Jde o virové onemocnění, které se vyznačuje náhlým začátkem, provázené horečkou schváceností, únavou, bolestmi kloubů a svalů. Stav je provázen zánětem horních cest dýchacích.
Podzim přináší nejen chladnější počasí a kratší dny, ale také období, kdy se častěji objevují různé infekce. Únava, kterou lidé v tomto čase pociťují, proto nemusí být jen důsledkem úbytku světla či změny ročního rytmu. Může jít i o první signál onemocnění, které si zaslouží pozornost lékaře.
Klíšťata zůstávají aktivní až do zimy
Typické příznaky jako únava, zvýšená teplota, bolesti svalů a kloubů mohou snadno svádět k domněnce, že jde o běžnou virózu. Stejné příznaky jsou ale typické například pro počáteční fázi klíšťové encefalitidy.
I když se zdá, že s koncem léta riziko přisátí klíštěte mizí, ve skutečnosti jsou klíšťata aktivní až do doby, než teploty dlouhodobě klesnou pod 5 °C. Podle parazitologa doc. Jana Votýpky z Přírodovědecké fakulty UK jsou dnes klíšťata rozšířena na celém území republiky a ve všech nadmořských výškách, protože mírné zimy umožňují jejich přezimování.
Klíšťová encefalitida je onemocnění probíhající ve 2 fázích, přičemž v té druhé se příznaky vrací s mnohem větší intenzitou. Objevit se tak mohou nespavost, třes prstů, končetin a jazyka, neschopnost srozumitelného vyjadřování, psychický útlum či dezorientace. Nesoustředěnost a pocit únavy přitom mohou přetrvávat i měsíce. U závažného průběhu klíšťové encefalitidy může dojít také k obrně lícního nervu nebo paže. Zatímco u obrny lícního nervu dochází zpravidla k pomalému uzdravení, postižení paže může být trvalé.
Na tuto nemoc neexistuje specifická léčba, jedinou účinnou ochranou je očkování, které je pro osoby nad 50 let hrazené zdravotní pojišťovnou. Očkování je přitom vhodné podstoupit v chladnějších měsících, před znovuobnovením aktivity klíšťat.
Lymeská borelióza se může maskovat jako běžná viróza
Mezi další onemocnění přenášená klíšťaty patří lymeská borelióza, bakteriální onemocnění, na které v Česku každoročně onemocní 3,5–4 tisíce lidí, letos byl však počet případu rekordní a od začátku roku tak bylo zaznamenáno bezmála 10 000 nemocných. První příznaky se obvykle objevují do šesti týdnů po přisátí klíštěte. Typická je únava, zvýšená teplota, bolesti hlavy, svalů a kloubů. U zhruba poloviny nemocných se navíc objeví červená skvrna s bledým středem v místě přisátí. Bez ní borelióza často vypadá jako běžná viróza, což může vést k opožděné diagnóze a přechodu onemocnění do dalších fází. Neléčená infekce může postupně zasáhnout klouby, nervový systém nebo srdce. Bakterie se dostanou do krevního oběhu a později do orgánů, nervového systému a kloubů. Pokud není borelióza včas léčena, přechází do dalších fází onemocnění se všemi zdravotními komplikacemi.
Lymskou boreliózu lze na rozdíl od klíšťové encefalitidy léčit antibiotiky, přičemž včasné nasazení léčby zpravidla vede k úplnému uzdravení. Odborníci však varují, že při opožděném rozpoznání může nemoc zanechat dlouhodobé následky, jako jsou chronické bolesti kloubů, únava nebo neurologické potíže.
Chřipka nebo covid? Příznaky se překrývají
Podzim je zároveň obdobím, kdy stoupá výskyt chřipky a covidu-19. Mezi příznaky obou těchto virových infekcí patří horečka, únava, bolesti hlavy, kloubů a svalů. Rozdíl je často patrný až po absolvování laboratorních testů.
„Chřipka se obvykle projeví náhle, během několika hodin, zatímco covid-19 se rozvíjí pozvolněji, během několika dní,“ vysvětluje MUDr. Aleš Chrdle, primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice. Podle Chrdleho se lékaři stále setkávají i se souběhem obou onemocnění, který může mít vážnější průběh.
„Každé z těchto onemocnění může vést k těžkému postižení plic a celkovému zhoršení zdravotního stavu. U některých pacientů může dojít i ke ztrátě soběstačnosti a dlouhé rekonvalescenci,“ dodává.
Při prvních příznacích respiračního onemocnění se proto doporučuje navštívit praktického lékaře, který může rozhodnout o dalším postupu. Kromě symptomatické léčby jsou dnes k dispozici specifická antivirotika proti covidu-19, která mohou praktičtí lékaři předepisovat i při mírném nebo středně těžkém průběhu nemoci u rizikových osob, seniorů nad 65 let nebo pacientů s vybranými chronickými chorobami. Tato cílená antivirotika pomáhají zabránit rozvoji těžké formy onemocnění, která by si jinak vyžádala hospitalizaci, je však nutné je nasadit co nejdříve.
Očkování zůstává nejúčinnější prevencí
Proti chřipce i covidu-19 lze podstoupit očkování, přičemž vakcíny poskytují ochranu přibližně po 10–14 dnech od aplikace. Očkování je vhodné i v průběhu sezóny, pokud ho člověk dosud nepodstoupil. Očkování snižuje riziko nemoci covid-19, především ale jejího těžkého průběhu, komplikací a úmrtí. Důležité je přeočkování látkou doporučenou pro aktuální období. Při přeočkování je důležitý čas od poslední dávky, a proto se u rizikových osob doporučuje každoroční přeočkování. Mezi rizikové skupiny patří lidé starší 60 let a dále bez ohledu na věk osoby s oslabeným imunitním systémem a s vybranými chronickými onemocněními, těhotné ženy i zdravotníci. Očkování či přeočkování probíhá u praktických lékařů a v očkovacích centrech s tím, že pro podzim a zimu 2025/2026 je k dispozici nová varianta očkovací látky, Comirnaty LP.8.1.
Podzimní únava jako signál k prevenci
Únava je varovným signálem organismu, který nemusí vždy souviset jen s nedostatkem světla. Tělo reaguje na změnu počasí, ale také na zvýšený výskyt infekcí typických pro toto období. Pokud únava přetrvává déle než několik dní, je vhodné pátrat po příčině. Podzimní měsíce jsou ideálním obdobím pro očkování proti klíšťové encefalitidě, chřipce i covidu-19, které může významně snížit riziko vážného průběhu onemocnění a dlouhodobé únavy.
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.
