Startuje letošní zahrádkářská sezóna. S pracemi na zahradě je ale spojena řada úrazů. Od drobných škrábanců přes řezné rány až po úrazy oka. Následky poranění očí jsou velmi nepříjemné a mohou mít dokonce trvalé následky. Zmírnit je může správná první pomoc.
Zásadní je pitný režim
Pravidelný a dostatečný přísun tekutin je v létě jednou z nejdůležitějších zásad. Lidský organismus se totiž pocením ochlazuje, tím se z těla dostává nejen velké množství vody, ale i další cenné minerální látky. Snížený obsah vody v těle pak snižuje jeho výkon a celkově oslabuje lidský organismus. V horkých letních dnech lidé často sahají po slazených limonádách a ledově vychlazených nápojích. Příliš studené pití je však pro organismus velký šok a zátěž.
„Při pití ledových nápojů se zužují cévy a narušuje trávicí systém. Slazené limonády navíc obsahují cukr, který dále zvyšuje pocit žízně. Ideální tak je čistá voda o teplotě okolo 16 °C, do níž lze přidat kousky ovoce či různé byliny,“ poradila výživová poradkyně Michaela Ptáčková.
V létě by se měli lidé vyhýbat také alkoholu a nápojům obsahujícím kofein, které tělo dále zahřívají a spotřebovávají mu vodu. Vhodnou náhražkou kávy je zelený čaj, který má povzbuzující a ochlazující účinky. Mimoto přispívá k léčbě střevních a žaludečních problémů, se kterými se často během cestování setkáváme.
„Při vyšší fyzické námaze je ideálním nápojem kokosová voda, která má podobné složení jako krevní plazma a je tak výborným iontovým nápojem, který doplní všechny potřebné minerály,“ dodala Ptáčková.
Nezapomínejme, že vhodnými zdroji tekutin jsou také ovoce a zelenina jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy. U velmi oblíbených bublinkových nápojů, které jsou sycené oxidem uhličitým, je třeba myslet také na to, že mohou také citlivějším jedincům způsobit různé zdravotní obtíže (např. nevolnost, průjmy či nadýmání), doporučujeme tedy pít vodu neslazenou a nesycenou.
Jak se zdravě stravovat v horkém létě
Horké letní dny extrémně zatěžují lidské tělo. Proto bychom měli více dbát na to, co jíme, a jak můžeme organismu ulehčit. V létě je důležité doplňovat vitamíny a minerály, které nás chrání proti přehřátí.
V horkých letních dnech se snižuje chuť k jídlu. To však neznamená, že lidské tělo nepotřebuje dostatečný přísun živin a látek zajišťujících jeho správný chod. Především se jedná o látky chránící naši pokožku, která je v tomto období vystavena vysoké zátěži. Proto je vhodné zařadit na jídelníček potraviny, které obsahují beta karoten. Ten se vyskytuje ve žlutém a červeném ovoci a zelenině, například v mrkvi či paprice. Na pokožku pozitivně působí i vitamín E, který se vyskytuje v buněčných membránách a podporuje tak pružnost kůže. V létě jej můžeme doplnit konzumací čerstvých malin, naklíčených semínek nebo luštěnin. Naši pleť chrání i vitamín C, který urychluje hojení ran. „Céčko“ je zároveň výborným antioxidantem a působí preventivně proti chřipce. Jeho výborným zdrojem je kiwi, černý rybíz či citrusy.
Kromě vitamínů je v létě vhodné zvýšit také přísun minerálů, který zajistíme dostatečnou konzumací ovoce a zeleniny. Chybí nám především hořčík, sodík, draslík a vápník, které se v důsledku pocení dostávají z těla ven ve velkém množství. Hořčík a vápník jsou přitom důležité při zvýšené fyzické námaze, jelikož ovlivňují činnost svalů. Draslík preventivně působí proti bolestem hlavy, úpalu a malátnosti. Jeho nedostatek způsobuje přehřátí organismu, což může vést k vážným srdečním potížím. Výborným zdrojem minerálů jsou meruňky či banány.
