Minerální látky a stopové prvky

(Ing. Ctibor Perlín CSc. | přečteno: 48177x )

Minerální a stopové prvky jsou pro lidský organismu velmi důležité. Ačkoliv jich potřebujeme denně jen velice málo (řádově miligramy či mikrogramy), jsou nepostradatelné, protože ovlivňují důležité biochemické pochody v našem těle.

Minerální a stopové prvky jsou pro lidský organismu velmi důležité. Ačkoliv jich potřebujeme denně jen velice málo (řádově miligramy či mikrogramy), jsou nepostradatelné, protože ovlivňují důležité biochemické pochody v našem těle. Organismus člověka si je nedovede sám vytvořit, ale musí je dostat spolu s potravou, případně prostřednictvím doplňků stravy.

V současné době době se minerální látky a stopové prvky rozdělují podle denní potřeby na makroelementy (denní potřeba nad 100 mg), mikroelementy (denní potřeba do 100 mg) a stopové prvky (potřeba v řádu µg).

Problematické je, že existují tři pásma příjmu minerálních látek: deficitní (kdy máme nedostatek těchto látek), optimální a toxické (při nadměrném příjmu jsou některé prvky toxické - např. selen, kadmium, arzén, vanad a hliník). Vždy tedy závisí na celkovém množství jejich příjmu. Pro využití daných látek v organismu je také důležité, v jaké formě se jednotlivé prvky vyskytují - např. vápník je pro náš organismus nejlépe využitelný, přijímáme-li ho formou mléčných výrobků.

Vápník

Vápník je minerální látka, která je v lidském těle obsažena v největším množství. Vyskytuje se výhradně v kostech a zubech. Dostatečný příjem vápníku je důležitý zejména u dětí a mládeže do 22 až 23 let věku. V této době vzniká tzv. kostní základ. Při nedostatečném příjmu vápníku, vitaminu D, hořčíku, fluoru a dalších látek vzniká v pozdějším věku riziko vzniku osteoporózy. Denní potřeba je pro děti do 6 měsíců 400 mg, do 1 roku 600 mg a pak se zvyšuje až na asi 1200 mg pro dospělé. Hlavním zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky, dále růžičková zelenina (květák, brokolice a kapusta) a olejnatá semena (mák, mandle).

Fosfor

Fosfor tvoří asi 1 procento hmotnosti těla. Má velký význam pro dobrou strukturu kostí, pro transformaci energie ve svalech, jako genetický činitel a pro syntézu bílkovin; je také součástí buněčných membrán. Potřeba fosforu je téměř shodná s vápníkem. Bohatými zdroji jsou všechny potraviny živočišného původu, dále ořechy, luštěniny a mouka. Nedostatek fosforu je u lidí v ČR zcela ojedinělý.

Naopak nadbytek fosforu může vyvolat v organismu nedostatek železa a vápníku, protože fosforečnany znesnadňují vstřebávání vápníku střevní stěnou do organismu. Z tohoto důvodu jsou např. tavené sýry špatným zdrojem vápníku, protože fosforečnany, které jsou v nich obsažené, omezují jeho využití.

Sodík a draslík

Sodík a draslík jsou spolu s chlórem důležité pro regulaci osmotického tlaku, obsahu vody a acidobazické rovnováhy v organismu. Průměrný dospělý člověk (70 kg) má ve svém těle asi 92 g sodíku a 125 g draslíku. Základním zdrojem sodíku je sůl. Ačkoliv potřeba organismu není vyšší než 0,5 g soli denně, skutečná spotřeba dosahuje hodnot kolem 10 g/den. Málokdo si uvědomí, kolik soli je obsaženo také ve smažených brambůrcích, různých dochucovadlech a dresincích. Do souvislosti s vyšším příjmem sodíku je dáván vysoký krevní tlak. U sodíku není problémem jeho nedostatek, protože je všudypřítomný. Potřeba draslíku je kolem 1 g/den, skutečná spotřeba je však asi 2 až 4krát vyšší. Nedostatek draslíku se projevuje únavou, hromaděním tekutin v těle, poruchami nervového systému a ledvin.

Hořčík

Hořčík zvyšuje odolnost proti onemocněním, je kofaktorem řady enzymů a je nezbytný pro normální funkci svalů. Denní potřeba se pohybuje mezi 300 až 400 mg hořčíku v závislosti na pohlaví a stáří. Je obsažen především v potravinách rostlinného původu, které obsahují zelené barvivo - chlorofyl. Nedostatek hořčíku hrozí při těhotenství, při nadměrné spotřebě alkoholu, při sportovních výkonech a některých onemocněních (diabetes, onemocnění ledvin, hypertenze apod.).

