I když jsme si navzájem velmi podobní, každý jsme jiný a každý také jinak na vše reagujeme. Často přicházejí pacienti do ordinací a ještě před vyšetřením hlásí: "Já, když v podzimním období chytnu chřipku, kašlu pak celou zimu". Jiní přijdou a říkají: "Prodělal jsem v listopadu těžkou chřipku, měl jsem vysoké horečky, silný kašel a asi o dva týdny později se mi začalo hůře dýchat. Měl jsem strach, zda nemám zápal plic. Ale postupně jsem dostával dušnosti při chůzi do schodů, když jsem utíkal na autobus a v noci se probouzím dušností". Konečně přijde ke kontrole astmatik a hlásí, že se mu astma výrazně zhoršilo po chřipce. "Měl jsem po dlouhé době opět záchvat a stává se mi, že při větší zátěži se mi špatně dýchá. To už jsem neměl dlouho".
Tři pacienti, tři různé zkušenosti s chřipkou. První dva ještě jako astmatici sledováni nebyli, u toho druhého se zjevně astma projevilo v návaznosti na prodělanou chřipku. Třetí, již léčený astmatik, jehož astma bylo již pod kontrolou, se zřetelně po chřipkovém onemocnění zhoršil.
Co všechno chřipka umí a jak působí viry chřipky, nebo jiných virových infekcí na náš organismus?
- Viry chřipky i další tzv. respirační viry napadají přímo sliznice našich dýchacích cest - sliznici nosní, sliznici průdušnice i průdušek. Zde vyvolávají zánět. Sliznice jsou prosáklé, oteklé, žlázky tvoří více hlenu a z buněk, které tvoří slizniční povrch se uvolňují a tvoří látky, které povrch sliznic přímo poškozují. To všechno přímo třeba nevidíme, ale u nemocného se to projeví rýmou, která je z počátku řídká, čistá, ale postupně se mění v hlenovou žlutě až zeleně zabarvenou. Nemocný cítí "škrabání" v krku, pálení za prsní kostí, začíná velmi dráždivě kašlat. Kašel může být suchý, dráždivý nebo vlhký a pak pacient i vykašlává. Sliznice ztrácí svoji ochrannou úlohu bariéry, stává se propustnou a citlivou vůči různým vnějším vlivům.
- Viry působí na nervová zakončení ve sliznicích a podslizniční tkáni a výsledkem je větší citlivost a větší dráždivost dýchacích cest - nosu, průdušek - na nejrůznější podněty. Mohou to být alergeny, chlad, prach, škodliviny v ovzduší při smogových a inverzních situacích. Taková reakce se projeví právě dráždivým až záchvatovitým kašlem nebo u astmatika záchvatem dušnosti. Tato nadměrná reakce průdušek může také vést k prvnímu astmatickému záchvatu (například u lidí, kteří trpí alergickou rýmou).
- Konečně chřipka, podobně jako i jiná virová onemocnění, mohou přechodně na několik týdnů snížit imunitu.
Jak se při chřipce chovat?
- Proti chřipce je možno se očkovat. Alergici a astmatici patří k rizikové skupině a po dohodě s Vaším lékařem můžete tuto prevenci podstoupit.
- Při větším výskytu chřipky či jiných virových infekcí dýchacích cest platí obecná pravidla - přísun vitaminů, omezení kontaktu s lidmi, kteří chřipku mají, nebo omezení pobytu v místech většího nakupení lidí.
- Přetrvávání dráždivého kašle i v období po chřipce nebo dokonce příznaky ztíženého dýchání vyžadují poradu s lékařem a vyšetření.
- Astmatik, který je již na dlouhodobé léčbě inhalačními kortikoidy, má dávku preventivních léků zvýšit. Platí to pro inhalační kortikoidy, stejně tak pro nesteroidní léky. Zvýšení dávek má ochránit pacienta právě před zhoršením astmatu a před astmatickými záchvaty. Zvýšená reaktivita průdušek přetrvává i několik týdnů po chřipce, proto je třeba zvýšené dávky léků i při dobrém stavu udržet v průměru jeden měsíc.
- Chřipka u astmatika je vyzváním k neplánované návštěvě Vašeho ošetřujícího lékaře, k provedení spirometrie po chřipce. V době nemoci a v týdnech po ní by měl astmatik sám sledovat svůj stav i měřením plicní funkce výdechoměrem.
- Ošetřující lékař posoudí stav a rozhodne o možnosti použití protivirových léků a také o možnostech preventivních opatření. Pokud nebyl pacient očkován proti chřipce, domluví program možnosti očkování proti chřipce v budoucnu.
