Proč tak dlouho kašlu? Chronický kašel může být předzvěstí vážného onemocnění

Dobrý sluha, špatný pán

„Účelem kašle je čištění oblasti horních dýchacích cest od hlenu nebo cizích dráždivých látek. Je zcela normální si čas od času odkašlat – ale pokud kašlání trvá dlouho, nabírá na intenzitě nebo se mění jeho charakter, může to znamenat různě vážné zdravotní potíže. Chronický kašel rozhodně není norma a je vždy na místě se pokusit zjistit, co je jeho příčinou. Za zdánlivě "nevinným" kašlem se totiž mohou skrývat smrtelné choroby,“ vysvětluje na úvod MUDr. Libor Havel z pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. 

Akutní kašel známe všichni – každý z nás už si někdy prošel nachlazením, chřipkou nebo jiným sezónním onemocněním vedoucím k zánětu dýchacích cest. Akutní kašel je ten, který trvá méně než tři týdny, nicméně většina z nás se jej zbaví během dvou týdnů pomocí volně prodejných léků a klidového režimu.

Pokud kašel trvá mezi třemi a osmi týdny a ke konci této doby se zlepšuje, říká se mu subakutní kašel. Přetrvávající kašel, kterého se nemůžete zbavit ani po osmi týdnech, je už považován za chronický.

V mnoha případech má chronický kašel více než jeden důvod. Většinou se však jedná o jednu z následujících příčin nebo jejich kombinaci:

Zadní rýma: Když nos nebo dutiny produkují více hlenu, může stékat do zadní části krku a vyvolat kašlací reflex.

Astma: Kašel související s astmatem může přicházet a odeznívat s ročním obdobím, objevit se po infekci horních cest dýchacích nebo se zhoršit, když jste vystaveni studenému vzduchu nebo určitým chemikáliím či vůním. U astmatu se může kašel objevovat buď záchvatovitě (intermitentní forma) nebo také neustále – chronicky (perzistentní astma). 

Refluxní choroba jícnu: Jedná se o poměrně běžný problém, kdy se žaludeční kyselina dostává do jícnu, tedy lidově řečeno do krku. Neustálé podráždění může vést k chronickému kašli. Kašel zase zhoršuje refluxní chorobu a vzniká tak začarovaný kruh.

Infekce: Kašel může přetrvávat dlouho poté, co odezní jiné příznaky zápalu plic, chřipky, nachlazení nebo jiné infekce horních cest dýchacích. V ČR díky očkování už méně častou, ale stále možnou příčinou, je také bakteriální infekce zvaná pertuse neboli černý kašel. Chronický kašel se může také objevit u plísňových infekcí plic, tuberkulózní infekce nebo plicní infekce netuberkulózními mykobakteriemi.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN): Chronické onemocnění spočívající v zúžení dýchacích cest (obstrukci) vlivem trvalého zánětu. Pokud jsou v důsledku zánětlivých procesů zničeny také plicní sklípky, dochází k abnormálnímu rozšíření plic, tedy rozedmě. V takovém případě je i nadále možné vdechovat, ale zúžené dýchací cesty nedovolí, aby vzduch tělo úplně opustil. V důsledku toho při každém nádechu zůstává v plicích příliš velké množství zbytkového vzduchu.

Léky na krevní tlak: Je známo, že ACE-inhibitory (inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu), které jsou běžně předepisovány pro léčbu vysokého krevního tlaku a srdečního selhání, způsobují u některých lidí chronický kašel.

Méně často může být chronický kašel způsoben například těmito stavy:

• Vdechnutí například potravy nebo pití, cizích těles
• Bronchiektázie – rozšíření dýchacích cest obvykle provázené jejich zánětem
• Bronchiolitida – zánět velmi malých dýchacích cest plic
• Cystická fibróza – geneticky podmíněné onemocnění plic
• Laryngofaryngeální reflux – žaludeční kyselina dráždí hltan a hrtan
• Rakovina plic
• Sarkoidóza – hromadění zánětlivých buněk v různých částech těla včetně plic
• Idiopatická plicní fibróza – chronické zjizvení plic z neznámé příčiny

Hlídat se musí především kuřáci

Hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj chorob projevujících se chronickým kašlem je kouření. Onemocnění, která se kašlem projevují, vyvolává také pasivní kouření a znečištěné ovzduší. Česká republika je tradičně na špici žebříčku spotřeby cigaret – proto také mnoho lidí, kteří aktivně nekouří, je více či méně vystavených cigaretovému kouři. Při chronickém kašli by měli zpozornět také lidé starší a ti, kdo se již léčí s jinou nemocí. Dále také osoby oslabené nedávno prodělaným onemocněním či operací.

