Když bolí duše

(MUDr. Radkin Honzák CSc. | přečteno: 22995x )

Některé fyzické potíže mají příčinu v psychických problémech. Přijít na to je ale mnohdy velmi obtížné.

shutterstock.com

Psychosomatický (nebo přesněji: bio-psycho-sociální) přístup k nemocnému není v žádném případě v rozporu s vědeckou medicínou založenou na důkazech a představuje naopak požadavek na její rozšíření. Není rovněž šarlatánstvím s pokoutními praktikami, ale je zařazen jako subspecializace do schématu výuky Institutu postgraduálního vzdělávání (http://www.ipvz.cz/vypis.asp?item=1238&). Má několik reprezentativních organizací v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vedle toho i samostatné organizace zaměřené na tuto problematiku.

Máme-li se dobrat k podstatě rozdílu mezi „vědeckou“ (EBM = Evidence Based Medicine) a „psychosomatickou“ medicínou, musíme se vrátit do historie a podívat se na vývoj medicíny jako jedné z nejstarších lidských aktivit. Na rozvoji tohoto oboru se ve starověku podílely tři významné osobnosti: lékaři Hippokrates, Galénos a Ibn-Síná (Avicenna). Hippokratovou největší zásluhou bylo, že shrnul dosavadní diagnostické a léčebné poznatky do souboru spisů Corpora Hippocratica a dále to, že medicínu oddémonizoval. Jeho prohlášení, že „všechny nemoci – i nemoc svatá (epilepsie) – mají svou přirozenou příčinu, postavilo tuto disciplinu na racionální základy.

V nemoci nebo v bezmoci?
Galénos z Pergamu pod vlivem Platonova učení rozdělil člověka na tělo a duši a tím nastartoval dnešní zmatky. Své žáky sice nabádal, aby o duši dbali stejně jako o tělo, je autorem slavného výroku: „Veselé ženy nikdy netrpí rakovinou prsu; rakovina prsu je projevem melancholie“, ale rozpolcení člověka ke škodě medicíny přetrvává dodnes. Polyhistor, filosof, chemik a astronom Avicenna vnesl do medicíny především poznatky arabské herbální medicíny a jeho Kánon lékařství byl oficiální učebnicí po celý středověk.
Vědecká medicína se začíná rozvíjet, spolu s ostatními vědami, až v období postgalileovském. Zatímco newtonská fyzika si mohla vypočítávat planetární systém a geologie a botanika třídit své objekty podle libosti, byla medicína výrazně znevýhodněna. Člověk měl tehdy ještě nesmrtelnou duši, kterou církev nehodlala popustit ze své kompetence; nezapomínejme na to, že tehdy se ještě vesele a mohutně upalovalo!
Tehdy přichází vznikající medicínské vědě na pomoc francouzský matematik a filosof René Descartes a nabízí elegantní řešení: „Ponechte duši v kompetenci církve a filosofie a člověka pojednávejte jako „rozumný stroj“ (to byl tehdy terminus technicus, jako dnes např. počítačový model). Nemoc je pak poruchou provozu tohoto rozumného stroje a lékař je člověk, který rozpoznává poruchu a dle svých možností ji nějak řeší“. To je filosofický základ tzv. biomedicínského přístupu, který je vlastní vědecké medicíně. Tento načrtnutý oblouk sepnul v roce 1858 pruský patolog Wirchov, který ve své Patologii definoval nemoc jako „poruchu buněk, tkání a orgánů, z ní vyplývající poruchu funkcí a z té vyplývající příznaky“.
S nástupem vědecké medicíny pacient začíná být zatlačován do pozadí a do centra zájmu se dostává konstrukt nemoci. Nemoc má nějaké své biologické příčiny, biologické projevy a z nich vyplývající objektivní nálezy. Pacient může lhát, může zapomínat, může prosazovat nepodstatné před podstatným, pacient je zkrátka nevěrohodný, zatímco objektivní nálezy jsou kdykoli a nezávisle reprodukovatelné. Vzniká základ tělesného vyšetření: poklep, poslech, objevují se první vyšetření moči a krve, zobrazovací metody, funkční vyšetření a vypadá to tak, že by medicína pacienta vlastně ani nepotřebovala, kdyby měla dostatek objektivních nálezů.
Nicméně na nemoc nahlíží jinak pacient, jinak vědecká medicína. Tuto skutečnost zachytil již v roce 1900 profesor Thomayer, když napsal: „Lékař učí se znáti hlavně takové známky nemocí, jaké jsou po stránce diagnostické a terapeutické nejdůležitější…Nemocný posuzuje nemoc podle nesnází, jaké mu nemoc jeho způsobuje. Nemoc, třeba smrtelnou, nerespektuje, nepůsobí-li mu hrubších nesnází...“ O 60 let později se Thomayerova myšlenka promítla do konceptů illness (stonání) a disease (porucha, choroba). Illness reprezentuje pacientovu subjektivní zkušenost se změněným zdravotním stavem, disease zase medicínský konstrukt s určitým zákonitým průběhem a určitými objektivními nálezy. A zde dochází k rozporu: mnoho lidí se cítí nemocných a lékaři na nich žádné patologické odchylky nenacházejí; mluví se pak o somatizaci, funkčních poruchách aj.
Pacient může mít bolesti na hrudi a stovky biologicky zaměřených vyšetření nezjistí žádné patologické změny, může ho dlouhodobě bolet hlava a nemá nádor, ani vysoký krevní tlak; je pod vlivem těžkého stresu. Stres mohly vyvolat psychologické problémy, svízelné sociální podmínky, ale také nerozpoznané psychické poruchy, nejčastěji úzkost a deprese.

