Cévní mozkové příhody představují jedno z nejzávažnějších onemocnění mozku a jsou po infarktech myokardu a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou smrti.
Každý rok v ČR zemře přibližně 25 000 žen na srdečně-cévní onemocnění. Jedná se o nejčastější příčinu úmrtí u nás i celosvětově. Ve většině případů se jedná o následky aterosklerotického procesu. Ten je nejčastěji způsoben škodlivými lipidovými částicemi v krvi, kouřením, cukrovkou a vysokým krevním tlakem.
Ke kouření a cukrovce jsou ženy citlivější než muži, nicméně mají určitý časový odklad. Do menopauzy jsou chráněny ženskými pohlavními hormony, rizikovější skupinou jsou v tomto věku muži. Po menopauze však tato ochrana skončí a ženy začnou muže ve smutných statistikách velmi rychle dohánět. Vzhledem k tomu, že se ženy dožívají vyššího věku, ve vyšších věkových skupinách jsou již na vedoucím místě.
Ženy dnes žijí oproti minulosti po menopauze mnohem déle, konkrétně o 2–3 desítky let (střední délka života je u žen 81,45 let). Mohlo by se tedy zdát, že mají dost času hned po menopauze vše napravit. Bohužel nemají, příroda rozhodla jinak. Menopauza je určitým milníkem, po kterém se výskyt kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu výrazně zvyšuje, nicméně aterosklerotický proces se začíná tiše, ale agresivně rozbíhat již v období přechodu. Přitom zabít, či zmrzačit je schopen více než polovinu z nás zcela bez varování, což platí zejména pro ženy. To je velmi špatná zpráva. Dobrou zprávou naopak je, že už to víme a víme také, co bychom s tím měli dělat.
„V současné době víme, že v procesu aterosklerózy se střídají období klidu a období aktivity (progrese). Právě zachycení období aktivity a jeho účinné utlumení může být nejúčinnější metodou, jak proces aterosklerózy stabilizovat či zcela zastavit. Jednou z takových period je pravděpodobně období přechodu do menopauzy,“uvádí Doc. MUDr. Jan Piťha, CSc. z Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol a LVA IKEM, předseda Fóra zdravé výživy.
Nedávno byl popsán příznivý vliv doposud převážně zavrhované hormonální substituční terapie na aterosklerotické změny, pokud byla nasazena do 5 let po menopauze – po více než 10 letech to již ale nefungovalo. Hormonální terapie v přechodu do menopauzy či po ní je stále diskutována a bezesporu přináší některá rizika, i když ne tak rozsáhlá, jak se dříve předpokládalo.
Naproti tomu není nutné příliš diskutovat o tom, že bychom neměli kouřit, měli mít pod kontrolou váhu a obvod pasu, přiměřeně se hýbat a jíst vyváženou stravu bez obsahu většího množství rizikových živin. Právě ženy v přechodu bývají extrémně citlivé k těmto zdánlivě banálním opatřením, která mohou zásadně rozhodnout o jejich budoucnosti.
Podle nedávného průzkumu společnosti STEM/MARK si ženy uvědomují (až ve 44 %), že při potížích spojených s menopauzou je na prvním místě úprava stravy a celkové životosprávy. Stále se ale obávají rakoviny prsu (40 %), fyzických příznaků spojených s menopauzou (40 %) nebo psychických obtíží (38 %) více než srdečně-cévních onemocnění (31 %), která dávají ženy v rizikovém věku
až na 6. místo. S tím souvisí poměrně nízká znalost některých zásadních rizikových faktorů. Zatímco svůj krevní tlak zná 9 z 10 žen, jen 2/5 znají svou glykémii (hladinu cukru v krvi) a pouhá 1/3 hladinu cholesterolu v krvi.
Ženy v přechodu do menopauzy by se tedy jako první v naší populaci mohly a měly změnit z pasivních obětí aterosklerotického postižení na jeho aktivní odpůrkyně. Zásadním krokem k této změně je znalost rizikových faktorů včetně jejich hodnot a aktivní přístup k jejich zlepšení.
Období přechodu do menopauzy a přibližně 8 let po ní se jeví jako nejvhodnější doba k intervenci. Ta však neznamená polykání tablet, ale spíše výraznou úpravu životního stylu – abstinenci kouření, větší pohybovou aktivitu a vhodné složení jídelníčku.
„Čím dříve začnou ženy s ozdravováním své životosprávy, tím lépe. Ozdravěním návyků mohou eliminovat jak zdravotní riziko, tak nepříjemné průvodní projevy přechodu,“ uvádí Mgr. Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice a členka Fóra zdravé výživy a dodává: „významnou roli v životosprávě žen v období menopauzy sehrává změna chuťových preferencí (i chuti k jídlu samotné), kterou můžeme přirovnat k chutím v těhotenství. Na rozdíl od těhotenství trvajícího necelý rok však přechod a doba po něm často představuje třetinu celkové délky života ženy.“
Jídelníček žen v období přechodu by měl být pestrý, vyvážený, bez zbytečných excesů a reakcí na různé módní vlny, s důrazem na složky, které jsou u žen v tomto období velmi důležité, ale bohužel často opomíjené. Jedná se zejména o kvalitní zdroje bílkovin v podobě masa a mléčných výrobků, kvalitní tuky s převahou nenasycených mastných kyselin, vlákninu v podobě zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných výrobků. Velmi důležitý je dostatečný příjem vápníku v podobě mléka a mléčných výrobků, případně sardinek, vitaminu D, E a skupiny B. Pomáhá i pravidelná konzumace sójových výrobků jako zdrojů fytoestrogenů, při zvýšené hladině cholesterolu v krvi také rostlinných sterolů. V případě současných zdravotních potíží je rozumnější konzultovat úpravu životosprávy s odborníkem než spoléhat na „samopéči“, která může napáchat spoustu škod.
Více informací najdete na www.fzv.cz.
