Včera tomu byli 3 měsíce, co mi zemřel můj milovaný dědeček. S jeho smrtí se nemohu smířit dodnes a neustále mě napadají myšlenky, zda opravdu nemohl být zachráněn. Bylo to u něj rychlé, ráno šel k vrátkům a najednou padl k zemi. Stačil si ještě přivolat pomoc, záchranná služba ho převezla do Hradce Králové, kde žil ještě více jak 12 hod. Zajímalo by mne, proč nebyl operován, proč lékaři tvrdili, že kdyby zvládl operaci srdce, že by byl dementní atd...Stalo se to přesně 9 dní po oslavě jeho 80. narozenin, byl snad pro lékaře moc velikým rizikem jeho věk a nebo to už zkrátka nemělo smysl z toho hlediska, že už byl starý a stejně tu už dlouho nebude (dokáži si i takto představit myšlení lékařů)...mé PROČ, mě už asi bude strašit do konce života, ale věřím tomu, že býval by tady s námi mohl ještě být a mohl si se svým elánem, který měl až do svého osudného dne, užít každičký den se svým dvouletým vnukem, kterého neměl ani možnost poznat...Bohužel, ani můj syn nikdy nepochopí o jakého člověka jsme v životě přišli :,(((
Přidat nový komentář