Hlavním projevem pásového oparu je bolest způsobená napadením nervu. Bývá různě silná, vnímání bolesti je u každého jiné. Může být i velmi silná, pálivá až řezavá. Po několika dnech trvající bolesti se na určitém úseku kůže objeví vyrážka. Vypadá jako rozsev puchýřků a postihuje oblast kůže zásobenou postiženým nervem – tvar této oblasti bývá pásovitý a odtud také pochází název „pásový“ opar. Vyrážka se obvykle objevuje na trupu, na krku či na hlavě a to vzhledem k šíření do oblasti konkrétního nervu typicky pouze na jedné straně těla. Určitým problémem je, že i po vymizení vyrážky, což je asi tak do měsíce od jejího výsevu, mohou bolesti po dlouhou dobu přetrvávat. Tyto bolestivé poinfekční obtíže mohou přetrvávat v řádu měsíců i let, častěji je tomu u pacientů vyššího věku.
Pásový opar je způsoben varicella zoster virem (VZV). Tento virus u dětí (méně často i u dospělých) způsobuje plané neštovice. Po prodělání planých neštovic virus zůstává v těle. Všichni, kdo prodělali plané neštovice (což je převážná většina lidí), mají v sobě tento virus, který se může z ne zcela jasných důvodů reaktivovat o mnoho let později a způsobit pásový opar. Během svého života pásový opar prodělá asi 1/3 lidí. Jen v České republice prodělá každoročně pásový opar více než 30 000 lidí. Pásový opar je možné získat v kterémkoli věku, tedy včetně dětí, ale nejčastěji k němu dochází u starších lidí, kde mívá zpravidla horší průběh.
Nemocní pásovým oparem by měli být izolováni. Cílem léčby je hlavně odstranit bolest v místě výsevu pásového oparu a zabránit jeho rozšíření. Včasná léčba může předejít krutým bolestem v místě výsevu oparu po odeznění onemocnění. Užívají se antivirotika a lokálně se aplikují antibakteriální masti.
V současnosti je možnost očkování proti onemocnění pásovým oparem. Očkování se doporučuje osobám nad 50 let věku, očkovaným, nebo které prodělaly onemocnění planými neštovicemi, nebo s oslabeným imunitním systémem. Očkování se doporučuje k prevenci opakovaných infekcí virem pásového oparu. Lidé mohou pro očkování využít příspěvek z paušálu na prevenci od své zdravotní pojišťovny. Bližší informace vám podá napříkald váš praktický lékař či dermatolog.
