Meningokoková meningitida je akutní nemoc, u které jde o minuty. K nezvratnému poškození organizmu dojde nezřídka už za několik hodin od prvních příznaků. Ty přitom nemusí být nijak závažné ani specifické, onemocnění může být na začátku mylně považováno za běžnou virózu s nechutenstvím, nevolností a rýmou.
Co to je meningokokální onemocnění?
Invazivní meningokokové onemocnění způsobuje bakterie Neisseria meninigitidis. Podle odhadů v sobě bakterii meningokoka nosí každý třetí až desátý člověk a téměř každý dospělý byl někdy v průběhu svého života na určitou dobu jejím nosičem. K invazivním meningokokovým onemocněním se řadí meningokoková meningitida a sepse, které také patří k nejobávanějším.
Invazivní meningokokové onemocnění je velmi zrádné nejen tím, s jakou rychlostí útočí, ale také tím, že jeho příznaky jsou zejména v počátcích značně nespecifické a snadno zaměnitelné s příznaky běžné chřipky. Mezi standardní projevy patří horečky, zvracení, malátnost, bolest hlavy a ztuhlost šíje. Přidává se světloplachost,“ vysvětluje primářka Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce MUDr. Hana Roháčová a dodává: „Bolest svalů a kloubů, především pak dolních končetin či břicha, chlad v rukou nebo abnormální barva kůže (bledost či kropenatost) mohou předznamenávat nejzávažnější formu onemocnění – meningokokovou sepsi. Jasným příznakem této nemoci je výsev červenofialových skvrn po těle, tzv. petechií.“
I přes odborný lékařský zákrok podlehne meningokokovému onemocnění na celém světě každoročně přibližně 120 000 lidí. U těch, kteří nemoc překonali, může zanechat trvalé následky v podobě amputace prstů či celých končetin, ztráty sluchu, mentální retardace a dalších komplikací. Meningokokové onemocnění může postihnout kohokoli. Za nejvíce ohroženou skupinu jsou však považovány především děti do 4 let věku a dospívající od 15 do 19 let. Klíčovou podmínku pro uzdravení pacienta představuje včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby pomocí antibiotik.
Přenos
Až jeden z deseti lidí může nosit bakterii způsobující onemocnění, aniž by se u nich projevily příznaky. K přenosu dochází velmi snadno, a sice dvěma způsoby. Bakterie se přenáší podobně jako rýma nebo chřipka, buď v podobě kapének, tedy kýchnutím, smrkáním, nebo přímým kontaktem se sekrety a slinami nakažené osoby. Meningokoky přestupují přes sliznici horních cest dýchacích do oběhu, při jejich množení v krvi vzniká sepse. Inkubační doba se pohybuje mezi jedním až osmi dny.
Většina případů meningokokálního onemocnění se bez varování projeví u lidí, kteří předtím byli naprosto zdraví. Přenos onemocnění je často spojován se změnami životního stylu, které nakaženého vystavily novým/nezvyklým situacím a blízkému kontaktu s novými lidmi po delší časové období.
Rizikové faktory
- věk
- fyzická zátěž
- jiná nemoc oslabující imunitní systém, např. viróza
- u adolescentů například diskotéka v zakouřeném prostoru, nevyspání, konzumace alkoholu apod.
Příznaky a Projevy
Meningokoková onemocnění vznikají náhle, většinou u dříve zdravých dětí a mladistvých.
Rozlišujeme tři druhy invazivního meningokokového onemocnění
První z nich je tzv. sepse, tj. stav, kdy se bakterie masivně vyskytuje v krvi a svým působením vyvolává vážné změny v různých orgánech těla (ledvinách, játrech, mozku, krevním systému atd.). Tento stav hodnotíme jako nejzávažnější, probíhá nejrychleji, vyskytuje se zhruba u čtvrtiny pacientů, z nichž až 25 % umírá. Druhým typem je zánět mozkových blan, postihuje také asi čtvrtinu nemocných, rozvíjí se pomaleji, umírají na něj asi 2 % pacientů. Třetím a nejčastějším typem je kombinace sepse a zánětu mozkových blan, vyskytuje se u poloviny nemocných, umírá zde asi 5 % pacientů.
