Invazivní meningokoková onemocnění patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu. Ačkoliv jdou možnosti léčby rychle kupředu, stále průměrně každý desátý pacient s tímto onemocněním umírá během prvních 24 – 48 hodin po vzniku příznaků. Téměř každý pátý člověk, který závažné onemocnění přežije, si odnese nějaké trvalé následky, ať již v podobě amputace prstů či celých končetin, nebo ztráty sluchu, poruch učení, mentální retardace a dalších komplikací.
Za všechno může bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkovou infekcí. Nosohltanem vstoupí do těla a pokud narazí na oslabeného jedince, pak může propuknout závažné invazivní meningokokové onemocnění, které mívá podobu sepse (otrava krve) nebo meningitidy (zánětu mozkových blan). Příznaky jsou zpočátku mírné a připomínají počínající nachlazení či chřipku, ale velmi rychle se můžou zhoršovat.
Příznaky invazivního meningokového onemocnění
- Zpočátku: horečka, bolest hlavy, zvracení, bolesti svalů a kloubů
- Postupně: ztuhlý krk, světloplachost, ospalost, bolesti svalů
- Pokročilá fáze: specifická vyrážka, křeče, zmatenost, bezvědomí
V prvních hodinách se onemocnění zpravidla projevuje bolestí hlavy, krku a celkovou bolestí těla, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po 8-12 hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, citlivost na světlo či bolest svalů, vyrážka. Přibližně po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí. Ovšem u každého pacienta může být průběh i příznaky jiné, což lékařům značně ztěžuje diagnostiku.
„Invazivní meningokokové onemocnění má velmi rychlý průběh a může se rozvinout během několika hodin. S lékařskou péčí se tak nesmí otálet. Nemocný potřebuje co nejvčasnější podání antibiotik,“ upozorňuje MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.
„Proto, pokud se objeví slabost nejasné příčiny, bolesti hlavy, celková nevůle nebo dokonce projevy krvácení, vyhledejte lékaře ihned," nabádá MUDr. Roháčová.
Čtěte také: Meningokok: Jak už na začátku poznat, že se nejedná o běžnou chřipku?
Není meningitida jako meningitida
Rozlišujeme mezi několika druhy meningitid – podle toho, kdo je jejím původcem:
- Nejčastější a zároveň nejméně závažná je virová meningitida. V naprosté většině případů nezanechává trvalé následky, ačkoli rekonvalescence do plného zdraví může trvat i několik měsíců.
- Výrazně agresivnější je bakteriální meningitida, která může vést k trvalým následkům nebo i úmrtí. Neléčená může končit smrtí až v 50 procentech případů. Je však třeba rozlišovat, jaký druh bakterie je původcem onemocnění – nejčastěji to jsou: pneumokoky (bakterie Streptococcus pneumonie způsobující kromě jiného též zánět středního ucha, který může přejít až v pneumokokovou meningitidu), meningokoky (bakterie Neisseria meningitidis způsobující IMO – celosvětově 95 % případů meningokokové meningitidy a sepse způsobují séroskupiny A, B, C, Y a W-135).
- Lze se setkat také s meningitidou způsobenou plísněmi. Infekce v takových případech bývá velmi závažná a často doprovází jiné základní závažné onemocnění. Počty případů jsou však v porovnání s virovými a bakteriálními meningitidami výrazně nižší.
Následky invazivních meningokokových onemocnění bývají závažné
Patří k nim paralýza, ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, epilepsie, poškození ledvin a další. Úmrtnost se pohybuje kolem 10 %, v případě sepse bývá vyšší než v případě meningitidy.
Jak popisuje praktická lékařka pro děti a dorost a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně MUDr. Alena Šebková:
„Za svou praxi jsem se setkala pouze se třemi případy meningokokového onemocnění. Bohužel jen jeden z nich dopadl dobře. Čtyřletá holčička onemocněla meningitidou vyvolanou meningokokem typu C, rodiče naštěstí navštívili nemocnici včas a příznaky tak lékaře nasměrovaly k adekvátní léčbě.“ Takový šťastný konec ale nebývá moc častý. Výskyt nemoci sice celosvětově klesá, což souvisí s rozšiřujícími se možnostmi očkování, smrtnost a celoživotní následky však zůstávají stále příliš vysoké.
