Je mi 20 let a ataku jsem měl asi před 2 měsíci,seděl jsem prostě u počítače a najednou jak kdyby mě někdo chytl zezadu za hlavu,začal jsem se třást a začala se mi strašně motat hlava,prudce se mi zrychlil tep,měl jsem strach,že mám infarkt nebo co,tak jsem si zavolal sanitku,dojeli během 5 minut když jsem jim popsal co mi je,změřili mi tlak - měl jsem 170/120,proto mě odvezli na pohotovost,kde mi ovšem bylo dobře,prostě to doma přišlo z ničeho nic a jak to přišlo tak to i odešlo.Na pohotovosti mě udělali rozbory krve a řekli mě,že je vše v pořádku..říkal jsem si,bože snad nejsem blázen!!!Jen jsem ale dojel z pohotovosti domů,opět se to vrátilo a to v mnohem silnější formě,bylo mě hrozně na zvracení a hlava se mi motala,jakobych vypil 10 piv!!Rozhodl jsem se jit k doktorce,ta mě poslala na infekční a tam mi udělali rozbory na klíště a různy nemoci...vše v pořádku,udělali mě různý rentgeny a vše naprosto v pohodě...musím podotknout,že se mi ataka vrátili asi 5x a to vždy,když byli rodiče pryč a já byl doma sám..můj stav se zhoršil a začal jsem mít teploty - né vysoký,max. 37,5°C,proto mě hospitalizovali na infekčním,kde jsem ležel týden a přes různý neurologický vyšetření a CT mě nakonec poslali k psychologovi,kterej naznal že mám panickou ataku,a i ta může zvýšit teplotu,já si myslel,že teplota se psychikou zvýšit nedá a ono ejhle...už 2 týdny beru Remood,je to nový lék a je hodně šetrný,musí se ale brát min. půl roku a vyplavuje prý hormon štěstí,no a když ta ataka příjde tak mám Neurol,který mě zazdí tak,že jdu okamžitě spát...víte,neříkám že je deprese v pohodě,ale nejhorší u té ataky je to,že se vlastně bojíte ničeho,nebo spíš další tý ataky,snažím se na to nemyslet,chopdím s kámošema na pivo a na pařby a dá se říct,že už mě ataka nezastihla víc jak 3 týdny...je to hrozná věc,ale pokaždý když to přjde tak si vzpomněte na ty yšetření a že vám řekli,že je to všechno v pořádku a uleví se vám,já tvrdím to,že je lepší nasranost,než beznaděj,takže pokud to příjde,naštvěte se a jdete se třeba projet na kole...každopádně je fajn,pokud vám psychiatr napíše nějakej dlouhodobej lék,protože neurol a lexaurin je jen na to,když ta ataka příjde,nedá se to brát furt,je to droga!!
Trpím panickou úzkostnou atakou už tři roky.První ataka na mě přišla krátce po škole,co sem nastoupila do práce.Bylo to hrozný,přešla přeze mě černá vlna,která to všechno spustila.Měla sem návaly pocení,dýchací potíže,třáslo se mi tělo,bylo mi na zvracení,motala se mi hlava,černo před očima a dušení.Měla sem panický strach a nevěděla co se semnou děje....naprostá hrůza.Když sem se nějak domotala k obvodnímu lékaři,předepsal mi neurol,po kterém se to vše sklidnilo.ale ne nadlouho.Zalehla sem,a když sem se probudila a přemítala ranní situaci,říkala sem si.."už je to pryč" a vyrazila sem s přítelem nakupovat.ale v jednom krámu se ranní hrůza začala vracet.Potom už jsem měla strach někam chodit a zůstávala jsem raději doma,též strach být o samotě.Psychiatr mi napsal lexaurin,který mě trochu utlumil,ale pohyb mezi lidmi byl pro mě přesto noční můrou,měla sem pořád strach.Brala sem ho dva roky,ale vysadila sem ho dřív,než si na něj úplně navyknu.Takže už nic neberu.Trčím doma už rok a mám strach vytáhnout paty z domu.Bojím se i léků,protože z některých sem měla stavy.Můžete mi někdo něco poradit co mám dělat....prosííím!
Přidat nový komentář