Meningokoková meningitida
V klinickém obraze zpočátku dominují teploty, bolesti hlavy, zvracení, psychomotorický neklid až porucha vědomí. Velmi brzy se na kůži objeví červené flíčky nebo malé modřinky, tzv. petechie, jejichž příznačným rozlišovacím znakem je, že pokud na ně zatlačíte (např. skleničkou), nezmizí. U meningokokových onemocnění se petechie nacházejí prakticky na celém těle, a to i na břiše a dolních končetinách, jejich velikost často přesahuje 2 mm. Petechie jsou nebolestivé, pacient si jich mnohdy ani nevšimne. Častým symptomem bývají také příznaky dráždění mozkových blan – obtíže s předklonem hlavy, světloplachost atd. Onemocnění je zrádné, prvotní příznaky mohou připomínat chřipku, a diagnóza tak nemusí být včas stanovena. Mezi trvalé následky patří postižení hlavových nervů, hluchota, vzácně i slepota, u malých dětí psychomotorická retardace a hydrocefalus.
Meningokoková sepse
Klinický obraz meningokokové sepse zahrnuje horečku, petechie, drobnější i rozsáhlejší sufúze a psychickou alteraci, která se projevuje neklidem či zmateností. Někteří pacienti mají bolesti svalů a kloubů, bolesti břicha a průjmy. Nepřítomnost meningeálních příznaků a afebrilní průběh meningokokovou sepsi nevylučují, naopak mohou zpomalit klinickou diagnostiku. Rozpoznání meningokokové sepse je poměrně obtížné, často se na uvedené onemocnění nepomýšlí. Přitom u neléčeného pacienta se může rychle rozvinout septický šok, který se projevuje chladnou, opocenou či mramorovanou kůží, periferní a centrální cyanózou. Pokud pacient přežije septický šok, rozvíjí se u většiny pacientů multiorgánové selhání. Mezi komplikace patří ischémie a neperiferních částí těla, což může vést k amputaci prstů, ojediněle i končetin.
Smíšená forma (sepse s meningitidou)
Smíšená forma je nejčastější formou meningokokového onemocnění, klinický obraz zahrnuje příznaky uvedené u sepse včetně petechií, navíc jsou bolesti hlavy, zvracení, meningeální příznaky, případně porucha vědomí. Závažnější průběh onemocnění je u pacientů s převahou sepse a rozvojem septického šoku. Smíšená forma je typickou formou onemocnění, její klinické rozpoznání prakticky nečiní obtíže.
Léčba
Při jakémkoliv podezření na meningokokovou meningitidu je třeba vyhledat odbornou pomoc. Včasná diagnóza tohoto onemocnění je při léčbě klíčová a mnohdy také může zachránit život. Základem terapie meningokokových onemocnění jsou antibiotika, podávaná ve vysokých dávkách nitrožilně. Nemocný by měl být hospitalizován na jednotce intenzivní péče.
Ochrana je možná očkováním
Všechny případy infekce u lidské populace způsobuje 5 typů bakterie – A,B,C,Y,W-135. V dnešní době je možná ochrana očkováním proti všem z nich, buď samostatnou vakcínou proti typu B od 2 měsíců věku (4 až 2 dávky podle věku), nebo 4-valentní vakcínou proti zbylým typům (A,C,Y,W-135) jednou dávkou od 1 roku věku, existuje i možnost aplikace starší vakcíny samostatně proti typu C. Moderní očkovací látky nejenže snižují riziko vzniku nemoci, ale současně i pravděpodobnost kolonizace horních dýchacích cest meningokoky, tedy nosičství.
Očkování je vhodné nejen pro děti, adolescenty a mladé dospělé, infekce se může vyskytnout v kterémkoli věku. Imunita po očkování proti této nemoci nastupuje za 1-2 týdny po aplikaci vakcíny.
Prevence
Nespecifická prevence zahrnuje i hygienu rukou a prevencí je i nesdílet sklenice/nápoje. Osobám v úzkém kontaktu s nemocným s invazivním meningokokovým onemocněním, to znamená např. rodině či spolužákům, jsou preventivně podávána antibiotika, která jsou na meningokoky účinná, a to perorálně po dobu sedmi dní. Po tuto dobu jsou také tyto osoby pod zvýšeným dohledem.
Světový den proti meningitidě – 24. duben
Na 24. duben je oficiálně vyhlášen Světový den proti meningitidě. V tento den se spojují organizace zabývající se meningitidou po celém světě.
Cílem světového dne je zvýšit povědomí široké veřejnosti o těchto závažných infekčních onemocněních, upozornit na míru závažnosti meningitid, ale také informovat o možnostech prevence a očkování proti některým jejich formám.