Inzerce

Vysokohorská nemoc (AHN)

18. března 2009, MUDr. Jaroslava Říhová   |   přečteno: 16761x

Vysokohorská nemoc AHN vzniká při pobytu ve výškách nad 2500 až 3500 m. n. m., v prostředí, kde je snížený parciální tlak kyslíku (pO2), snížený atmosférický tlak vzduchu a organizmus člověka začíná pociťovat nedostatek kyslíku, tzv. hypoxii. První popis příznaků AHN najdeme už v Eposu o Gilgamešovi (5 000 let př. n. l.).

foto: shutterstock.com

Pro ilustraci:

Výška

Parciální tlak kyslíku – pO2

Atmosférický tlak vzduchu

U hladiny moře – 0 m.n.m.

160 mm Hg

760 mm Hg

2900 m.n.m.

112 mm Hg

533 mm Hg

5500 m.n.m.

79 mm Hg

379 mm Hg

85000 m.n.m.

52 mm Hg

249 mm Hg



Je nutné, aby se člověk na dané poměry přizpůsobil, aklimatizoval. Aklimatizace probíhá stupňovitě v daném čase, po úspěšné aklimatizaci na danou výšku je nutné se přizpůsobit opět výšce vyšší. Ve výškách nad 2500 m se AHN projeví asi u 20% osob, ve vyšších výškách nad 5500 m. se projeví asi u 50 až 70 procent lidí.
Organizmus se snaží přizpůsobit zrychleným dýcháním (hyperventilací), zvýšením tepové frekvence, (je-li v klidu, tzv. bazální tepová frekvence ráno po probuzení o 20% vyšší, organizmus není aklimatizován). Dalším příznakem adaptace je zvýšené močení v noci, změna rytmu dýchání – periodické dýchání (zrychlené dýchání je střídáno apnoickými pauzami). Pocit nedostatku vzduchu při zátěži mizí v klidu. Stav může být provázen častým probouzením v noci, zvláštními sny. Ve vyšších nadmořských výškách klesají aerobní schopnosti organizmu, klesá výkon.

Akutní horskou nemoc může dostat každý. Ve výškách nad 2500 m n. m. nezáleží na věku, (náchylnější jsou mladiství), pohlaví, fyzické zdatnosti (častěji se „uženou k smrti“ právě fyzicky zdatní, nerozumní jedinci), někdy nestačí ani předchozí zkušenost z výšky. Zde hrají roli další faktory: počasí, chlad, vítr, vlhkost vzduchu, vybavení, hydratace.

V horách ohrožují horolezce a turisty čtyři „nepřátelská H“:
  • hypoxie (příčina tragédií na Nanga Parbat v r. 1934, na K2 v r. 1986, l995 a na Mount Everestu v r. 1996),
  • hypotermie <(prochlazení),
  • hypoglykémie (nízká hladina cukru, tedy hladovění),
  • hydratace <(nutný dostatek tekutin, 4-6 l/den).
  • Prochlazený a hladový horolezec je příčinou tragedií nejenom na Mount Everestu, takový jedinec snáze dostane AHN.

5 zlatých pravidel o AHN:

  • Dostat výškovou nemoc je v pořádku. Není v pořádku na ní umřít.
  • Každé onemocnění ve vyšší výšce se považuje za horskou nemoc, dokud se
  • neprokáže něco jiného.
  • S příznaky AHN nikdy nepokračujte ve výstupu! Sestupte na výšku, kde jste se cítili dobře.
  • Pokud se vám udělá hůře, okamžitě sestupte! Nečekejte do rána!
  • Nikdy nenechávejte osobu s AHN samotnou! Stav se může dramaticky rychle změnit.

Jak se vyhnout AHN?

  • Zachovat rozumné tempo výstupu, za den max. 600 až 800 m, ve výšce nad 2500 m spát o 300 m níže, než se vystoupilo, aklimatizace na výšku 5000 m trvá 2 -3 týdny.
  • Různí lidé se aklimatizují různě, výstup je třeba přizpůsobit nejslabšímu.
  • Zabránit dehydrataci, pít minimálně 3-4 l/den, lépe 5-6 l/den, dochází ke zvýšené ztrátě tekutin zrychleným dýcháním, pocením, močí.
  • Je dobré sledovat tepovou frekvenci ráno po probuzení.
  • Sledovat množství moči – množství menší než 1l l/24 hodin je varovnou známkou nedostatečného zavodnění organizmu.

Příznaky AHN
1.Varovné příznaky akutní horské nemoci – ve výškách nad 2500 m bolest hlavy, bývá větší v noci, únava, pokles výkonu, slabost, malátnost, nespavost, nejistota při chůzi, vrávoravá chůze. Je důležité odlišit bolest hlavy z dehydratace. Doporučuje se vypít 1l tekutin, současně s analgetikem. Pokud příznaky nezmizí, jde o AHN a ne o dehydrataci.
Léčba:

  • klid, tekutiny, analgetika (Paralen, Ibuprofen),
  • sestup, nezlepší-li se stav v klidu, či „necítí-li“ se dotyčný na postup výše,
  • Acetazolamid (Diluran, Diamox 2x l/2 či 2xl tbl), nedoporučuje se u rozvinutého edému mozku či plic.

