Viry a bacily útočí

Sezona rým a kašlů vrcholí. Většina z nich odezní za pár dní, ale někdy se mohou zkomplikovat. Zejména tehdy, když je člověk přechází a ignoruje varovné příznaky – například sílící bolest hlavy. Myslíte si, že rýma a kašel vám nejvíce hrozí v zimě? Nikoli, jejich sezonou je podzim, případně ještě jaro. Jinými slovy, vlhké a chladné počasí, nikoli však mráz – v něm se virům tolik nedaří. Ale není to tak, že by člověk onemocněl pouze proto, že je zima.

Kromě toho, že se viry v podobném podnebí více množí a šíří, lidé snáze prochladnou a jejich odolnost vůči infekcím se snižuje. „Virózy mají nyní pré, později v zimě je vystřídá chřipka,“ zhodnotila situaci vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku Martina Havlíčková.

Neděje se přitom podle ní nic výjimečného – počet lidí s akutními respiračními chorobami, jak lékaři odborně říkají nachlazení, se nijak nevymyká normálu obvyklému v této roční době. Pokud jde o chřipku, je situace obdobná: „Zatím byl ve Švýcarsku izolován typ viru H1N1,“ potvrdila Havlíčková. To je zcela běžný chřipkový vir, který se objevil právě v očekávanou dobu. Lékaři čekají, že do zimy se mezi lidmi rozmnoží a kolem Vánoc způsobí každoroční chřipkovou epidemii. Na rozdíl od chřipky nepřinášejí banální virózy lidem většinou žádné vážné potíže a nejsou nebezpečné. „Lidé si spíše někdy ubližují tím, že kombinují léky, které se přitom kombinovat nesmí,“ upozornila na možné riziko Havlíčková. Případně jich užívají mnohem více, než je vhodné.

Jde vesměs o léky, které obsahují kyselinu acetylsalicylovou, paracetamol a ibuprofen – lidé si je často kupují, protože je vidí v reklamě a už nevědí, že by měli užívat vždy jen jeden z nich. A není výjimkou, když si někdo vezme paralen a vzápětí aspirin. Jde přitom o dva léky se stejným účinkem, lišící se jen účinnou látkou.

K lékaři by se v každém případě měli vydat tehdy, pokud jejich potíže trvají déle než sedm dnů, aniž by se jejich stav zlepšoval. Varující jsou rovněž dlouhotrvající vysoké horečky a bolesti hlavy. Původně virová rýma se někdy zkomplikuje a člověku hrozí záněty uší, nosních dutin nebo třeba, v případě dalšího postupu dýchacími cestami, také záněty průdušek. „Nemoc se takhle může zhoršit třeba lidem, kteří už měli nějak oslabenou imunitu, anebo těm, kteří navzdory viróze nijak nezvolnili,“ vysvětluje praktický lékař Petr Šedivý.

Komplikace jsou kvůli ne zcela vyvinutému imunitnímu systému rovněž častější u dětí. Hnisavá rýma sice většinou nakonec rovněž ustoupí sama, někdy je však namístě používat kapky s antibiotiky, které jsou jen na lékařský předpis. Jde pouze o lokálně působící lék, který je v tomto případě lepší volbou než antibiotika v pilulkách. Ta by měla podle lékaře přijít na řadu až tehdy, když se ani poté potíže nezlepší a existuje například podezření na zánět dutin. Ten nejlépe posoudí specialista ORL pomocí obličejového ultrazvuku.