MUDr. Evou Králíkovou, CSc.,Ústav hygieny a epidemiologie, 3. ledna 2002
V prvních desetiletích 20. století prožívalo kouření celosvětový boom a nikdo si neuvědomoval, jak škodlivé následky může mít pro naše zdraví. Dokonce ani lékaři zpočátku nespojovali zvýšený výskyt rakoviny plic se vzrůstající spotřebou cigaret.
V polovině 20. století, tj. v 50. letech, započal mladý britský epidemiolog sir Richard Doll, svůj velký výzkum příčin rakoviny plic a dalších chronických onemocnění. Výsledkem jeho padesátileté studie, které se zúčastnilo 34 439 lékařů ve Spojeném království, je především zjištění, že život kuřáka je kratší o deset let oproti životu nekuřáka. Dalším podstatným faktem bylo, že přestat kouřit v každém věku znamená vždy snížení rizika onemocnění. Samozřejmě platí, že čím dříve člověk přestane kouřit, tím lepší má vyhlídky.
Dopady kouření na lidské zdraví jsou nedozírné. Častokrát si ani neuvědomujeme, jak škodlivé látky v tabákovém kouři pomalu rozkládají náš organismus. Postupné ucpávání tepen člověk běžně nezaznamená, dokud ho nestihne infarkt myokardu nebo mozková příhoda. Každého šestého kuřáka rovněž postihne rakovina plic, která je v současné době téměř neléčitelná.
Naopak jiné následky kouření jsou často zřetelné a silně je vnímá i samotný kuřák: zadýchávání se, kašel nebo bolest nohou a jejich nedokrevnost. Nemocí, které kouření způsobuje anebo se na jejich vzniku z velké části podílí, je nesčetně. Důvodů pro odvykání kouření je ovšem mnohem víc.
Každý den zemře na následky kouření pouze v České republice 50 lidí. Celosvětově kouří 1,3 miliardy lidí, z toho je 84 % kuřáků z rozvojových zemí. Tam, kde dnes zabíjí virus HIV, bude podle studií za pár let zabíjet právě tabák. Trvá totiž několik let, než se kouření projeví na celkovém zdraví a mortalitě (úmrtnosti) společnosti. Celý svět dnes ví, že se vyplatí nekouřit.
Přidat nový komentář