Úpal a vyčerpání z přehřátí
Objeví-li se příznaky úpalu – bolest hlavy, závratě, zmatenost, nevolnost, suchá horká červená pokožka nebo horečka bez pocení – je nezbytné okamžitě poskytnout první pomoc ochlazováním těla (ponořit se do vany se studenou vodou, osprchovat se studenou vodou, otírat se ručníkem namočeným ve studené vodě apod.) a přivolat lékařskou pomoc. Důležité je sledovat zejména malé děti a starší osoby.
Vyčerpání z přehřátí je odpověď organizmu na nadměrnou ztrátu vody a soli pocením, která vzniká po pobytu v prostředí s vysokými teplotami při nedostatečném příjmu tekutin. Projevuje se únavou, slabostí, pocením, nevolností či zvracením, bledostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobou. Pro léčbu i prevenci nemocí z horka je důležitá dostatečná hydratace (dostatek tekutin), klid a pobyt mimo slunce.
Chraňte si kůži před spálením
Sluneční světlo má sice i své pozitivní stránky, které pomáhají k pocitu psychické pohody nebo k tvorbě potřebného vitaminu D, nic se ale nemá přehánět. Dostatek vitaminu D nám zajistí pouhá hodina týdně strávená na slunci. Dlouhé slunění může naopak vést k nepříjemným nežádoucím účinkům od spálení pokožky přes její rychlejší stárnutí až po vznik rakoviny.
Zásady správné ochrany pokožky před sluncem:
- omezit pobyt na slunci mezi 11. až 16. hodinou,
- používat přípravky s dostatečným ochranným faktorem dle fototypu a místa pobytu;
- chránit pokožku při pobytu ve stínu, ve vodě, i pokud je pod mrakem,
- ochranný krém nanášet v dostatečném množství, 20 až 30 minut před pobytem na slunci a jeho aplikaci pravidelně opakovat, nezapomínat na rty, nos, uši, šíji a nárty,
- na místa s pigmentovými skvrnami použít SPF minimálně 25,
- opalovací přípravek nanést před případným použitím repelentu, který snižuje ochranný účinek fotoprotektiva až o 30 %,
- na celé tělo naneste v poměru alespoň 30 ml krému.
Jaká jsou tedy základní pravidla chování v horkých dnech?
- Dbát na dostatečný pitný režim. Denně bychom měli vypít kolem tří litrů tekutin, nejlépe v podobě nesycené minerální vody nebo mírně oslazený ovocný čaj. Sycené nápoje snadněji zaženou pocit žízně, což je jistě příjemné, nicméně nás to vystavuje riziku, že celkové množství vypitých tekutin bude nedostatečné. Nápoje s obsahem kofeinu či sladké džusy nejsou v horkých dnech vhodné.
- Omezit pobyt na slunci na nezbytně nutnou dobu. Nemůžeme-li se pobytu na slunci vyhnout, je nutné během něj používat opalovací krém s vysokým ochranným faktorem a zejména při delším pobytu používat také pokrývku hlavy.
- Nosit lehké vzdušné a světlé oblečení z přírodních materiálů (bavlny, lnu, hedvábí) a obuv s ponožkami odvádějící pot.
- Používat pokrývku hlavy, která zabrání úpalu a úžehu a sluneční brýle, které chrání oči před UV zářením.
- Jíst lehké potraviny. Vyhněte se velmi sytým jídlům, jejichž trávení organismus nadměrně zatěžuje. Naopak zařaďte do jídelníčku zvýšené množství ovoce, salátů a studených polévek.
- Plánovat větší fyzickou aktivitu na ranní či podvečerní hodinu, kdy teploty a sluneční záření nedosahují svých maxim.
- Při pobytu v místnosti dbát na správné nastavení klimatizace, která by měla být nastavena maximálně o 5 až 7 stupňů níže, než je venkovní teplota. K ochlazení je někdy lepší využít menší větrák nebo klasický vějíř.
