Devětsil zvrhlý

(Petasites hybridus L., G. M. et Sch.)

Příprava čaje

1 čajová lžičky řezané drogy na šálek (200 ml) vody. Pijeme 2 krát až 3 krát denně.

Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.

Užívaná část

	Oddenek (Radix petasitidis)
	List    (Folium petasitidis)

Sběr a sušení

Oddenek sbíráme brzy na jaře. Omyjeme a sušíme pokud možno rychle v tenké vrstvě a na vzdušném místě. Nedostatečné vysušení nám způsobí znehodnocení drogy plísní. List sbíráme než dosáhne velkých rozměrů.

Jak vypadá

Vytrvalá rostlina dosahující v době květu výšky až do půl metru. Brzy na jaře vyrůstá na rostlině lodyha, která je zakončena množstvím narůžovělých květů. Později vyrůstají listy tvořící přízemní růžice. Mají okrouhlý až srdčitý tvar, jsou na okrajích pilovité a mají jasně zelenou barvu. Kvete od března do května.

Kde se rostlina vyskytuje

Devětsil najdeme všude na vlhkých místech, je velmi rozšířenou rostlinou hlavně u potoků a ve vlhkých lesích.

Co devětsilový kořen obsahuje

Pro devětsil je charakteristický vysoký obsah silice, hořčin, saponinů a tříslovin. Z ostatních látek je významný obsah inulinu a sirných sloučenin.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Devětsil je jedna z nejstarších léčivých rostlin. Ve starém Řecku se používal proti nádorovým onemocněním, ve středověku pak zejména proti moru.

Dnes: Devětsilový kořen lze použít vnitřně i zevně.

Vnitřně: U devětsilu se uplatňuje především jeho schopnost mírnit bolesti a křeče hladkého svalstva (spasmolytikum). Této vlastnosti využijeme k tlumení bolestivé menstruace a při zánětech močového měchýře. Tradičně je také známý tím, že tlumí dráždivý kašel.

Zevně: V koupelích nebo obkladech na špatně se hojící rány a vředy, křečové žíly a hemeroidy; proti lupům.

Na co si dát pozor

Květy nemají takovou účinnost jako kořen.

Pozn.: Devětsil roste často na stejných místech jako podběl. S tím se také občas zaměňuje. Stejný účinek jako kořen mají i listy a květy.

Foto: http://botanika.wendys.cz/

autor: MUDr. Miroslava Kolínková