může být nedostatek vitaminu A. V řadě případů se příčina tohoto syndromu vůbec nezjistí.
Čtěte také: Malý slovníček očních onemocnění
Příznaky syndromu suchého oka
Syndrom suchého oka je projev suchého zánětu rohovky a spojivky. Souvislý slzný film, který pokrývá povrch oka, je nedostačující a nechrání ho před okolními vlivy. Oko se stává citlivějším. Nejčastějšími příznaky jsou subjektivní pocity pálení, tlaku v očích, únavy očí, fotofobie, pocit cizího tělesa (například smítka nebo prachu v oku), pocit přilnutí víčka k oku a podobně. Postižený může pociťovat také nepříjemný pocit nebo dokonce bolest při aplikaci očních kapek a zhoršení vidění k večeru i během dne. Může být také přecitlivělý na pobyt v klimatizované či zakouřené místnosti. Paradoxem je, že příznakem bývá i nadměrné slzení očí, hlavně při větrném počasí. Slzný film je totiž nekvalitní, což vede k jeho předčasnému úniku mimo oko. Následné dráždění osychajícího povrchu oka pak způsobuje další produkci slz. Extrémním vyústěním neléčeného syndromu suchého oka je postupná ztráta průhlednosti rohovky, zhoršení vidění a slepota.
Čtěte také: OCT - neinvazivní vyšetření zraku
Léčba syndromu suchého oka
Na prvním místě v léčbě syndromu suchého oka léčba základního onemocnění, vysazení léků, pokud to způsobují a je možno je vysadit. U lehčích forem se podávají umělé slzy (3–5x denně), vhodné je používat umělé slzy bez konzervačních látek. U středních forem se mohou (mimo umělých slz) na noc využívat oční gely, masti. V nejtěžších případech můžeme obturovat slzné body pomocí speciálních zátek, aplikovat lubrikační gely či terapeutické kontaktní čočky. Někdy je nutné přistoupit k zevnímu sešití víček, především při lagoftalmu, či k chirurgickým korekturám deformit.
Čtěte také: Plugy - Nová metoda pro léčbu syndromu suchého oka
Léčba vždy usiluje o to, zajistit oku dostatek slz a stabilní a rovnoměrný slzný film, který na oku po určitou dobu setrvá a dokonale oko ochrání.
Nezbytná bývá úprava životního stylu a prostředí s eliminací vyvolávajících faktorů a s udržením slzného filmu. Nevhodné je zejména prašné a zakouřené prostředí, také klimatizace a vítr zhoršují obtíže pacientů. Vhodná je i úprava stravovacích návyků. Rozmanitá strava respektující zásady zdravé výživy by měla obsahovat dostatek kvalitních tuků a nenasycených mastných kyselin, vitaminy a stopové prvky. Nezbytná je také léčba onemocnění víček.
Syndrom suchého oka představuje závažný socioekonomický problém, může výrazně snižovat kvalitu života pacienta a vést dokonce k pracovní neschopnosti. Proto je nutné onemocnění včas diagnostikovat, určit příčinu a cíleně a efektivně léčit.
