Otrava alkoholem

Zatímco dříve zahrnovala otrava alkoholem obecně otravu etylalkoholem nebo otravu metylalkoholem, v dnešní době je otrava metylalkoholem pouze sporadická.

Alkohol

Vzniká působením kvasinek kvašením z cukru. Pokud stoupne koncentrace alkoholu v prostředí nad 14% hyne producent – kvasinka otravou z vlastního produktu. Je to samozřejmě nižší organismus. Člověk snese víc.

Otravy alkoholem dělíme na otravy akutní při vypití většího množství alkoholu v malém časovém intervalu a otravy chronické, které jsou způsobeny opakovaným každodenním pitím větších množství alkoholu a způsobují postupné orgánové poruchy, především jaterní cirhózu, některé nemoci srdeční a především poruchy centrální nervové soustavy a duševní poruchy od porušené soustředěnosti po alkoholické psychózy a demence. „Nebezpečnější“ je otrava akutní (může rychleji člověka usmrtit).

Smrtelná dávka etylalkoholu se u dospělého pohybuje mezi 250 – 750g, což odpovídá zhruba 600 – 1800 ml 40% alkoholu, jestliže se toto množství vypije během méně než 30 min. Toto množství odpovídá hladině alkoholu v organismu v rozmezí 3,5 – 5 promile.

Z vlastní zkušenosti musím říci, že tyto údaje jsou individuální a rekordmany v tomto oboru bývají turisté z Ukrajiny, kteří při ošetření v našich zdravotnických zařízeních dosahují rekordních hladin alkoholu – i více než 7 promile. Nebezpečnější je alkoholová otrava u dětí, která může probíhat atypicky a může být závažná již při daleko menších hladinách než u dospělého. Situaci často komplikují sami otrávení, neboť existuje i velké procento otrav kombinovaných v případě sebevražedného pokusu (léky, alkohol, chemikálie). Kombinace alkoholu s tlumícími léky je zvláště nebezpečná, neboť tlumivé účinky alkoholu a léků se navzájem potencují.

Jak poznáme otravu alkoholem?

Myslím, že asi neexistuje člověk, který by v životě neviděl opilce. V lehčích stadiích otravy je typické chování, ztráta koordinace pohybů, závratě, vrávorání, blábolivá řeč, dezorientace. V těžších stadiích otravy nastupují různě těžké poruchy vědomí od spánku až po kóma, křeče a útlum dýchání a krevního oběhu (nízký tlak krevní), které může vyústit v zástavu dechu a oběhu a smrt. Bývá nízká hladina krevního cukru. Dominujícím a vůdčím příznakem je typický zápach alkoholu, který okolo sebe otrávený šíří. Nevolnost a zvracení pouze většinou umocňují dojem u tohoto typu otravy.

Jaká je první pomoc v případě otravy alkoholem?

• V prvé řadě je nutno se přesvědčit, zda postižený dostatečně dýchá a udrží průchodnost dýchacích cest. Pokud je dýchání velmi povrchní a postižený promodrává okolo rtů je nutno zahájit umělé dýchání z úst do úst, což v případě otravy alkoholem není zrovna pro zachránce příjemný počin.
• V případě zástavy oběhu je nutno zahájit nepřímou masáž srdeční. Obojí bylo popsáno v dřívějších statích.
• V situaci, kdy postižený dýchá dostatečně, a udrží průchodnost dýchacích cest, ale nelze jej vzbudit, uložíme jej pouze do stabilizované polohy na boku.
• Současně je nutné zavolat rychlou záchrannou pomoc a postiženého co nejdříve transportovat k odborné pomoci. Je nutné mít na paměti, že postižený může mít ještě v žaludku značné množství alkoholu, které se neustále vstřebává a tím může být otrava prohlubována. Postiženého je nutno neustále sledovat a kontrolovat životní funkce.
• U postižených, kteří jsou při vědomí se snažíme o vyvolání zvracení, abychom zamezili dalšímu vstřebávání alkoholu. Prostředkem k tomu je vypití většího množství solného roztoku a podráždění krku.
• Zásadní význam může mít i odstranění nedopitých lahví z dosahu postiženého, který je ještě při vědomí.
• Neklidné a agitované postižené, kteří nespolupracují je nutno slovně zklidnit, aby se při neklidu neporanili a udržet je stranou od silničního provozu.

To je jedna ze stránek pití alkoholu. Tato problematika má však i odvrácenou stranu. V posledních letech totiž některé studie prokázaly preventivní působení alkoholu při výskytu demence. Některé studie prokázaly, že riziko zejména demence způsobené postižením cév v mozku bylo výrazně nižší. Toto bylo prokázáno u mírné a střední konzumace alkoholu (1-3 skleničky denně), zatímco u konzumentů vysokých dávek alkoholu nebylo riziko demence ovlivněno, nebo bylo vyšší. Jedním z nově objevených rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob a tím i faktorem podílejícím se na vzniku demence je aminokyselina homocystein, jehož zvýšená koncentrace v plasmě může být spojena se vznikem aterosklerózy, ischemické choroby srdeční a výskytem cévních mozkových příhod (tzv. mrtvice). Koncentraci této aminokyseliny v plasmě je možno snížit podáním tzv. folátů. Mezi ně patří skupina B vitamínů a kyselina listová. Přitom 1 litr plzeňského piva obsahuje denní doporučenou dávku folátů.

Pokud k tomu ještě dodám, že podle jiných studií malé dávky alkoholu dokonce zlepšují tzv. kognitivní funkce (zlepšují paměť a usnadňují učení) vystavuji se riziku, že budu za úsvitu zastřelen skupinou militantních abstinentů.

Co říci na závěr? Typicky hamletovskou otázku: „Pít či nepít?“, si musí zodpovědně zodpovědět každý sám za sebe.

Foto: http://profimedia.cz