Bolest a její léčba

(15. března 2008, Prof. MUDr. Jiří Vorlíček CSc. | přečteno: 326608x )

Mnozí z nás se domnívají, že bolest stejně jako nemoc zkrátka patří k životu a když přijde, musí se snášet. Není to však pravda.

shutterstock.com

Jak dělíme bolest?

Podle trvání ji můžeme dělit na bolest akutní a chronickou.

Akutní bolest přímo souvisí s vyvolávající příčinou a je zpravidla spojena s dalšími reakcemi organismu, jako bušení srdce, zvýšený krevní tlak, pocení, úzkost atd. Je řešena v rámci různých onemocnění všemi medicínskými obory a její léčba bývá jednoznačná a efektivní, tj. bolest ustává, je-li tkáňové poškození zhojeno.

Chronická bolest není doprovázena podobnými reakcemi, jako bolest akutní, protože nemocný se na bolest adaptuje, zvykne si na ni. Její léčba je složitější a většinou je nutné spojení sil odborníků různých specializací. Může velmi negativně ovlivnit kvalitu života nemocného jednak působením vlastního fyzického utrpení, ale také změnami nálady se zvýšením úzkosti a deprese, poruchami spánku, narušením sociálního a rodinného zázemí a omezením pracovní schopnosti. U chronické bolesti dochází k předrážděnosti nervových vláken vedoucích bolest, které pak reagují nejen na signály bolesti, ale i na jiné podněty, jako je tlak nebo i jen lehký dotyk. Tato předrážděnost trvá často ještě dlouho poté, co byla vlastní příčina bolesti odstraněna. Čím déle se otálí s vhodnou terapií, tím hlouběji se bolest zavrtává do paměti nervových buněk.

Téměř každá bolest je snesitelná, pokud je její konec v dohledu. Chronická bolest se však nemocnému zdá bez konce. Pokud trvá dále než zhruba tři měsíce, je jasné, že se bolest osamostatnila, už není doprovodným jevem onemocnění, ale stala se sama nemocí. Postupně se zmocňuje celého života, dostává se do popředí a stává se jeho jediným obsahem. Bolest nemocného izoluje, izolace se stává příčinou dalšího utrpení a osamění. Nemusí se přitom nutně jednat jen o bolest, která přináší tento bludný kruh – každý chronický a obtížně řešitelný problém, ať už je to nevyléčitelná nemoc, nebo cokoli jiného, nás může dostat do podobné situace.

Podle původu bolest rozdělujeme na nociceptívní– tj. bolest vztahující se přímo ke skutečnému poškození tkáně, a bolest neuropatickou – bolest vzniklou v důsledku poškození nervového systému na různé úrovni.

Nociceptívní bolest vzniká podrážděním speciálních čidel, neboli receptorů, kterými se bolest vnímá. Mohou být buď v kůži, svalech a kloubech, pak je nazýváme somatické, nebo jsou přímo v jednotlivých orgánech a pak se nazývají receptory viscerální.

Somatickou bolest je většinou snadné lokalizovat a popsat, kdežto viscerální (orgánová) bolest může být přenesena do jiných, zdravých částí těla a tak značně zkomplikovat rozpoznání onemocnění i volbu správného postupu léčby. Pro lepší představu – např. bolest způsobená zánětem, nebo nádorem slinivky břišní se může projevit jako bolest v zádech apod.

Neuropatická bolest nevzniká podrážděním receptorů, jako bolest nociceptivní, ale poškozením částí nervového systému. Pro člověka nemá žádný kladný význam, nefunguje jako varovný ani obranný signál. Charakteristické pro ni je, že vnímání působení některých podnětů na organismus je zkreslené. Např. dosud nebolestivé podněty, jako je třeba dotek oděvu, jsou vnímány jako bolestivé. Neuropatická bolest je nejčastěji chronická a je spojena s negativními psychickými pocity - pocity úzkosti, strádání. Může mít velmi rozmanitý charakter. Někdy je stálá, jindy chvilková, může být ostrá a prudká, nebo jen mírná, většinou však velmi nepříjemná.

Jak bylo řečeno, vzniká poškozením nervových struktur. Ty mohou být poškozeny různým způsobem – zánětem, přímým poškozením, infekcí, nádorem, ischémií apod. Může vzniknout i jako důsledek léčby, např. bolest po ozařování, po amputaci prsu apod. Bolest takto způsobená bývá pociťována rozličně – jako pálení, škubání, bodání, brnění, píchání atd. Neuropatická bolest vzniká např. u pásového oparu, zánětů nervů, cukrovky, cévních chorob, nádorových onemocnění, poúrazových a pooperačních stavů a dalších chorob.

U nádorových bolestí se často jedná o bolest smíšeného původu, tedy jak nociceptívní, tak neuropatickou.

kapitola
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Diskuse k článku
Anna Sojkova
10x

Mava velke bolesty pravej ruky prejavuje sa to tim velkimy krcami a musi s nou zacat hibat a nevieme ci su nato nejake lieki alebo maste pracujeme v anglicku a tu nevieme sa nic o tom dosvediet nic vopred dakujeme.

zlatice sandorova
7x

prosim sem po operaci 3 tydny rakoviny plic vzali mi stvrt plice praviho boku rekli mi ze je to odstranene ze us to nebudu mit ale vsechno me boli bojim se ze budumit nejake nasledki gdis mam stvrt plice co mi muzete k tomu rict ja sice nevjerim nicemu uzdravil se negdo smim pripadem? dekuji sandorova

Marcela Křížová
2x

já nosím tyhle botky http://www.peterlegwood.cz a jsem moc spokojená :-) Měla jsem problémy s bolestí zad, a pravidelným nošením těhle bot jsou pryč. Mají různé typy a barvy, vybere si každý kdo chce něco udělat pro svoje zdraví.


Celkový počet příspěvků v diskusi: 10. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Anketní otázka

Znáte hladinu cukru ve vaší krvi?

Zatím hlasovalo 111 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Revma aneb když pohyb bolí

Skoro polovina obyvatel trpí revmatickým onemocněním, mezi pacienty jsou nejen starší ročníky, ale týká se i mladých. „Nemoc zasahuje především klouby, takže jakýkoli pohyb bolí. Pro zachování hybnosti a svalové síly je však pravidelné cvičení nezbytné. Navíc pomáhá předcházet osteoporóze nebo kardiovaskulárním chorobám, jejichž riziko je bohužel u pacientů s revmatoidní artritidou zvýšené,“ vysvětluje ředitel Revmatologického ústavu v Praze prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.

Desatero pacienta s revmatickým onemocněním

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění napadající klouby. Postihuje lidi mezi 20. a 50 rokem života a o něco častěji ženy. Na revma, jak se nemoci lidově říká, neexistuje žádný lék. Jeho léčba proto spočívá jen v tlumení příznaků léky a fyzioterapií.

Revmatoidní artritida - nové možnosti biologické léčby

Choroba, která zasahuje celý organizmus, není záležitostí seniorů, může postihnout i děti.

Revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé onemocnění postihující hlavně klouby.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.