Poranění elektrickým proudem - zasažení bleskem

Zasažení bleskem jako typ poranění elektrickým proudem je odlišné od úrazu běžným elektrickým proudem. Může být přímý, nebo zprostředkovaný přes jiné vodiče, déšť, vlhkou půdu atd. Blesk může člověka zasáhnout nejen na zemi, ale i v letadle nebo vrtulníku nebo v lanovce. Jsou popsány úrazy bleskem nejen na otevřené pláni, ale i mezi výškovými domy opatřenými hromosvody. Podle statistik přibližně 10% těchto úrazů vznikne v průběhu transportu v motorových vozidlech, na člunech, v letadle. Dá se říci, že nejbezpečněji je člověku při bouřce v teple domova.

Blesk

je vlastně výboj mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí. Energie blesku představuje až jednu miliardu voltů a až 20 000 ampér. Jeho délka trvání je však velmi krátká asi 0,000 1 - 0,003 s. Odpor kůže má v tomto případě ochranný vliv a vzhledem k době trvání a odporu kůže proto blesk při zasažení organismu předá tělu podstatně menší množství energie než např. při poranění vysokým napětím. Navíc proud o vysokém napětí má tendenci proudit po povrchu vodiče (těla).

Při zasažení organismu je v rozporu s laickými názory prognóza nemocných bez rozsáhlých popálenin poměrně příznivá. Prognóza poraněných závisí především na rychlosti, kterou je poskytnuta první pomoc. Většina osob, které utrpí úraz bleskem je pouze omráčena a má jen přechodné potíže různého charakteru. Nejčastěji je to přechodná hluchota, slepota a neschopnost pohybu. Přesto postihne okamžitá smrt při zasažení bleskem ročně na celém světě několik tisíc lidí. Výskyt se pohybuje od 0,09 do 0,12/ 100 000 obyvatel, přičemž asi jedna třetina umírá. V průběhu dne jsou tyto úrazy nejčetnější mezi 16. a 18. hodinou a v roce mezi květnem a zářím. U osob, které zasažení bleskem přežily jsou však popsány v 75% významné neurologické nebo neuropsychické důsledky.

Vliv na krevní oběh

Přímé zasažení bleskem způsobuje u třetiny poraněných náhlou zástavu srdeční nejčastěji jako prvotní účinek proudu, někdy jako druhotnou vlivem déletrvajícího bezdeší. Časté jsou i poruchy vodivosti, jež mají za následek poruchy srdečního rytmu. Důležité je včasné a neprodlené zahájení oživování. Mnoho případů svědčí o tom, že i po dlouhotrvajícím oživování je výsledek úspěšný.

Vliv na dýchání

Zde vzniká často zhmoždění plic s tzv. pneumothoraxem (vzduch v pohrudniční dutině způsobí kolaps plíce). Důvodem vzniku zástavy dýchání může být poškození dechového centra v prodloužené míše.

Vliv na nervový systém

Nervová tkáň bývá často poškozena vzhledem k své velké vodivosti. Obraz poškození může být velmi rozmanitý. Je přítomna škála příznaků od přechodné zmatenosti přes popsané smyslové výpadky po bezvědomí s křečemi. Komplikací může být i krvácení do mozku.

Vliv na pohybové ústrojí

Zde přichází v úvahu tupé trauma, zlomeniny, vymknutí zhmožděniny vznikající primárně nebo druhotně při pádu. Je nutno na ně pamatovat při poskytování první pomoci.

Kůže

Na kůži vznikají popáleniny všech stupňů. Rozsáhlé popáleniny bývají neobvyklé. Typickým obrazem na kůži jsou povrchní popáleniny, které mají tvar listů kapradiny.

První pomoc

Prevencí úrazu je vyvarovat se v průběhu bouřky pobytu na otevřené pláni nebo vyvýšeném místě. Ohroženy jsou osoby na otevřené rovné pláni, cyklisté, jezdci na koni a běžící osoby, osoby ve stanech, pod osaměle stojícímu stromy a ve skalách nebo pod sloupovitými skalními útvary. Úrazem jsou ohroženi (i když s menším rizikem) i cestující v automobilech na člunech a v letadlech.

• Zavolat odbornou pomoc neprodleně
• Pokud byl postižený zasažen na vlhké půdě nebo ve vodě je nutno jej přesunout na bezpečnější místo a během transportu, pokud je přítomno bezdeší, zahájit umělé dýchání
• Pokud je bleskem zasaženo více osob dáváme přednost nemocným bez hmatného tepu
• Zajistit průchodnost dýchacích cest (trojitý manévr...)
• Při bezdeší umělé dýchání podle zavedeného postupu
• Při nehmatném tepu nepřímá srdeční masáž.
• Oživování je nutno zahájit neprodleně abychom předešli trvalým následkům nedostatku kyslíku.
• I při déletrvajícím oživování je v tomto případě naděje na úspěch.
• Pokud se podaří obnovit základní životní funkce je nutné nemocného sledovat nejlépe po 1 minutě.
• Oživujeme do příjezdu odborné pomoci nebo do obnovení základních životních funkcí
• I nemocní, kteří byli zasažení bleskem a přežili úraz bez zjevného postižení musí být vyšetření v nemocnici a intenzivně sledováni na místě úrazu do příjezdu odborné pomoci. I u nich se opožděně může vyskytnout selhání základních životních funkcí.

K zasažení bleskem přistupují všichni s velkým respektem, ale ne vždy musí skončit tragicky. Proto je nutné v těchto případech nezpanikařit a poskytnout první pomoc neprodleně. Minuty zde hrají velkou roli.