Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
Naše oko funguje stejně jako fotoaparát. Vpředu je průhledná krytka, které říkáme rohovka, přizpůsobivou clonu s otvorem nazýváme duhovka. Za otvorem, který se jmenuje zornice, najdeme čočku pomáhající nám zaostřovat. Místo filmu zachycuje naše oko obraz na sítnici. Kabelem – zrakovým nervem – se zachycený obraz dostává do zrakového centra v kůře mozkového týlního laloku. Oko se po narození, stejně jako celé naše tělo, vyvíjí. Poté se dostane do vrcholné fáze, po níž následuje stárnutí související s postupným zhoršováním zraku.
Až v 10 letech vidí děti stejně jako dospělí
Když se dítě narodí, má vyvinuté vše, co je k vidění potřeba. Složitý orgán zraku však není dosud zralý. Proto dítě rozeznává jen obrysy a trpí dalekozrakostí. Schopnost vidět detaily se rozvíjí zejména v prvních třech letech, dále se ale zdokonaluje přibližně do pěti let a až v 10 letech je plně srovnatelná s viděním dospělých.
„Důvodem je to, že je nutný čas na dokončení anatomických změn, dozrání zrakových buněk v sítnici i zrakové mozkové kůry. Například prostorové vidění, které je podmíněno dokonalou koordinací obou očí, se upevňuje až do 6 let věku,“ vysvětluje primář oční kliniky Lexum v Praze MUDr. Ivan Fišer, Ph.D. Po ukončení vývoje a při absenci refrakčních vad, jako jsou krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, nás čeká přibližně 30 let kvalitního vidění.
Slzy působí jako zvlhčovač
Spolu se stárnutím oka často přicházejí i poruchy slzného filmu.
„Složení slz se s věkem mění. Kvůli tomu už s postupujícími léty nemají optimální složení a neplní tak dobře svou funkci. Tou je zvlhčování povrchu oka tak, aby víčko po povrchu oka dobře klouzalo,“ vysvětluje primář Fišer. Nejčastějšími příznaky tzv. syndromu suchého oka jsou pocit písku v očích, řezání a bodání. Mezi časté příčiny pak patří, tedy kromě věku, také příliš časté sledování monitoru nebo obrazovky. U nich kvůli upřenému pohledu zapomínáme mrkat. Od těchto příznaků si můžeme alespoň částečně ulevit pravidelným krátkodobým pohledem do dálky nebo zavřením očí. Jak často je odpočinek zapotřebí, si jednoduše zapamatujete díky pravidlu 20:20:2 – jednou za 20 minut se zadívejte na 20 sekund do dálky, přes den pak nechte oči odpočinout 2 hodiny při pobytu venku přirozeným pohledem do prostoru. Pomoci mohou také tak zvané umělé slzy v podobě očních kapek.
Vetchozrakost už ve 40 letech
První projevy přirozeného stárnutí oka se objevují mezi 40. a 50. rokem věku. Čočka tehdy začíná ztrácet svou pružnost a schopnost akomodace, tedy ostrého vidění na různé vzdálenosti díky dočasnému zvětšení a zmenšení zakřivení čočky.
„Oko věkem přirozeně ztrácí schopnost zaostřovat na blízko. Tento projev stárnutí nazýváme vetchozrakost a poznáme ho podle pocitu, že bychom potřebovali delší ruce. Brýlím na blízko se pravděpodobně mezi padesátkou a šedesátkou již nevyhnete. Tedy, pokud nenosíte brýle na dálku. Krátkozrací lidé totiž díky své oční vadě často brýle na blízko nepotřebují až do pozdního věku,“ vysvětluje prim. Fišer.
Šedý zákal – jednou a dost
Šedý zákal je nejčastější příčinou slepoty ve světě, u nás se jedná o jednoduše řešitelné onemocnění. Zákrok, který trvá přibližně 15 minut, se provádí ambulantně a spočívá ve výměně zakalené oční čočky za umělou. Jedná se o nejčastější a nejúspěšnější chirurgický zákrok na lidském těle vůbec. Pokud dojde k výměně čočky, šedý zákal se na ní již znovu vytvořit nemůže. Pokud dojde znovu ke zhoršení zraku, na vině může být zakalení čočkového pouzdra.
„Důvodem je snaha našeho těla vytvořit novou čočku, a tedy růst nových buněk v pouzdru. K zakalení čočkového pouzdra však dochází málokdy a zákal je možné vyčistit jednoduchým laserovým zákrokem,“ říká prim. Fišer.
Šedý zákal do jisté míry chrání sítnici
Proč šedý zákal vzniká? Na vině je postupné selhávání metabolismu čočky. Do jisté míry se tím naše stárnoucí oko brání před škodlivým účinkem modrého (krátkovlnného) světla. Bohužel následkem je i zhoršení vidění, které snižuje kvalitu života a může ho nepřímo i ohrožovat. Aby byla ochrana sítnice proti modrému světlu zachovaná i po operaci šedého zákalu, je možné si vybrat nitrooční čočku se žlutým filtrem.
Šedý zákal ale může mít ještě jedno plus. Pokud se objeví uprostřed čočkového jádra, působí trochu jako lupa. Lidé s tímto typem zákalu potom vidí na krátkou vzdálenost dobře i bez brýlí. Stále ale platí, že zejména na delší vzdálenost se kvalita vidění zhoršuje a operaci proto není vhodné odkládat.
Nejlacinější vyšetřovací pomůcka? Naše dlaň
Zubů máme 32, oči ale jenom dvě. Nevratnému zhoršení zraku, jako například u zeleného zákalu nebo věkem podmíněné makulární degenerace, je možné zabránit pouze včasnou prevencí. Kromě pravidelné návštěvy očního lékaře je důležité také samovyšetření.
„Nejjednodušším způsobem je zakrytí jednoho oka a vyzkoušení vidění každého oka na dálku i na blízko,“ radí prim. Fišer. Pomoci může také jednoduchá Amslerova mřížka (k dispozici je například na www.ocividnejinapece.cz).
Zdroj: www.ocividnejinapece.cz
