Příběh Lenky: Přátelství na celý život utužila transplantace

„Čtyři roky před tím, než jsem začala cítit skutečné příznaky nějaké vážnější nemoci, mi lékař zjistil vysoký krevní tlak a zvýšenou hladinu kreatininu v krvi (odpadní produkt metabolismu svalových buněk – pozn. red.). Následné nefrologické vyšetření, včetně biopise ledvin, prokázalo nezvratné poškození ledvin v důsledku neléčeného vysokého krevního tlaku. Připadala jsem si ale zdravá a plná života. Zkrátka jsem věřila, že zdravé tělo přece drobné neduhy musí zvládnout,” otevírá svůj příběh Lenka.  „Dnes bych ale všem poradila, aby rizika spojená s vysokým tlakem a zvýšenou hodnotou kreatininu rozhodně nepodceňovali a zajímali se u svého lékaře o všechna možná řešení. Také je určitě dobré znát informace o možných příznacích nemocných ledvin z dostupných zdrojů podložených odborníky. Velmi srozumitelně jsou zpracované třeba na stránkách www.zdraveledviny.cz,” bilancuje Lenka, už zase plná energie a optimismu.

Varovné signály se nevyplatí přehlížet

Bohužel se funkce ledvin postupem času stále zhoršovala. V roce 2018 se Lenka začala cítit velmi unavená, pořád se jí chtělo spát, takže nebyla schopná zvládat ani běžné denní činnosti, natož vyčerpávající práci. K tomu se přidal úporný kašel a stavy dušnosti, jakýkoliv pohyb pro ni byl nepřekonatelný a v nejhorších chvílích byla ráda, když ušla bez zastavení alespoň sto metrů. Tady naštěstí zasáhl manžel, shodou okolností lékař, který už měl o svou ženu velké obavy, a přes internet se dostal až na stránky IKEMu. Tam Lenku přijali ihned do péče. Začala docházet každé tři týdny na intenzivní vyšetření a finální verdikt lékařů zněl: transplantace ledviny.
„Díky bohu měla moje žena opravdu štěstí v neštěstí a IKEM jsme vyhledali za pět minut dvanáct. Přihlásil jsem se jako první dárce a hned po mně i obě naše děti. Já a syn jsme nebyli vhodní dárci a případná transplantace by mohla znamenat určité komplikace. Dcera byla shledána jako vhodný dárce, ale žije daleko, v Kalifornii. A tak jsme se rozhodli ještě hledat dál, v okruhu našich známých,” vzpomíná na nelehkou dobu manžel Lenky, Pavel.

Osud Lenky s ní prožívala i její kamarádka z dětství, Hana (69 let).
„Známe se od první třídy základní školy, celý život žijeme ve stejném městě, jsme zkrátka jako rodina. Brala jsem proto jako úděl své přítelkyni v nesnázích pomoci. Věděla jsem, jak náročná je dialýza a čím si při ní člověk prochází, jak snižuje kvalitu života, protože sama pracuji ve zdravotnictví. O to větší radost jsem měla, když jsem zjistila, že jsem vhodný dárce ledviny! Transplantace jsem se nebála – veškeré informace jsem si předem dohledala na internetu, v mém rozhodování mě podpořily i moje děti, navíc sama vím, jak bych si vážila někoho, kdo by mi v nemoci také pomohl,” vypráví Hana. V nemocnici strávila po odběru ledviny dva dny a život před a po odběru orgánu se pro ni vůbec nezměnil. „Snad jen v tom, že jsem utužila celoživotní přátelství a stala se skutečně neoddělitelnou součástí jejího života,” směje se.

Tisíc kilometrů směrem k životu

Příběh Lenky dopadl dobře. Transplantace proběhla úspěšně a vrátila ji zpět k aktivnímu životu.
„V nemocnici jsem strávila čtyři dny před transplantací a sedmý den po transplantaci jsem už byla schopná jít domů. Jsem nesmírně vděčná týmu z IKEMu, který se o mě celou dobu pečlivě staral, a samozřejmě své kamarádce a svému muži, kteří mi zachránili život. Cítím se nádherně, po roce a půl od transplantace už dokážu ujít i deset kilometrů. Jak se změnil můj vztah k životu? Jeho kvalita je teď úplně někde jinde – jako bych těch kilometrů už mezitím ušla tisíc.”

Lenka má štěstí na opravdovou přítelkyni, která se rozhodla nezištně pomoci v kritické životní situaci. Díky tomu, že jí mohla být transplantována ledvina od žijícího dárce ještě před zahájením dialyzační léčby, získala výrazně lepší vyhlídky na kvalitní život, než je tomu u využití ledviny od zemřelého dárce.
„Ledviny darované od žijícího dárce fungují déle, protože jsou kvalitnější než ledviny odebrané od zemřelého dárce. Častější je však scénář využití ledviny zemřelého dárce. Z celkového počtu 272 transplantací ledvin provedených v IKEM v roce 2020 byla ledvina žijícího dárce transplantována 25 pacientům. Je tedy skvělé, když se mezi blízkými pacienta, který potřebuje transplantaci, najde vhodný dárce, a rozhodne se pro tento dar života,“ vysvětluje Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc. přednosta Transplantcentra a Kliniky nefrologie a vedoucí Transplantační laboratoře IKEM.

„Pro dárce jsou dlouhodobá zdravotní rizika po darování ledviny minimální (0,5-1%), neboť zbylá ledvina plnohodnotně převezme funkci ledviny odebrané. Dárci tak žijí kvalitním životem, bez zásadních omezení, stejně jako před darováním. Velice důležité je však dodržování správné životosprávy a pravidelných ročních kontrol v transplantačním centru, zahrnujících vyšetření ledvinné funkce, krevního tlaku a případných rizikových faktorů, zejména albuminurie,“ doplňuje na závěr MUDr. Silvie Rajnochová Bloudíčková, Ph.D., vedoucí Nefrologické a Transplantační ambulance IKEM.

Nechte si zkontrolovat ledviny!

Hlavní prevencí onemocnění ledvin je zdravý životní styl, přesto se onemocnění může vyvinout i u jedinců, kteří jej dodržují, např. v důsledku genetické dispozice, prodělané infekce či již existujícího chronického onemocnění. Proto je velmi důležitý screening u praktického lékaře. Základní vyšetření krve a moči není nijak časově náročné a může i zachránit život. Prohlídku, jejíž součástí je orientační vyšetření moči, hradí pojišťovna každé dva roky. U pacientů s diabetem, hypertenzí či kardiovaskulárními komplikacemi je rozšířena o laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace (eGFR) ve čtyřletých intervalech od 50. roku věku. Smyslem těchto opatření je včasný záchyt ledvinných onemocnění a předání pacientů do specializovaných nefrologických pracovišť s cílem zpomalit progresi těchto onemocnění, a především snížit nutnost zahájení dialyzační léčby.