Železo

Železo se podílí především na přenosu kyslíku a elektronů, tedy oxidačně-redukčních procesech v organismu. Mezi železa patří anemie (chudokrevnost), narušená funkce termoregulace a imunitního projevy nedostatku systému a únava. Hlavními zdroji železa je maso a drůbeží a rybí výrobky a vnitřnosti, ořechy a luštěniny. Denní doporučená dávka pro muže je 10 mg, pro ženy ve fertilním věku 15 mg (ztráty menstruací). Při nadměrných dávkách, hrozí otravy železem: krvavé průjmy, zvracení, genetické poruchy.

Zinek

Zinek spolu s chromem umocňuje působení inzulínu, jeho nedostatek vede k vývojovým vadám, nechutenství a k narušení imunitního systému. Je obsažen v mase a rybách, také v obilovinách a mléčných výrobcích. Denní potřebná dávka zinku je 4 až 8 mg.

Jód

Jodu obsahuje lidské tělo cca 15 až 25 mg, především ve štítné žláze, kde je nepostradatelnou složkou hormonů této žlázy. Nedostatek jodu vede ke vzniku strumy (zvětšení štítné žlázy). Nedostatek jodu může být také příčinou zpomalených reflexů, zhoršené paměti, apatie, depresí apod. Doporučený příjem jodu pro dospělé je 150 µg (těhotné a kojící matky 200 µg). Zdrojem jodu jsou především mořské ryby, játra, mléko a další potraviny. Celkový nedostatek jodu u obyvatel se řeší jodací potravin, především soli kuchyňské.

Fluor

Fluor významně snižuje náklonnost zubní skloviny k jejímu porušení kyselinami, které jsou tvořeny ústními bakteriemi. Denní potřeba fluoru u dospělých je 1,5 až 4 mg. Příjem z potravin činí do 1 mg/den, fluoridovanou vodou do 2 mg/den. Již 2 až 3krát vyšší než doporučená spotřeba fluoru vede k křehkosti a lomivosti zubů u dětí. Toxické dávky jsou 20 až 80 mg denně a vedou k hypermineralizaci kostí.

Selen

Selen je antioxidant, chrání náš organismus před škodlivým působením volných radikálů, stárnutím, zvyšuje účinnost imunitního systému, brání vzniku mutací a nádorových onemocnění. Doporučený příjem byl stanoven na 55 až 70 µg denně. Vysoké dávky selenu jsou toxické. Obsah selenu v potravinách je značně proměnlivý a jeho využitelnost závisí na jeho formě, resp. zdroji. Nejvyšší obsah selenu mají paraořechy (250 µg na 100 g), ledviny (150 µg) a krabí maso (85 µg), mnohem méně je ho v mléce a zelenině (kolem 2 µg na 100 g). Nedostatkem selenu mohou trpět lidé, kteří jedí málo masa, např. někteří senioři, vegetariáni a mladí lidé s nevyváženým příjmem potravin.

Související články

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Inzerce
loading...
Diskuse k článku
kája

Víte, jaké je doporučené množství soli v denní dávce minerálky pro dospělého? Např. v ondrašovce je podle tabulek vše vyváženo.

Tereza Petrovská
2x

Moc prosim o odpoved. Mezi mineralni latky patri i síra, bor a chrom ale jak se koukam tak tady neni nic o techto prvcich, jak je to mozne???

Martin
1x

Na fluor pozor, je to jed, jehož dlouhodobá konzumace má závažné následky (poruchy vývoje kostí, zubní fluoróza, snížení funkce štítné žlázy a pod.). Existují studie dávající do souvislosti nadměrný příjem fluoru (například v USA fluorizací fody) a poruchy mozku u dětí (autizmus, snížené IQ..). Naopak není spolehlivě prokázáno, že by polykání fluoru např. v tabletách mělo pozitivní vliv na zdraví chrupu. V zemích, kde se s flourizací vody přestalo se kazivost zubů nijak nezvýšila!


Celkový počet příspěvků v diskusi: 5. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Anketní otázka

Obáváte se nákazy koronavirem?

64%
36%
Zatím hlasovalo 299 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Chrom

Obsah chromu v těle dospělého muže je 6 mg, což je množství, které by se vešlo na špičku nože. Přesto jej můžeme najít ve všech tkáních našeho těla.

Měď

Rudé měděné dráty vedou dobře elektrický proud. V lidském těle vede měď energii zprostředkovaně - podporuje využití cukrů, které jsou nejrychlejším zdrojem energie.

Železo

Železo je nezbytnou složkou červených krvinek a svalů. Prostřednictvím krevního hemoglobinu a svalového myoglobinu se k buňkám v těle a ve svalech dostává kyslík a energie. Železo je součástí celé řady enzymů a imunitního systému.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.