Plicní vitální kapacita

• Co je měření plicní vitální kapacity?
• Přístroje a pomůcky k měření vitální kapacity?
• Kdy Vám lékař doporučí toto vyšetření?
• Mám se vyšetření obávat?
• Před vyšetřením
• Jak vypadá vlastní vyšetření?
• Je nějaké omezení po vyšetření?
• Alternativní vyšetření?

Co je měření plicní vitální kapacity?

Měření plicní vitální kapacity lékaři umožní udělat si představu o funkčním stavu Vašich plic. Znalost dechových objemů a poměrů je nezbytná pro posouzení a určení některých typů dechových obtíží. Hlavní funkcí plic je zabezpečit výměnu plynů mezi krví a vzduchem a tím obstarat dostatek kyslíku pro celé tělo. Výměna plynů mezi krví a plicní tkání probíhá při nádechu. Při výdechu se plyn bohatý na oxid uhličitý dostává do okolí. Hodnota plicní vitální kapacity odpovídá maximálnímu množství vzduchu, který vydechnete po maximálním nádechu. Absolutní hodnota vitální kapacity je u mužů 5.000 - 5.300 ml a u žen 3.200 - 3.300 ml vzduchu. Naměřená hodnota závisí na individuálních předpokladech jedince (věk, pohlaví, tělesná výška a tělesná hmotnost) a na jeho tělesné zdatnosti a zdravotním stavu.

Jaké jsou přístroje a pomůcky k měření vitální kapacity?

Plicní vitální kapacitu je možno měřit pomocí Hudchinsonova spirometru nebo pomocí tzv. spirometrie. Hudchinsonův spirometr je jednoduchý přístroj válcového tvaru, který má na jednom konci náustek a na druhém píst s válcem. Do náustku po maximálním nádechu vydechujete usilovně nadechnutý vzduch. Píst je ve válci vydechovanou silou nadzvedáván. Na stupnici je možno odečíst po dokončení výdechu hodnotu odpovídající plicní vitální kapacitě. Spirometrie je moderní metoda sloužící k posouzení funkčního stavu plic. Princip je podobný. Náustkem dýcháte podle instrukcí ošetřujícího personálu. Objemy vzduchů jsou počítány z vydechované rychlosti a data jsou počítačově zpracována. Výsledkem je spirometrická křivka, na níž je možno nejen odečíst hodnotu vitální kapacity, ale i dalších parametrů jako objem vzduchu při nádechu, objem vzduchu v první sekundě maximálního výdechu a celou řadu dalších hodnot.

Kdy Vám lékař doporučí toto vyšetření?

Měření čistě jen vitální kapacity pomocí Hudchinsonova spirometru není zdaleka tak rozšířeno jako spirometrie. Užívá se především k orientačnímu vyšetření plicní funkce. Můžete se s ním setkat na pracovišti tělovýchovného lékařství, kde slouží k orientačnímu posouzení plicní kapacity sportovce nebo na pracovišti nemocí z povolání. Důvodem omezeného používání je nízká výpovědní hodnota naměřeného údaje (plicní vitální kapacity). Jak již bylo řečeno, tato hodnota záleží na pohlaví, fyzické zdatnosti, případném onemocnění dechových cest a podobně. Pro přesnější obraz dechových funkcí slouží spirometrie. Pomocí spirometrie je již možno rozlišit jednotlivé plicní onemocnění. Spirometrii Vám lékař doporučí při podezření na astma (záchvatovité plicní onemocnění provázené zúžením dechových cest )a dále při chronické obstrukční chorobě bronchopulmonální (chronické onemocnění plic provázené kašlem a dechovou tísní) nebo plicních onemocnění z povolání apod.

Mám se vyšetření obávat?

Vyšetření se nemusíte obávat je nebolestivé. Neprovádí se u osob s akutním onemocněním horních a dolních dýchacích cest (rýma, angína, zánět hrtanu a průdušek, zápal plic) a dále při bolestech na hrudi a bolestech břicha.

Co je potřeba před vyšetřením udělat?

Před vyšetřením není nutná žádná předchozí příprava. Můžete normálně jíst pít a užívat Vaše léky.

Jak vypadá vlastní vyšetření?

Při vyšetření Hutchinsonovým spirometrem se posadíte. Ošetřující personál počká, až se Vám "zklidní dech". Poté Vás požádá, aby jste se co nejvíce nadechl a maximální výdech provedl do náustku přístroje. Uvidíte jak se píst ve válci bude zvedat podle toho , jaký objem vzduchu vydechnete. To je opravdu celé. Při vyšetření spirometrem je to o něco složitější. Vás ale nečeká nic jiného, než dýchat do přístroje tak, jak Vám bude říkat lékař.

Je nějaké omezení po vyšetření?

Vyšetření je bez zcela dalších omezení.

Alternativní vyšetření?

Funkční vyšetření nejdou jinými vyšetřeními nahradit. Ostatní zobrazovací metody CT, NMR, RTG, scintigrafie mohou plíce zobrazit,ale žádné z nich neumožní lékaři posoudit například možnou zátěž vyšetřovaného, tedy funkční stav plic.