Čtěte také: Meningokokové infekce: fakta a mýty o nemoci, která ničí lidské životy
Nejohroženější skupiny
Nejohroženějšími skupinami, u kterých je doporučeno očkování, jsou malé děti a adolescenti a mladí dospělí mezi 13 a 25 lety. Mladí lidé navíc představují riziko i pro ostatní skupiny, protože mezi nimi bývá velký počet takzvaně bezpříznakových nosičů, kteří bakterii mají několik měsíců v sobě, ale nemoc u nich nepropukne. Jak říká MUDr. Alena Šebková:
„Zda se člověk stane nosičem, nebo onemocní, lze jen těžko predikovat. Onemocnět může kdokoliv i když je zcela zdravý.“
Vyšší výskyt nemoci u mladých lidí vědci přikládají náročnosti životního stylu: mladí lidé často přetěžují organismus sportem, ponocováním, málo odpočívají… Navíc jejich život již provází řada období, kdy se musí poprat se zvýšenou mírou stresu: už na základní škole je to uzavírání známek před vysvědčením, různá vystoupení, závody, sportovní utkání plynoucí z mimoškolních aktivit, přijímačky na střední či vysoké školy, zkouškové období na vysokých školách apod. Rodiče již na životní styl a zdraví svých dětí ztrácejí vliv a jejich přirozená obranyschopnost tak může být oslabená. Přesně tomu odpovídá další smutný případ z praxe MUDr. Aleny Šebkové:
„Osmnáctiletá dívka po počátečních příznacích, které nenaznačovaly závažnost onemocnění, zemřela na meningokokovou sepsi. Nemoc byla vyvolaná meningokokem typu B. Předchozí průběh byl typický pro tento věk: dívka byla oslabena dřívější lehkou virózou, navštívila diskotéku a její vyčerpaný organismus byl pro meningokoka snadnou kořistí. V době návštěvy lékaře již bylo pozdě.“
Běžné chování dospívajících a mladých dospělých které může vést ke zvýšenému riziku vzniku invazivního meningokokového onemocnění:
- Nocování ve stísněných prostorách – na kolejích, ve sdílených bytech, v hostelech
- Pobyt v místech s vyšší koncentrací osob – např. v učebnách a přednáškových sálech
- Kouření
- Líbání
- Ponocování, návštěvy restaurací, klubů, hudebních festivalů
- Cestování do oblastí s vyšším výskytem nemoci
Účinnou specifickou prevencí meningokokových onemocnění je očkování
„Nedá se říci – ‚onemocnění je málo pravděpodobné, tak co…‘ Pokud k němu dojde, jeho závažnost je vysoká. A na to musíme myslet v rámci prevence,“ doplňuje MUDr. Šebková. Například ve Velké Británii již bylo zavedeno plošné očkování proti meningokoku typu C a vedlo k téměř úplné eliminaci infekcí způsobených touto séroskupinou. V České republice aktuálně platí doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování kombinací dvou vakcín – jedna pokrývá séroskupiny meningokoka A, C, W a Y a druhá séroskupinu B. Očkovat by se dle doporučení měly především nejohroženější věkové skupiny – děti do 4 let a dospívající a mladí dospělí ve věku od 13 do 25 let. Na vakcíny přispívají pojišťovny v rámci svých preventivních programů.
„Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku, tato ochrana je považována za jedinou účinnou a smysluplnou. To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“zdůrazňuje primářka Roháčová.
Čtěte také: 5 důvodů proč neodkládat očkování proti meningokoku
Světový den meningitidy
Dnešní den je Světovým dnem meningitidy, vyhlašovaný Mezinárodní konfederací organizací pro meningitidy. Klade si za cíl posílit povědomí veřejnosti o míře nebezpečnosti meningitid včetně meningokokových, o jejích příznacích a možnostech prevence a léčby. Včasný zásah lékařů je totiž v případě IMO zcela klíčovou podmínkou úspěšné léčby. Bohužel v některých případech ani rychle poskytnutá péče nedokáže pacienta zachránit.
