Poprvé od roku 1989 vypili Češi méně alkoholu. Za rok se zde v průměru na hlavu vypilo 9,8 litru čistého alkoholu.
Poprvé od roku 1989 vypili Češi méně alkoholu. Zatím nejnovější dostupné podrobné statistiky – za rok 2004 – ukazují, že za rok se zde v průměru na hlavu vypilo 9,8 litru čistého alkoholu, což je o něco méně než v roce 2003, kdy byla naopak spotřeba dle údajů Českého statistického úřadu nejvyšší. Tehdy činila spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele za rok 10,2 litru.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Mohlo by se zdát, že jde o důsledek působení lékařského varování, nicméně skutečné příčiny změny trendu je zřejmě třeba hledat jinde. „Nabízí se však mnohem pravděpodobnější vysvětlení. Od ledna 2004 vstoupilo v platnost zvýšení spotřební daně z alkoholu v destilátech z 234 korun na litr stoprocentního alkoholu na 265 korun za litr. Bližší pohled ukazuje, že snížení spotřeby alkoholu jde právě především na úkor lihovin,“ uvedl Karel Nešpor z psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích, který se dlouhodobě zabývá závislostmi.
Pro srovnání, v roce 2002 se zde v průměru vypilo deset litrů čistého alkoholu. Piva se zde každoročně vypije zhruba 160 litrů na hlavu, zhruba osm litrů tvrdého alkoholu a něco málo přes 16 litrů vína, jehož spotřeba rok od roku mírně stoupá.
Právě na víno hledí přinejmenším část lékařů pozitivně, protože existuje mmnoho studií připisujících mu pozitivní vlastnosti. Umírněná konzumace vína chrání srdce a cévy, červené víno navíc obsahuje flavonoidy, látky, kterým se připisuje moc zpomalit stárnutí a poškozování buněk.
Pokles spotřeby alkoholu po té, co v lednu 2004 vstoupilo v platnost vyšší zdanění destilátů, je v souladu se zkušenostmi z jiných zemí. Existuje navíc ještě další, související vysvětlení. Chystané vyšší zdanění alkoholu bylo známo dlouho předem a hodně se o něm hovořilo v médiích. Část obyvatelstva si proto tvrdý alkohol nakoupila do zásoby ještě koncem roku 2003 a v roce 2004 patrně ještě čerpala právě z těchto zásob. Pro toto vysvětlení svědčí skutečnost, že v roce 2003 proti roku 2002 mírně stoupla spotřeba destilátů. Pokles spotřeby destilátů v roce 2004 je ovšem vyšší než jeho vzestup v roce 2003, což spíše svědčí pro vliv ceny na nižší spotřebu.
V každém případě zůstává spotřeba alkoholu v České republice nadále vysoká. To zhoršuje zdravotní stav obyvatelstva i konkurence schopnost české pracovní síly v Evropském a zejména světovém kontextu. Žádoucí je proto poelde oborníků zabývajících se vlivem nadměrného pití vyšší zdanění alkoholu nejen v destilátech, ale také alkoholu v pivu a ve vínech. Vyšší spotřební daň na alkohol v pivu by patrně vedla výrobce ke snižování obsahu alkoholu v jejich produktech, což je žádoucí. Spotřeba piva by v tom případě nemusela klesat, klesala by však spotřeba alkoholu.