2.Benigní forma AHN – projevuje se bolestí hlavy, neustupuje po analgetiku, ale kolísá v intenzitě, přidává se nauzea, zvracení, je snížená tvorba moči, mohou se objevit otoky víček, rukou, nohou, dochází k poruše koordinace, je jakási opilost smyslů (paradoxní euforie), špatný odhad situace, v noci periodické dýchání.
Léčba:

  • stejný postup jako u předchozího stavu,
  • možno přidat Nifedipin retard 20 mg á 6 hodin.

3.Maligní formy AHN
Výškový otok mozku (VOM) je nejzávažnější formou AHN, během několika hodin může vést k smrti. Dotyčný nemusí poznat, že je nemocný, VOM přepadá náhle (skutečný případ - v noci při cestě na WC se již postižený nedokázal vrátit, netrefil zpět).
Příznaky: trvalá bolest hlavy, neustupující po analgetiku, zmatenost, spavost, změny chování, někdy agresivita, jindy letargie, ztráta koordinace, porucha rovnováhy, stav může vyústit v koma a smrt.
Léčba:

  • okamžitý sestup, který nepočká do rána, do výšky, kde příznaky mizí,
  • kortikoidy Dexametazon 8 mg p. o., dále 4 mg á 6 hodin, kyslík,
  • přetlakový vak – doporučuje se jako výbava u větších expedic do odlehlých končin. Nedá se předpovědět čas zotavení.

3b) výškový otok plic (VOP) se projevuje dušností, cyanózou (promodralé zbarvení pokožky), kašlem se zpěněným i načervenalým sputem, někdy dotyčný vykašlává jasně červenou krev. Nemůže popadnout dech, bolí ho na prsou, je unavený, zmatený. Nemusí být vždy jasný poslechový nález na plicích, rtg nález ano. VOP může vzniknout náhle, bez varovných příznaků, vzniká spíše v noci, či večer po ulehnutí.
Léčba:

  • okamžitý sestup, který nesnese odkladu,
  • Nifedipin retard 20 mg á 6 hodin,
  • VOP při sestupu rychle ustupuje, s výhodou lze použít
  • přetlakový vak, je-li k dispozici. Nepodávat léky, které tlumí dýchání (kodein, alkohol, prášky na spaní).

Prevence AHN:

  • Znalost zdravotního stavu účastníků,
  • pomalý postup, podle nejslabšího, o 600- 800 m výše,
  • dobré vybavení (oblečení, lékárna),
  • zastávky na jídlo, pití, dostatek zásob,
  • vyloučit stres,
  • při 1. příznacích zastavit,
  • neví-li se, zda jde o AHN, spíše s ní počítat a zahájit léčbu,
  • zvláštní kapitolou jsou děti v horách (informace na www.horska.medicina.cz).

autor: MUDr. Jaroslava Říhová

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Diskuse k článku
Jiří

Před odjezdem na vysokohorský výstup můžete absolvovat aklimatizaci v simulovaném prostředí. V hypoxico centru v Praze, případně se to i půjčuje domů. www.hypoxico.cz.

Reagovatpoděkovatnahlásit

29. září 2009, 17:38:44

michaela štěpánková4 poděkování

Manžel jel na výpravu na Kilimanjaro, dnes došla sms od něho - dostal vysokohorksou nemoc! Přitom byl v Himalájích před 2 roky a nebylo mu nic. je mu 56 let. Udivuje mě to - tak cestovka tam vyveze lidi na pouhé 2 týdny a přitom odborníci říkají že pro 5 000 m je třeba aklimatizace 2 - 3 týdny!!!!! Vzoměla jsem si na článek Pavly Topolánkové, která tam vylezla a tvrdila, že je to procházka a že to vyleze i netrénovaný člověk!!!! Proboha jak je to možné?!

Reagovatpoděkovatnahlásit

15. února 2010, 13:50:12

Kuba

No myslim, ze 2-3 tydny jsou doporuceny, pak by to melo byt ok. Kdyz se aklimatizujes den nebo zadny, tak tim spis ji dostanes.

Reagovatpoděkovatnahlásit

21. března 2016, 13:16:14


Celkový počet příspěvků v diskusi: 3. Vstoupit do diskuse.
Přidat nový komentář

 Neradi počítáte? Přihlášení uživatelé nemusí.

 [ pravidla diskuse ]
Nové články emailem
Inzerce
banner_voucher_ordinace_3.jpg

Chcete zdravě spát? Stáhněte si voucher s 10% slevou na zdravotní matrace a polštáře Magniflex a využijte jej při nákupu v Showroom Magniflex, Šaldova 1, Praha-Karlín, nebo v síti certifikovaných obchodních partnerů Magniflex po celé ČR.
Anketa
Měl by stát a zdravotní pojišťovny podle vás více přispívat na léčbu celiakie?
Zatím hlasovalo 75 lidí.
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Marek (Vedlejší účinky antibiotik) 19. května 2017, 09:53:32

    pokud zkrátka trpíte na angíny a hlavně berete moc atb, tak jsou probiotika proste jasna odpoved Diskutovat

  • Dáša (Stolica) 24. května 2017, 10:42:23

    tak na to je asi nejlepsi projimadlo, ne? :D Diskutovat

  • Stanislava (Zmenšení) 20. května 2017, 12:07:38

    Už jsem dávno našla, již jsem i objednaná na konzultaci k němu:)  Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.