Sekundární prevencí nazýváme soubor prenatálních vyšetření, jejíž cílem je zjistit, zda se plod vyvíjí správně. Tato informace je důležití jak pro rodiče, tak i pro lékaře, kteří se budou po porodu o dítě starat.
Rozhodně však není nutné panikařit. „Naopak, je nezbytné zachovat si klidnou hlavu a neudělat klíčovou, ale častou, chybu – přerušit běžící protialergickou léčbu. Jenže mnoho žen, které otěhotní, se kvůli obavám z nežádoucích účinků léků právě tohoto nebezpečného omylu dopouští. Často bez konzultace s odborníkem. To může způsobit zhoršení onemocnění i jeho projevů,“ upozorňuje přední český alergolog doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D., z Nemocnice Na Homolce.
Obecně se dá říci, že za nejbezpečnější léky jsou považovány tzv. kromony, protože jen 10 % inhalované dávky je absorbováno systémově (tedy celým organismem). V případě, že těhotná žena trpí alergickou rýmou, jsou proto doporučovány jako první linie léčby. Nevýhodou je nutnost jejich častého podávání (4x denně). Naopak pozor by si měly dát pacientky u volně dostupných lokálních dekongestiv. Jejich předávkováním lze způsobit poškození plodu! Opatrnosti je třeba rovněž u antihistaminik, podávaných jak lokálně, tak celkově.
„Pokud to okolností umožňují, je dobré se lékům vyhnout především během prvního trimestru. Ten se kryje s obdobím vzniku základů orgánů ještě nenarozeného dítěte. Následně by každá pacientka měla další léčbu podstoupit po konzultaci a s vědomím lékaře. Přestože rovněž vyžadují opatrnost, považuji většinu nejmodernějších intranazálních kortikosteroidů, pokud jsou podávaná až od druhého trimestru, za nejúčinnější volbu s minimálním a stále přijatelným rizikem,“ dodává docent Čáp.
Viník jménem genetika
Za přenos alergie z matky na plod může placenta. Je totiž propustná nejen pro látky nezbytné pro vývoj dítěte (například kyslík nebo živiny), ale také pro protilátky produkované matkou proti látce,
na kterou je alergická. Přecitlivělost vůči stejné látce tak její potomek dostává do vínku již při narození s 50% pravděpodobností. Že při početí „přenese“ alergii na dítě otec je pravděpodobné z 30 %. Jsou-li alergici oba rodiče, pravděpodobnost je vysokých 75 %.
Desatero při alergické rýmě v těhotenství
- Měňte ložní prádlo jednou týdně a perte jej při teplotě minimálně 60 °C.
- Je-li to možné, pořiďte si protialergické ložní prádlo.
- Používejte matracový chránič.
- Odstraňte z pokojů koberce.
- Utírejte prach z nábytku dvakrát týdně.
- Vytírejte podlahy na vlhko.
- Ošetřete mrazem plyšové hračky (nejlépe v mrazničce při teplotě minimálně – 15 °C).
- I venku se snažte vyhýbat alergenům, na které jste přecitlivělá.
- Dodržujte léčebný režim doporučený vaším alergologem.
- Pokud ještě nejste těhotná, naplánujte si početí tak, aby 1. trimestr těhotenství proběhl v období, kdy je nejméně alergenů, tedy na podzim nebo v zimě. Nebudete tak na začátku těhotenství muset užívat protialergické léky a v době, kdy začne pylová sezóna, již bude vývoj plodu ukončen.
Přečtěte si také
Všechny informace o alergii najdete v článku Alergie. Čeští pacienti často v případě alergií sahají po homeopatikách – více informací najdete zde.
Rada na závěr
Otestujte se, zda můžete být alergik – test najdete na konci článku Alergie přichází nečekaně a v každém věku.
Napište nám do diskuse nebo na [email protected].
Přidat nový komentář