Angína může udeřit i v létě, na vině je nejčastěji klimatizace

Angína je zánět ústní části hltanu či patrových mandlí a je bakteriálního, virového či výjimečně mykotického původu. Nejčastěji postihuje děti, a to zejména na podzim či v zimě. Nevyhýbá se však ani dospělým, kteří ji nejčastěji trpí v létě následkem prudkých přechodů z klimatizovaných místností do horkých ulic.

shutterstock.com

Příznaky angíny

Mezi první příznaky angíny patří nepříjemné škrábání v krku, potíže s polykáním a ucpaný nos. Typické je zduření horního patra a zduření mandlí, na kterých se objevují hnisavé čepy. U nemocných jedinců může propuknout i horečka či zvýšená teplota a zimnice.

Čtěte také: Zvětšení nosní mandle

Klimatizace s mírou

Jak již bylo zmíněno, nejčastější příčinou letní angíny je právě klimatizace. Ta sice pomáhá přečkat horké dny, o jejích negativních vlivech na zdraví ovšem není pochyb. Zařízení totiž silně vysušuje nejen místnost, ale i sliznici dýchacích cest, která je chrání proti vpádu virů. Určitým zdravotním rizikem mohou být i znečištěné filtry, kvůli kterým se do místností spolu s chladným vzduchem dostávají i infekce a plísně. V neposlední řadě je však rizikem i teplotní šok, který nastává, když člověk vyjde z klimatizované místnosti do venkovního vedra.

Čtěte také: Letní rýma číhá v klimatizaci

Léčba angíny

V případě příznaků angíny je nutné neprodleně navštívit lékaře, který provede výtěr z krku, podívá se na zarudnutí mandlí a prohmatá mízní uzliny. Je-li podezření na streptokokovou infekci, jsou neprodleně nasazena antibiotika. Ty ovšem nepomáhají při onemocněních virového původu. Antibiotika navíc mohou oslabovat imunitu, způsobovat zažívací obtíže a jejich nesprávné užívání nebo nedokončení léčby může vést k rezistenci bakterií na určitá antibiotika.

V boji s bolestí jsou účinná nejrůznější kloktadla a Priessnitzův obklad, který se skládá ze studeného mokrého obkladu překrytého igelitem a suchým ručníkem. Pozitivně zároveň působí i podpůrná léčba enzymovými preparáty. Ty pomáhají proti zánětlivému otoku sliznice, zlepšují odtok a transport hlenu, a tím dochází k lepšímu odkašlávání. Zároveň umožňují antibiotikům lepší průnik do zánětem zasažených tkání, a zvyšují tak účinnost léčby. Léčba je vhodná i při virových onemocněních, kde léčba antibiotiky nemá své opodstatnění.

Čtěte také: Umíte správně používat nosní kapky a nosní spreje?

Chronická onemocnění

Nebezpečné je i přecházení angíny, které může mít za následek její chronické stádium, kdy je často nutné podstoupit chirurgický zákrok spočívající v odstranění krčních mandlí. Mezi další známé komplikace neléčené nebo špatně léčené angíny ovšem může patřit i revmatismus postihující srdeční chlopně nebo akutní zánět ledvin.

Čtěte také: Neléčená angína může způsobit revmatickou horečku

Prevence angíny

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádné účinné očkování proti angíně, jedinou účinnou prevencí je zvyšování vlastní imunity. Toho docílíme vyváženou stravou bohatou na minerály a vitamíny, dostatečným pohybem, otužováním a pomoci nám může i enzymoterapie, která se doporučuje užívat v období, kdy je imunita nejvíce ohrožena, tedy na jaře a na podzim.