Palčivý pocit, často vnímaný jako pálení, lokalizovaný za dolní třetinou hrudní kosti. Jde vlastně o zvláštní druh bolesti. Odborné označení pyrosa je odvozeno od řeckého slova pyros = oheň. Někdy pálivý pocit vyzařuje vzhůru v průběhu jícnu, může být spojen též s pocitem překyselení.
Většinou jde o krátkodobou, přechodnou poruchu. U některých lidí se však pálení žáhy dostavuje často, prakticky po každém jídle, nebo vleže či při práci v předklonu. Pak již nejde o nevinnou poruchu, ale o onemocnění, které nazýváme refluxní chorobou jícnu. Při tomto onemocnění často (nikoliv však vždy) vznikají zřetelné zánětlivé změny obvykle v dolní části jícnu, které se nazývají refluxní esofagitida (reflux znamená zpětný tok, esofagus je jícen, koncovka -itis v odborném názvosloví značí zánět). Jde tedy o zánět jícnu vyvolaný zpětným tokem žaludeční šťávy. Normálně k pronikání žaludeční šťávy do jícnu nedochází. Sliznice jícnu není uzpůsobena k delšímu kontaktu s kyselou žaludeční šťávou. žaludeční šťáva působící delší dobu v jícnu již může být příčinou obtíží a i prokazatelných změn ve sliznici jícnu, které mohou pronikat i do hloubky stěny tohoto orgánu.
Normálně je jícen chráněn před refluxem řadou mechanismů. Nejdůležitější je dolní jícnový svěrač, který jícen v konečném úseku uzavírá a na správném uzávěru se podílí i celá anatomická struktura přechodu jícnu do žaludku. (např. přítomnost hiátové skluzné kýly podporuje vznik refluxní choroby). Vlivy, které se podílejí na oslabení dolního jícnového svěrače ukazuje tabulka:
|
Potraviny |
Léky: |
Dalším protirefluxním činitelem je tzv. samočistící schopnost, která očišťuje jícen od zbytků potravy, ale tak' od žaludeční kyseliny. Roli hraje i sekrece alkalických slin, která kyselinu neutralizují.
Mezi vlivy podporující reflux patří i faktory mechanické. Je to zvýšení nitrobřišního tlaku při práci v předklonu, při zdvihání břemen. V těhotenství se uplatňuje tlak zvětšené dělohy, ale též změněné poměry hormonální.
Významnou roli hraje kvalitu refluxátu (žaludečního obsahu, který proniká zpět do jícnu). Čím je obsah kyselejší a objemnější, tím agresivněji může působit. Zřetelně škodí i příměs žluči, která do žaludeční šťávy může pronikat z dvanáctníku.
Praktická opatření:
Episodické pálení žáhy nebývá významné. Pokud nepomohou jednoduchá opatření, pokud se pyrosa opakuje, trvá delší dobu nebo se dostavuje v noci, pak je nutné vyhledat lékaře. Ten by se měl endoskopicky přesvědčit, zda nejsou přítomny známky zánětu jícnu a měl by zahájit odpovídající léčbu.
V lehčích případech je třeba zavést tato opatření:
1. Vyhnout se potravinám a nápojům, které vyvolávají obtíže.
2. Pokud se už obtíže dostaví, pak použít antacida (léky neutralizující žaludeční kyselinu). Trvalejší účinek mají léky tlumící tvorbu žaludeční kyseliny (ranitidin, famotidin).
3. Omezit práci v předklonu, zdvihání těžkých břemen.
4. Redukovat tělesnou váhu (hmotnost).
