Alergie může vzniknout kdykoli v životě a také na cokoli. Nezáleží na tom, jak jste staří. Prostě jednou můžete přivonět ke své oblíbené květině a zjistit, že na její pyl začal váš imunitní systém reagoval přemrštěně, čili alergicky. Že máte oteklé oči, škrábe vás v krku a kýcháte.
Jsem na tebe alergická ….
Ani málo, ani příliš. Imunitní systém musí fungovat normálně, aby nás ochránil před nástrahami přicházejícími zvenku i zevnitř našeho těla. Když funguje málo, hrozbou jsou různé bakterie a viry zodpovědné za infekce, ale i nádorové nemoci. Naopak přílišná imunitní horlivost způsobuje, že naše tělo vnímá jako nebezpečné i zcela neškodné podněty a přichází alergie. Alergie je tedy přemrštěná odpověď imunitního systému na zcela běžné podněty, nazývané alergeny.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Co všechno může být alergenem?
Alergenem může být v podstatě jakákoliv látka bílkovinné povahy ve vzduchu, vodě i na zemi. V extrémním případě může imunitní systém považovat za cizí zlo i složky vlastních tkání a začne proti nim válčit. Spustí reakce vedoucí k jejich poškození a autoimunitní (samoimunitní) onemocnění je na světě .
Alergie na jedinou substanci vzniká jenom ojediněle , obyčejně se v různé míře kombinují. Například 50% alergiků, kteří reagují na pyly břízy, jsou alergičtí na jablka. Podle cesty, jakou se vnější alergeny dostávají do těla, rozeznáváme alergeny
- vzdušné,
- potravinové,
- kontaktní.
Ten samý alergen se ale může dostat do kontaktu s imunitním systémem těla různými způsoby.
Mezi alergeny přenášené vzduchem patří:
|
Potraviny
Určitě znáte pohádku o tom, jak měl služebník první den uvařit svému pánovi nejlahodnější jídlo a další den jídlo nejhorší na světě. Pro obě jídla použil stejnou výchozí surovinu a skutečně. První jídlo bylo velice lahodné a to druhé nechutné. Příběh je pravdivý. Člověk s normálně fungujícím imunitním systémem si může mlsně pochutnávat na mořských plodech, rybách, plísňovém síru, ořechách či jiných dobrotách kolikrát se mu zachce. U alergika mohou tyto potraviny spustit lavinu alergické reakce se všemi jejími důsledky.
Mezi nejznámější potravinové alergeny patří:
|
V ranném dětském věku často vzniká alergie na kravské mléko a vaječný bílek. Dobrou zprávou je, že nesnášenlivost živočišních bílkovin ustupuje věkem. To je důvodem, proč se odkládá podávání neupraveného kravského mléka a vaječného bílku malým dětem. Dobrou zprávou pro obchodníky s bezlepkovými potravinami je, že alergie na lepek je doživotní. Podobně jsou na tom oříšky, mořské plody a ryby.
Od skutečné potravinové alergie je nutné oddělit pseudoalergii, což je reakce na potraviny, které obsahuje různé chemické ingredience, ochucovadla, barviva, konzervační a antioxidační látky. Ty při svém působení v zažívacím traktu uvolňují histamin (z toho název antihistaminika, léky na alergii) a mohou způsobit příznaky podobné alergii. Typickým příkladem je „čína“ , jídlo obsahující velké množství chuťového zvýrazňovače, glutamátu sodného. Glutamát je mimo jiné obsažen i v běžně v domácnosti užívaném polévkovém koření - vegetě.
Kontaktní alergeny (alergeny působící přes kůži):
|
Imunitní systém a alergická reakce
Po prvním kontaktu s alergenem si imunitní systém danou látku trvale zapíše mezi „škodné“ a díky existenci tzv. paměťových buněk si ji zapamatuje. Opakovaná setkání vedou ke tvorbě specifických protilátek třídy IgE. Ne všechny protilátky jsou stejné. Právě naopak, každá je specifická pro určitý alergen. Pro vznik alergické reakce chybí ještě třetí složka, kterou jsou buňky produkující zánětlivé látky, tzv. zánětlivé mediátory. Nachází se v poměrně hojném počtu hlavně v nosu, očích, dýchacích cestách a zažívacím traktu. To je důvodem, proč se alergie projevuje hlavně v těchto oblastech. Na ně se protilátky zachytí a číhají. Když se alergen objeví, specifická IgE protilátka ho rozpozná a vydá signál k útoku, kterého výsledkem je uvolnění látek podporujících zánět a vznik alergické reakce.
Co je důležité si zodpovědět?
Dvě důležité otázky si v souvislosti s alergií musíme upřímně zodpovědět (bez ohledu na zvířecí mazlíčky, oblíbená jídla, parfémy a v konečném důsledku i lidi).
1) Na co jsme alergičtí?
2) Jak dlouho a intenzivně jsme danému alergenu vystavěni?
Nejčastější typy alergie a jejích projevy
- Alergická rýma
Sezónní alergická rýma je pylového původu. Vznik jejích projevů jako jsou svědění očí , nosu, pálení v krku, záchvaty kýchání, vodnatý výtok z nosu nebo naopak jeho ucpání, kopíruje pylovou sezónu . I když je koncentrace pylů nejvyšší na jaře, alergická rýma se vyskytuje i v létě (pyly trávy) a i na podzim (pyly vysokého plevele). Záleží, na který druh je přecitlivělost vyvinutá. Pyly patří mezi vzduchem přenášené alergeny, to však neznamená, že jsou nebezpečné jenom ve vzduchu. Pro alergika může nastat problém i po konzumaci medu, nebo jiného včelího produktu (mateří kašička, propolis), který obyčejně pyl obsahuje také.
Celoroční alergická rýma má stejné, i když ne tak prudké příznaky jako sezónní rýma. Alergenem je obyčejně prach obsahující roztoče, kterým se dobře daří ve vláknech a prachu. Může se vyvinout i u disponovaných lidí, kteří jsou profesně spojeni s určitými alergeny (zemědělci, pracovníci v laboratořích, pekaři, malíři, koželuhové). - Atopický ekzém
Atopický ekzém je velice typickým projevem alergie u malých dětí do tří let. Období mezi třetím a šestým rokem je přechodné a existují zhruba tři cesty dalšího vývoje. Buď zmizí nadobro, nebo má alespoň tendenci ustupovat. V dospělosti obtěžuje jenom menší procento alergiků. Asi nejčastěji se přehoupne do fáze dýchacích obtíží, případně se kombinují jak kožní, tak dýchací obtíže.
Ložiska ekzému se nacházejí v podkolení, loketní jamce, na tvářích, kolem úst, na krku, ve vlasaté části hlavy a rozšířit se můžou prakticky po celém těle. Začervenalé, olupující se mapy mohou někdy i mokvat a hlavně je doprovází silné svědění. Tato kombinace příznaků nemá daleko k předrážděnosti a pláči nejprve u dítěte a v reakci na to i u rodičů. Proto jsme zase u těch dvou důležitých otázek:. Na co je dítě alergické a jak často ho alergenu vystavujeme? Obyčejně je kůže jakýmsi zrcadlem toho, co se děje vevnitř.
Atopický ekzém způsobují nejčastěji potravinové alergeny. Také je potřeba mít na paměti, že i některé nádory mohou produkovat tzv. falešné mediátory a vyvolat reakci podobnou alergické. Když se tedy objeví ekzém, kopřivka, nebo jiný typ kožních, alergii podobných výsevů, poprvé po 40 roku života a bez předchozí zkušenosti s jakýmkoliv projevem alergie, je nutno se mít na pozoru. - Jiné kožní formy alergie
- Kopřivka
je výsev pupínků kdekoliv na kůži. Má určité charakteristické znaky jako začervenalý lem s vnitřním prosvětlením a úporné svědění. Může i splývat a postihovat tak větší plochy těla. Alergická kopřivka trvá několik hodin a pak mizí. - Angioedém
je zvláštní a nebezpečnější forma kopřivky. Spíš než svědivý, je otok v oblasti obličeje, rtů, očních víček, jazyka a v jiných oblastech, bolestivý. Když vznikne v oblasti hltanu , hrtanu nebo jazyka, uzavře tak volný průchod dýchacím cestám a bez okamžité pomoci hrozí udušení. - Kontaktní ekzém
je způsobený alergenem zvenku a projevy na kůži jsou omezeny jenom na místo jeho kontaktu. Zkušenosti s alergickým projevem na nějaký kosmetický nebo čisticí prostředek přípravek popisuje až 80% lidí. Silnými kontaktními alergeny jsou různé kovy. Hodinky, bižuterie, opasky pozornosti neuniknou. Zapomíná se ale na různé háčky, zipy, knoflíky a ozdobné kovové prvky.
- Kopřivka
- Astma
Alergie není nemoc, jenom nepřiměřená reakce na běžné podněty. Astma už ale ano. Jedinec s predispozicí k alergii se dostane do kontaktu s tím svým alergenem a spustí se reakce, výsledkem které je uvolnění zánětlivých mediátorů. Ty způsobí vznik zánětu. Jakýkoliv zánět provází otok, zvýšené prokrvení a sekrece (produkce tekutiny). Stačí si představit zanícený prst. Je rudý, oteklý, plný hnisu a bolí.
Obdobně to probíhá v průduškách. Drobné svaly průdušek jsou přecitlivělé a lehko dochází k jejich smrštění. Spolu s otokem a zvýšenou produkcí hlenu se omezí volné proudění vzduchu. Navenek slyšíme průduškové pískání, horší je to, co cítí astmatik – dusí se. Nedostatek vzduchu způsobí, že se tělo začne bránit a zapojovat do činnosti pomocné dýchací svaly. Je to viditelné při nádechu jako vtahování mezižeberních prostorů u dětí a jamek nad klíčními kostmi u dospělých. - Alergická reakce na hmyzí bodnutí
V úvahu přicházejí v našich podmínkách včely, vosy a sršni. I bez projevů alergie je bodnutí tímto hmyzem nepříjemné a bolestivé a tak je asi lepší se mu vyhnout. Včelky mají hodně práce a jsou užitečné, takže na obtěžování lidí nemají čas. Bodají jenom když jsou v pozici ohrožení a bodnutí je pro ně samotné smrtelné. Úplně jinak je to u ostatních dvou.
Vosy i sršni jsou agresivní a bodají bez příčiny i několikrát za sebou bez toho, aby jim to ublížilo. Lokální reakce po bodnutí v podobě pupenu vzniká z malé dávky jedu a neznamená alergii. Alergická reakce vzniká jenom u lidí přecitlivělých na tento jed a nastupuje okamžitě. Může být lokální – zarudnutí, otok, bolestivost, nebo v horším případě celková. Anafylaktická reakce se šokovým stavem jako celkový projev alergie na hmyzí bodnutí je hodně dramatická. - Anafylaktická reakce
Je to vystupňovaná celková reakce organizmu na určitý alergen. Podle typu alergenu, místa jeho působení a stupně přecitlivělosti alergika vznikají nepřehlédnutelné a různě vyjádřené příznaky anafylaktické reakce:- nevolnost a nutkání na zvracení,
- třasavka,
- průjem,
- dušnost, chrapot, kašel až astmatický záchvat,
- nervozita a strach.
Nepravdivé mýty
- krátkosrstí domácí mazlíčci alergizují méně než dlouhosrstí
Na délce srsti nezáleží, protože kožíšek je jenom vhodným nosičem zvířecích alergenů. - ta troška nevadí
První střetnutí s alergenem proběhne obyčejně bez příznaků. Paměťové buňky jsou ale zodpovědné za to, že při opakovaném setkání s alergenem spouštějí alergickou reakci mnohem rychleji, masivněji a nezávisle na jeho množství. - dítě musí zkusit všechno
Dítě není malý dospělý a jeho imunitní systém není zralý. Specielně pro potraviny platí, že věkem roste jejich tolerance, tak jim dopřejme potřebný čas. - prospěšnost vysoké spotřeby pomerančů, citronů, grapefruitů v zimním období, protože jsou bohaté na vitamin C
Citrusy jsou pro alergiky obyčejně pohromou. Obecně je moudřejší jíst sezónní ovoce, rostoucí v našem geografickém pásmu a v zimě kysané zelí. To je, byť ne tak kyselé, stejně bohatší na vitamin C než citron.
Jak zjistit, na co jsme alergičtí
V případě, že jsme se s daným alergenem již potkali, obyčejně přijdeme k lékaři s hotovou diagnózou. Když svůj alergen dosud neznáme, lékař má k dispozici několik testovacích metod.
- Kožní testy mohou být náplasťové (alergen působí na povrchu kůže), nebo intradermální (tenounkým vláknem se jemně zaškrábne kůže a současně se tam zanese testovaný alergen).
- Krevní odběry na stanovení hladiny specifických protilátek.
- Doplňková vyšetření kožní, ORL, gastroenterologické vyšetření apod.
Léčba
Nejlepší léčbou je prevence. I když je těžké se alergenům vyhnout úplně, můžeme se snažit o minimalizaci kontaktu s nimi. Sledování pylové sezóny , vyloučení zvířecích alergenů, ovšem ne tak, že vypustíme domácího mazlíčka na ulici, nebo zakoupení pokrývek z dutého vlákna, by mělo být samozřejmostí. Při výběru vhodného koberce nezapomeňte, že nejlepší koberec je žádný koberec.
Samotná léčba je komplikovaná a přísně individuální vzhledem k různým funkcím, které imunitní systém jako držitel obranného štítu organizmu má. Výběr správného postupu náleží do rukou odborníka imunologa-alergologa a zahrnuje několik skupin léků:
- desenzibilizační (resp. hyposenzibilizační) léčba spočívá v dlouhodobém podávání upraveného alergenu, na který je organizmus přecitlivělý
- antihistaminika (působí úlevu od svědění, šimrání v nosu a krku a kýchání)
- steroidní látky (ve formě inhalátorů, sprejů, kapek do nosu, očí a průdušek)
- kromony (preventivně podávané léky, které snižují uvolňování zánětlivých mediátorů)
- antiastmatika (léky podávané k úlevě u astmatického záchvatu ve formě spreje)
- nosní kapky k uvolnění ucpaného nosu
Každý alergik, který už jednou zažil prudkou alergickou reakci s celkovými příznaky ví, co to obnáší. Proto by spolu s kartičkou alergika měl být vybaven balíčkem léků s názvem protišokový balíček a nosit ho všude sebou a hlavně ho v případě potřeby umět použít.
Nejčastější otázky a odpovědi
Může se alergie objevit i v pozdějším věku?
S predispozicí k alergii se už rodíme. Když je jeden rodič alergik, pravděpodobnost, že bude mít alergii dítě je asi 60%, když oba rodiče, tak je to téměř jisté. Nicméně znečišťováním ovzduší a kontaktem se stále koncentrovanějšími alergeny může dojít ke vzniku alergie i u dospělých lidí. Je ale nutno odlišit pseudoalergické reakce, které mohou být způsobeny určitým druhem potravin.
Je možné alergii vyléčit?
Alergie není nemoc, je to přecitlivělost organizmu na různé podněty, které za normálních okolností nechávají imunitní systém lhostejným. Obecně platí, že když není podnět, není ani projev alergie. Léčba alergie spočívá v léčbě příznaků způsobených alergickou reakcí, snižování citlivosti imunitního systému na alergizující podněty a stabilizaci buněk, které produkují zánětlivé mediátory.
Je pravda, že moře pomáhá na alergické projevy?
Prostředí u moře je pro alergiky ideální z pohledu nízké koncentrace pylů a vysoké vlhkosti. Kromě moře blahodárně působí i pobyt v jeskyni, neboli speleoterapie, kde je vysoká koncentrace kalcia ve vzduchu.
Foto: http://profimedia.cz
autor: MUDr. Jana Dajková
