Inzerce

Se svou kostní dření darujete i život (díl 1.)

14. října 2011, Renata Vyšínová   |   přečteno: 6465x

Kostní dřeň chtějí darovat lidé většinou ve chvíli, kdy ji nutně potřebuje někdo z rodiny, nebo kamarád. Je pravda, že dárce se u většiny transplantací najde v rodině. Ale pokud má pacient smůlu a s nikým blízkým si „nesedí“, musí se začít s pátráním po registrech kostní dřeně po celém světě. Jen v tom českém je bezmála padesát tisíc jmen.

foto: shutterstock.com

O odběru kostní dřeně koluje mnoho informací, které mohou případné dárce odradit. Jedno z nich je, že odběr strašně bolí a je hodně rizikový. Jak to opravdu je? I na to jsme se ptali Marie Kuříkové z pražského Registru dárců kostní dřeně, kterou najdete v IKEMu.

Kdo se může stát dárcem?

„Zaregistrovat se může zdravý člověk od osmnácti do pětatřiceti let. V registru je pak evidován do 60 let, nebo do chvíle, kdy požádá o vyřazení. Důvodem může být například to, že se změnil jeho zdravotní stav. Nebo prostě jen už nechce. Vše je dobrovolné a neptáme se po důvodech.“

Neptáte se ani při vstupu?

„To s potencionálním dárcem probíráme. Potřebujeme vědět, že je opravdu rozhodnutý. Nevadí nám až tak, pokud ho třeba po první schůzce jeho nadšení opustí. Horší by bylo, kdyby couvl v momentě, kdy už na něm závisí zdraví a život konkrétního pacienta.“

Vraťme se ještě jednou k podmínkám přijetí do registru. Jaké přesně jsou?

„Potřebujeme, aby zájemce byl zdravý. Neměl by v předchozím půlroce prodělat závažnější infekci – boreliózu, žloutenku, tuberkulózu, mononukleózu nebo podobné choroby. Samozřejmě, že nesmí mít HIV, nemá onemocnění cév ani krvetvorby, štítné žlázy nebo cukrovku. Vadí i těžší astma a vysoký krevní tlak – ty způsobují komplikace pak při odběrech. Zájemce nesmí užívat dlouhodobě žádné léky, s výjimkou antikoncepce.“

Zdravého člověka aby pohledal – ti jsou v současnosti stále vzácnější. Kolik jich do registru ročně přibude?

„U nás přidáme ročně 600 – 1500 jmen, ale bohužel velmi podobné množství musíme i vyškrtnou – právě z důvodu onemocnění, stáří… V registru je kromě vašeho jména i adresa, telefon – všechny údaje jsou samozřejmě důvěrné a slouží jen pro případ, kdy budete vhodným dárcem a budeme se s vámi potřebovat rychle spojit. Protože někteří lidé jsou v registru léta, aniž bychom je využili, jsme velmi rádi, pokud sami zavolají, když se přestěhují nebo se změní jiné kontaktní údaje…“

Jak si prověřujete zdravotní stav zájemců?

„V první fázi jen dotazníkem a později vstupní prohlídkou, jejíž součástí je klasický odběr krve. Zjistíme z ní znaky na bílých krvinkách – podle toho pak člověka zapíšeme do databáze. Oněch osm znaků je tím, podle čeho se pak vyhledávají vhodní dárci pro konkrétní pacienty.“

A co se děje dál? Kdy následuje odběr?

„Dál nemusí být dlouho nic. Prostě se ocitnete v registru, podepíšete ještě souhlas, že souhlasíte s dárcovstvím – a to nejen pro naši republiku, ale celosvětově. No a potom už se čeká, zda přijde požadavek od lékařů. „

Znamená to, že čeští dárci mohou zachránit život pacientovi třeba na druhé straně zeměkoule?

„Na světě je asi 60 registrů a v nich miliony dárců. Když teď nahlédnu do celosvětové databáze, tak jich je tam 18 433 656 – tohle číslo se ale samozřejmě pořád mění. Mezi nimi se hledá dárce v případě, že se nenajde shoda v rodině či nejbližším okolí pacienta. Ale také je pravda, že naši dárci bývají nejvhodnější spíš pro lidi v okolních státech a Spojených státech, kde je hodně přistěhovalců z Evropy. Geneticky jsme spřízněni. Dárci přitom figurují v databázi anonymně, jejich „kódem“ je jen kombinace jejich znaků a to, zda jde o ženu či muže a v jaké věku. To jsou podstatné údaje pro lékaře.“

Dozví se dárce, komu vlastně pomohl?

„Ne. Občas děláme to, že dárci předáme dopis s poděkováním od pacienta, nebo naopak přání dárce, aby vše dobře dopadlo a pacient se uzdravil. Vždy to je ale anonymní.“

Co přesně se děje, pokud se najde shoda a dárce z vašeho registru je vhodný pro některého z pacientů?

„Pak se většinou hraje o čas, takže vše musí být velmi rychlé. Někdy požádají lékaři o doplňující krevní testy, ověřujeme aktuální zdravotní stav dárce a vyplníme s ním již velmi podrobný zdravotní dotazník. Dárce absolvuje rentgen srdce a plic a pánve, pokud půjde o klasický odběr kostní dřeně z kosti kyčelní. Samozřejmě i interní vyšetření a EKG. Vše se musí stihnout velmi rychle. Výsledky testů nesmí být starší než jeden měsíc. Platí přitom, že lékař by měl mít pro jednoho pacienta dva až tři potencionální dárce. Jednak jde o množství kostní dřeně a také se může s jedním dárcem cokoli stát – může být momentálně nemocen, odmítnout… “

Druhou část rozhovoru si můžete přečíst zde - dozvíte se například to, zda odběr kostní dřeně opravdu bolí.

autor: Renata Vyšínová , ordinace.cz

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Přidat nový komentář

 Neradi počítáte? Přihlášení uživatelé nemusí.

 [ pravidla diskuse ]
Inzerce
loading...
Nové články emailem
Anketa
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Pepa (Zácpa) 21. července 2017, 10:07:15

    Zácpa dokáže pořádně potrápit. Znám to sám. Teď už mám ale po problému. Jak se objeví… Diskutovat

  • Kateřina (Projímadle) 23. července 2017, 19:05:33

    holky, debatíte o duphalacu, ale užíváte třeba i jiné produkty? Diskutovat

  • Broňa (Pocení rukou a nohou) 20. července 2017, 13:29:52

    Pocení rukou mě dost omezovala a brzdila v mé profesi. pak jsem se zmínila při jedné kontrole… Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.