Trochu paradoxně však právě kuřáci, u nichž se chronickým kašlem může projevovat vážné onemocnění plic, svůj kašel často ignorují.
„Většinu kuřáků bohužel nepřekvapí, že po ránu kašlou a zadýchávají se – berou to prostě jako běžnou součást kuřáctví. Měli by však vyhledat lékaře, když se kašel zhoršuje nebo mění svůj charakter – tedy například ten, kdo měl kašel suchý a dráždivý, najednou začne vykašlávat hlen. Zvláště pokud je nějak zabarvený, což nemusí být jen důsledkem zanesení plic dehtem, ale příznakem rakoviny plic. Nicméně pokud se potvrdí nádor s takovými projevy, je většinou pokročilý a nevyléčitelný. Naději na vyléčení mají pouze počáteční stadia, která se nijak neprojevují. Proto každému kuřákovi vřele doporučuji, aby se svého lékaře zeptal na program časného záchytu rakoviny plic. Jde o bezbolestné vyšetření u pneumologa a případně následné CT vyšetření pro vyloučení přítomnosti nádoru,“ vysvětluje MUDr. Libor Havel.

Pneumologické vyšetření v rámci screeningového programu je komplexní a může také odhalit jiné počínající onemocnění. Typicky právě kuřáci jsou značně ohrožení chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem i dalšími chorobami. Pro zpomalení jejich progrese je zcela zásadní časně zahájená léčba. Více informací o programu najdete na prevenceproplice.cz.  

Chci přestat kouřit! Jak na to?

Přestat kouřit není jednoduché. Obecně se jako nejlepší cesta doporučuje skončit s cigaretami najednou, tedy určit si vhodný den D, od kterého nebudete vůbec kouřit. Každý odvykající kuřák má ale trochu jiné potřeby a možnosti. Někdo si nedokáže představit, že by skončil s kouřením ze dne na den a má pro to své důvody, nebo špatné zkušenosti. Někdo naopak nechce odvykat postupně.

Existuje léčba, která úspěšnost významně zvyšuje: zahrnuje intervenci, během níž se připravíte na změnu prožívání situací, ve kterých obvykle kouříte a jejich nekuřácká řešení. K potlačení abstinenčních příznaků pak můžete navíc užívat léky – čistý nikotin (ve formě náplasti, žvýkačky, pastilky nebo ústního spreje) nebo cytisin, jsou volně prodejné v lékárně, případně léky vázané na recept.

Léky na odvykání kouření

Vaše vůle skoncovat s kouřením, může být mnohdy zkoušena touhou znovu si zapálit. Abyste své předsevzetí dodrželi, vyzkoušejte některé z podpůrných produktů.

• Náplasti - obsahují nikotin, který se postupně uvolňuje do těla přes kůži a tím kompenzuje příjem nikotinu z cigaret, na který jste zvyklí. Náplast pomáhá odstranit nepříjemné příznaky při přerušení kouření - čili abstinenční příznaky, jakými jsou například nezvladatelná chuť na cigaretu (bažení neboli „craving“) špatná nálada, agresivita, podrážděnost, bolest hlavy, zvýšená chuť k jídlu, nespavost, nevolnost, zvracení, zácpa a další. Vyzkoušejte náplasti Nicorette nebo Niquitin.
• Žvýkačky a ústní spreje - fungují na podobném principu jako náplasti s tím rozdílem, že zde je nikotin vstřebáván skrze dutinu ústní. Oblíbené jsou například žvýkačky Nicorette. Velkou výhodou ústního spreje je to, že účinkuje velmi rychle, dokáže potlačit chuť na cigaretu již po 60 sekundách.
• Cytisin - pomáhá při odvykání kouření tím, že snižuje touhu po nikotinu. Účinek cytisinu je srovnatelný s nikotinem, ale obecně je slabší. Působí přímo na autonomní nervový systém, kde stimuluje uvolňování dopaminu, což má podobný účinek jako při kouření cigaret. Cytisin je u nás dostupný v léku Defumoxan, který lze zakoupit volně v lékárně bez předpisu.

Léky na odvykání kouření najdete v e-shopu Lékárna.cz.

Pokud si nejste jisti, který produkt je pro vás nejlepší, kontaktujte lékárníky v online poradně na Lékárna.cz - milerádi vám poradí!

Samotné léky však řešením nejsou, kouřit nikomu nezabrání, sníží jen potřebu dávky nikotinu (bažení, touhu kouřit). Proto jsou účinné především v kombinaci s intervencí odborníka.

Národní linka pro odvykání kouření je specializovaná odborná poradenská služba, zřízená Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky, provozovaná Českou koalicí proti tabáku. Může se na ni bezplatně obrátit každý občan ČR starší 15 let. Funguje zdarma na telefonním čísle 800 350 000 v pracovní dny od 10 do 18 hodin. Na lince pracují odborně vyškolení konzultanti z adiktologie a psychologie. Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky.