Ve svých 28 letech jsem měla epileptický záchvat - prvně v životě. Přitom si myslím, že žiji zdravě: nekouřím, nepiji, dodržuji životosprávu, cvičím. Z čeho jsem to mohla dostat? Je to nervového původu? Nemyslím, že mám nervové problémy. Dostala jsem antiepileptika - timonyl 300. Zůstanou mi nějaké trvalé následky? Myslím, že po záchvatu mám totiž mírné výpadky paměti. Vladana
Epilepsie je neurologické onemocnění charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Epilepsie není jedna nemoc, jedná se spíše o skupinu onemocnění. Hlavním projevem jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat např. pouhým zahleděním, brněním končetin, výpadkem paměti nebo známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku.
Epileptický záchvat je důsledkem abnormálních výbojů nervových buněk v mozku. Tvorba a vedení elektrických výbojů je klíčovou vlastností normálních nervových buněk. „Epileptické“ buňky jsou však zvýšeně dráždivé a mohou vytvářet výboje nekontrolovaně. Dostatečně velká skupina těchto buněk dokáže vytvořit výboj dostatečné intenzity, který se dále šíří a vyvolává záchvat.
Tato zvýšená dráždivost může mít řadu příčin. Může být vrozená, kdy již v genech je zakódována náchylnost k vytváření výbojů a jejich šíření. Nervové buňky také mohou být drážděny cizorodou tkání v jejich okolí, např. nádorem, krví při úraze, jizvou po starém úraze, zánětu mozku či porodní komplikací. Výboj může vytvořit buňka nedostatečně vyživovaná krví, mající nedostatek cukru, podrážděná drogou, alkoholem atd. U některých epilepsií není příčina doposud známa.
Epilepsie se může objevit v každém věku, nejčastěji začíná v časném dětství a ve stáří (po 60. roce). V každém věkovém období se uplatňují jiné příčiny. V dětství jde nejčastěji o vrozené genetické dispozice. U dospělých je častěji podkladem nádor, stavy po cévních mozkových příhodách, alkoholismus. Příčinou může být zánět mozku virový či bakteriální. Záchvaty se mohou objevit v akutním stadiu či po delší době jako pozdní následek.
Epilepsii má v České republice přibližně 80 tisíc lidí. V současné době lékaři při správné a včasné diagnostice a farmakologické léčbě dostanou nemoc pod kontrolu až u 80 % pacientů.
Čtěte také: Epilepsie může udeřit v jakémkoliv věku
Partnerský život lidí s epilepsií
Společenské stigma provází lidi s epilepsií často od útlého dětství. Kvůli nízkému sebevědomí a nepochopení okolí tak mohou mít problém nejen s navázáním partnerských vztahů, ale i udržet vztah je pro ně těžší. Podle brazilské studie „Rodinný stav pacientů s epilepsií: Faktory a kvalita života“ čelí lidé s epilepsií dokonce vyššímu riziku rozpadu manželství než zdraví jedinci. Podle lékařů lze však nepochybně vést kvalitní partnerský život i s epilepsií. Důležitá je podle nich otevřená komunikace a boření mýtů spojených s nemocí, kterou má v Česku 80 tisíc lidí.
„Je vědecky prokázáno, že naši pacienti čelí v partnerském životě více problémům než běžná populace. Pro teenagery je těžké seznamovat se a mluvit o nemoci s partnerem. Měla jsem dokonce pacientku, která odmítala slovo epilepsie vůbec vyslovit a říct o ní svým nejbližším,“ popisuje MUDr. Jana Zárubová z Centra pro epilepsii FN Motol, která je zároveň místopředsedkyní spolku EpiStop. Podle ní koluje ve společnosti o epilepsii stále mnoho mýtů, což pacientům budování vztahů ztěžuje.
O své nemoci se naučil otevřeně mluvit analytik Aleš Groma, u něhož lékaři odhalili epilepsii v 15 letech. S randěním tehdy teprve začínal.
„Za nemoc jsem se nejdříve styděl a nechtěl jsem, aby o ní někdo věděl. V navazování partnerských vztahů mě ale nelimitovala. Přítelkyním jsem vždy o epilepsii řekl a žádná s tím neměla problém. Je dobré, pokud člověk dokáže o své nemoci mluvit, ale v mém případě to nebylo hned,“ vysvětluje pan Aleš. Současná partnerka, s níž má dvě děti, zažila jeho epileptický záchvat hned v počátku vztahu, a to dokonce při sexu. Situaci zvládla dobře a partneři jsou spolu již 14 let.
Podle lékařů nebývá záchvat při pohlavním styku běžný a pacienti z něj nemusí mít obavu.
„Existují záchvaty spouštěné orgasmem, ale není to příliš časté. Větším problémem je úzkost, že by něco takového mohlo nastat,“ vysvětluje MUDr. Zárubová.
Čtěte také: Epilepsie - nemoc opředená mnoha mýty
Obavy z intimního života jako důvod k rozvodu
Právě úzkost a nejistota v intimním životě může být podle brazilských vědců jednou z příčin, proč manželství nemocných s epilepsií končí častěji rozvodem. Odborníci z Národního centra pro epilepsii v Norsku zase zjistili, že ženy a muži s epilepsií mají oproti zdravé populaci více sexuálních problémů, například se sníženým libidem. Na vině mohou být podle specialistů některé léky na epilepsii.
„Jakýkoli problém je nutné konzultovat s neurologem, který může pacientovi léčbu upravit. Většinu obtíží lze v dnešní době řešit,“ říká MUDr. Zárubová.
Podobně by ženy měly s neurologem konzultovat výběr vhodné ochrany proti početí. Některé léky na epilepsii totiž mohou snižovat účinnost hormonální antikoncepce, nebo naopak antikoncepce může ovlivňovat léčbu epilepsie. Tématům antikoncepce u žen a dívek s epilepsií se věnuje internetová platforma Ženy a epilepsie.
Čtěte také: První pomoc při epileptickém záchvatu
Mám epilepsii. Mohu mít dítě?
Epilepsie sama o sobě není důvodem k tomu, abyste se žena vzdala myšlenky na dítě. Ideální je ale těhotenství plánovat, a ještě před otěhotněním se poradit s ošetřujícím neurologem, neboť právě v této době je možné ovlivnit některá rizika. Je třeba co nejpřesněji určit typ onemocnění, a podle toho stanovit optimální léčbu. Ošetřující lékař může zvážit změnu léčby. Cílem je co možná nejvíce minimalizovat nežádoucí vliv epilepsie a její léčby na plod. Optimální je dosáhnout stavu bez záchvatů nebo s co nejmenším počtem záchvatů, a to při nejnižší účinné dávce antiepileptik pouze s jedním druhem léku, který má co nejmenší vedlejší účinky.
Není třeba se obávat horšího průběhu těhotenství než u zdravých žen. Těhotenské a porodnické komplikace (jako potraty, předčasný porod, abnormální polohy plodu…) nejsou u žen s epilepsií častější než u jiných žen. Také vlastní porod neprobíhá jinak, než u žen bez epilepsie. Více než 90% žen s epilepsií má zdravé dítě, prožily nekomplikované těhotenství a porod. U necelých 10% mohou nastat komplikace, a to jak pro matku, tak pro dítě.
Zdroj: UCBCares pro Epilepsii, epistop.cz, spolecnost-e.cz
