Antikoncepce

Tzv. přirozené antikoncepční metody:

sem zařazujeme přerušovanou soulož a pohlavní styk realizovaný pouze v pravděpodobně neplodnýchdnech, které lze stanovit výpočtem nebo spolehlivěji měřením bazální teploty, pomocí změn hlenu hrdla děložního, krystalizace slin apod.). Tyto metody mají velmi nízkou spolehlivost.

Bariérové a chemické metody antikoncepce:

bariérové metody rozeznáváme mužské (kondom čili prezervativ) a ženské (poševní pesar, tč. není v ČR k dispozici). Jejich výhodou je snížení rizika přenosu pohlavních nákaz, nevýhodou nutnost manipulace s genitálem bezprostředně před pohlavním stykem a kolísající spolehlivost (2-12% selhání/rok). Za chemickou antikoncepci považujeme látky hubící spermie (mužské zárodečné buňky), tzv. spermicidy. Spermicidy se mj. používají ke zvlhčení kondomů.

Nitroděložní tělísko:

patří mezi nejspolehlivější metody s počtem selhání kolem 1% uživatelek. Tělísko tvaru T zavádíme do děložní dutiny, kde působí několika mechanizmy (mj. zabraňuje spermiím proniknout k vajíčku a oplodnit ho). Před zavedením tělíska je nutné vyloučení jakéhokoliv zánětlivého onemocnění v oblasti zevních i vnitřních rodidel. Tělísko obecně doporučujeme ženám s nízkým rizikem nákazy sexuálně přenášenými chorobami (ženám s jedním sexuálním partnerem) a ženám, které již rodily.

Hormonální antikoncepce:

Mechanismem účinku hormonální antikoncepce je zábrana dozrávání vajíčka. Tablety se užívají po dobu 21 dne, poté následuje sedmidenní přestávka v užívání, během které dojde ke krvácení. Procento selhání za rok je při správném užívání menší než 1. V začátku užívání se mohou vyskytnout tzv. "méně závažné" nežádoucí účinky hormonální antikoncepce, které vesměs nepředstavují zdravotní riziko a často spontánně vymizí během prvních měsíců užívání. Patří mezi ně: nepravidelné krvácení, nevolnost, napětí a bolestivost prsů, bolesti hlavy, náladovost, vzácně změny tělesné hmotnosti nebo změny libida. Mezi možné závažné nežádoucí účinky patří infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, hluboká žilní trombóza (plicní embolie); extrémně vzácně jaterní tumory; onemocnění žlučníku; migréna. Riziko těchto závažných nežádoucích účinků je velmi nízké u zdravých žen bez rizikových faktorů. U nízkodávkovaných přípravků s dávkou estrogenů nižší než 50 m g (většina dnes předepisovaných přípravků obsahuje 30-35 mg) nebylo pozorováno zvýšené riziko infarktu ani mozkové příhody za předpokladu, že ženy nekouří a mají pravidelně kontrolován krevní tlak.

Hormonální antikoncepce není vhodná pro ženy s anamnézou srdečně cévních onemocnění, s rakovinou prsu nebo dělohy, s aktivními onemocněními žlučníku nebo jater. Před zahájením užívání musí být vyloučeno těhotenství. Riziko ucpání cév (trombózy) je vyšší v situacích, které jsou pro toto onemocnění rizikové obecně, např. dlouhodobé znehybnění nebo větší operace. Antikoncepci je proto vhodné vysadit 4 týdny před a opět zahájit užívání dva týdny po plánované operaci.

Hormonální antikoncepce má i příznivé účinky, které u většiny žen převažují případná rizika. Patří sem zvýšení pravidelnosti cyklu, snížení krevní ztráty a snížení výskytu chudokrevnosti z nedostatku železa, snížení bolestivosti při menstruaci, dále velmi důležité snížení rizika mimoděložního těhotenství. Nejvýznamnější je snížení rizika karcinomu dělohy a vaječníku. Obzvláště rakovina vaječníku patří dodnes mezi nejzákeřnější nádorová onemocnění, přičemž hormonální antikoncepce a období těhotenství a kojení jsou jedinými známými ochrannými faktory.

Zvláštní formou hormonální antikoncepce je antikoncepce samotným progestinem. Tato antikoncepce je v současné době k dispozici ve třech formách: tabletové, ve formě depotních tříměsíčních injekcí a depotních podkožních implantátů s délkou účinku 5 let. Antikoncepce samotným progestinem je obecně vhodná u žen, které nemohou užívat estrogeny. Její hlavní nevýhodou jsou časté nepravidelnosti menstruačního cyklu.

Sterilizace:

Sterilizace podléhá zákonu z doby před rokem 1989. Tento zákon rozeznává pouze sterilizaci ze zdravotní indikace nebo v případě, kdy je žena starší 35 let a má tři děti.

Mužská sterilizace (vazektomie) je nenáročný výkon, na rozdíl od ženské sterilizace však po ní většinou dochází k nevratnému poškození tvorby spermií. Ženská sterilizace spočívá v prostém mechanickém přerušení vejcovodu pomocí laparoskopie.

---

Další články o antikoncepci a ženských problémech

Pět nejčastějších otázek a odpovědí o antikoncepci

Jak vybrat vhodnou antikoncepční pilulku
Moderní tablety se oproti svým starším příbuzným vyznačují především radikálním snížením množství estrogenní složky, zmíněného etinylestradiolu, jehož žena za den užije asi 30 mikrogramů, někdy nepatrně více, rozhodně by však denní dávka neměla překročit 50 mikrogramů.

Fyziologický porod
Porod je děj, při kterém je plod vypuzen z mateřského organizmu a oddělí se od matky. Začátek porodu se počítá od doby, kdy se děloha začne pravidelně stahovat a začnou se otevírat porodní cesty. Za konec porodu se považuje vypuzení placenty. Pro rodičku bývají obvykle známkou začínajícího porodu pravidelné stahy dělohy, někdy začíná porod odtokem zkrvavělého hlenu nebo odtokem plodové vody. Zda porod již opravdu začal je možné stanovit pouze vyšetřením.

Pánevní zánětlivá nemoc
Pánevní zánětlivá nemoc je infekční onemocnění horní části ženských pohlavních orgánů. Může probíhat jako náhlé onemocnění projevující se náhle vzniklými obtížemi nebo chronicky, kdy žena udává potíže jen občas nebo je bez subjektivních příznaků. Zánětpostihuje nejčastěji vejcovod, méně často dutinu děložní, vaječník nebo pobřišnici.

Menstruační cyklus
Menstruačním cyklem nazýváme pravidelné opakované krvácení z rodidel ženy (pojem menstruace pak označuje období jednotlivých krvácení). Příčinou pravidelného krvácení je odlučování děložní výstelky. Děložní výstelka (sliznice) se v období mezi menstruacemi připravuje k přijetí oplozeného vajíčka (ženské zárodečné buňky). Pokud k oplození nedojde, sliznice se odlučuje a dochází k menstruačnímu krvácení. Pokud je vajíčko oplozeno, děložní sliznice nadále roste, vyživuje vajíčko a k menstruaci nedochází.

Asistovaná reprodukce
Asistovaná reprodukce je dynamicky se rozvíjející medicínské odvětví, které se zabývá řešením neplodnostipáru. V současnosti je přibližně 10 až 15 procent párů nedobrovolně bezdětných. Specialista pro asistovanou reprodukci není jen vyhraněným gynekologem či andrologem, ale je odborníkem pro "reprodukční medicínu", tedy řeší problém neplodnosti páru komplexně.