Možná neznáte pojmenování flebitida, ale jistě už jste slyšeli o zánětu povrchových žil. Ten může vzniknout po odběru krve, aplikaci léků injekcí nebo kapačkou, může vzniknout kvůli dlouhodobě zavedenému katetru.
Tromboembolická choroba zahrnuje dva chorobné děje: vznik krevní sraženiny uvnitř cévního řečiště a vmetení sraženiny do cév na jiném místě těla.
Klasickým případem je plicní embolie: v žilách dolních končetin (vzácně jinde) dojde v důsledku zpomaleného proudění, žilní nedostatečnosti (např. při varixech) nebo celkovém onemocnění s poruchou krevní srážlivosti ke vzniku sraženiny (flebotromboza). Pokud zůstane trombus na místě, vede k uzávěru žíly, také se může sám rozpustit. Při jeho odtržení od stěny cévy však v několika sekundách proletí do pravé části srdce a je "vystřelen" do řečiště v plicích, kde podle své velikosti dříve či později uvízne (tedy uvízne ihned, ale buď hned ve větvení plicních tepen, nebo hlouběji v jejich "stromu"). To má za následek akutní nedostatek dechu, vykašlávání krve, selhání srdce nebo dokonce okamžitou smrt. Asi laicky nejznámějším (nikoli nejčastějším) případem tromboembolické příhody je "syndrom turistické třídy" - během dlouhého sezení v autobusu nebo letadle se vytvoří sraženina a po vystoupení dojde k embolizaci (proto je vhodné den před takovou cestou vzít 1 tabletu aspirinu).
Tromboembolická příhoda však může vzniknout i při trombu v levé srdeční síni (při nepravidelném tepu /fibrilace síní/), pak se vmetek dostává do tepen kdekoli v těle - na končetinách, v oku, mozku - projevem může být náhlá ztráta zraku na jedno oko, mozková příhoda nebo akutní tepnný uzávěr na dolní končetině.
Z medicínského hlediska je nutné předcházet vzniku sraženin tam, kde je zvýšené riziko, a zabránit vmetení - při flebotromboze je klid na lůžku, elastická bandáž končtiny a léčba protisrážlivými léky absolutní nezbytností.
Přidat nový komentář