Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)

ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder) - porucha s deficitem pozornosti a hyperaktivitou je onemocněním, které se projevuje obtížemi se soustředěním, nepřiměřeně zvýšenou aktivitou a impulzivitou dítěte. Výskyt ADHD u dětí školního věku se pohybuje podle různých studií mezi 3-7 %, chlapci bývají postiženi třikrát častěji než dívky. V české republice se odhaduje, že ADHD má až 20 000 dětí.

shutterstock.com

Diagnostická kritéria

Diagnostická kriteria DSM-IV

ADHD (Attention deficit/hyperactivity disorder) - Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou

1. Šest nebo více následujících příznaků nepozornosti přetrvává po dobu nejméně šesti měsíců v takové míře, že má za následek nepřizpůsobivost dítěte a neodpovídá jeho výkonu.

Nepozornost
a) často se mu nedaří se soustředit na podrobnosti nebo dělá chyby z nepozornosti ve
škole, při práci nebo při jiných aktivitách;
b) často má potíže udržet pozornost při plnění úkolů nebo při hraní;
c) často se zdá, že neposlouchá, když se na něj přímo hovoří;
d) často nepostupuje podle pokynů a nedaří se mu dokončit školní práci, domácí práce nebo povinnosti na pracovišti (nikoliv proto, že by se stavělo do opozice nebo nepochopilo zadání);
e) často mívá problémy zorganizovat si úkoly a činnosti;
f) často se vyhýbá vykonávání úkolů, nedělá je rádo, zdráhá se například dělat domácí práce, které vyžadují soustředěné duševní úsilí (například školní nebo domácí úkoly);
g) často ztrácí věci potřebné pro vykonávání úkolů nebo činností (například hračky, školní pomůcky, pera, knížky nebo nástroje);
h) často se dá lehce vyrušit vnějšími podněty;
i) často zapomíná na každodenní povinnosti.

2. Šest (nebo více) následujících příznaků hyperaktivity či impulzivity přetrvává po dobu nejméně šesti měsíců v takové míře, že má za následek nepřizpůsobivost dítěte a neodpovídá jeho vývojovému stadiu.

Hyperaktivita
a) často bezděčně pohybuje rukama nebo nohama nebo se vrtí na židli;
b) často při vyučování nebo jiných situacích, kdy by mělo zůstat sedět, vstává ze židle;
c) často pobíhá nebo popochází v situacích, kdy je to nevhodné (u dospívajících dětí nebo dospělých se takové chování může omezit na subjektivní pocity neklidu);
d) často mívá potíže tiše si hrát nebo v klidu něco jiného dělat;
e) bývá často „na pochodu“ nebo se chová, jakoby „jelo na motor“
f) často bývá nepřiměřeně upovídané

Impulzivita
g) často vyhrkne odpověď dřív, než byla dokončena otázka
h) mívá problém vyčkat, až na ně přijde řada;
i) často přerušuje ostatní nebo se jim plete do hovoru (např. skáče jiným do řeči, ruší je
i při hře.

MUDr. Petra Uhlíková, Psychiatrická klinika VFN a 1. LF UK
MUDr. Michal Goetz, Dětská psychiatrická klinika FN Motol