Psychosomatický (biopsychosociální) přístup
Požaduje, aby v problematice zdraví a nemoci byly brány v úvahu stejně vážně jako faktory biologické, také faktory psychologické a sociální, a to v případě všech nemocí a nejen těch, kde je jejich vliv již všeobecně uznáván (především srdeční a cévní choroby a tzv. „civilizační nemoci“). Prosazuje celostní biopsychosociální přístup a požaduje zařazení psychoterapeutických a socioterapeutických postupů do standardní léčby. Vrací se tak k Hippokratovu poselství, které říká: „Život je krátký, cesta umění dlouhá, okamžik prchavý, zkušenost klamná, soud obtížný. Proto musí nejenom lékař všeho využít, ale i nemocný a jeho rodina a všechny vnější okolnosti musí být využity.“

Na těchto stránkách vás chceme seznamovat s psychosomatickým pohledem a s možnostmi, jak zlepšovat svůj zdravotní stav také jiným způsobem, než užíváním léků.

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Inzerce
loading...
Diskuse k článku
Blasiusová Alena

Zdravím Vás, ctěný pane doktore Honzáku. Dnes, 19.6., jsem se účastnila Vaší přednášky v Plzni. Hledám odpovědi na různé otázky týkající se mého života. Vaše přednáška byla inspirativní a velice zajímavá. V mnohém s Vámi souhlasím. Obdivuji činorodost ve Vašem věku. Zaplněný prostor, v němž se přednáška konala, svědčí o potřebnosti takové akce. Ještě jednou Vám děkuji. A bude-li to možné, se zájmem se účastním i Vaší další přednášky v západočeské metropoli. Moje email. adresa: kala175@seznam.cz


Celkový počet příspěvků v diskusi: 1. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce
Chcete zdravě spát?
Stáhněte si voucher s 10% slevou na zdravotní matrace a polštáře Magniflex a využijte jej při nákupu v Showroomech Magniflex nebo v síti certifikovaných obchodních partnerů Magniflex po celé ČR.

banner_voucher_sleva_magniflex

Anketní otázka

Jste již očkováni proti klíšťové encefalitidě?

41%
53%
Zatím hlasovalo 348 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Akutní zdravotní problémy našich dětí. Co zvládneme sami a kdy vyhledat pomoc lékaře?

Pokud jste rodiči, pak jste pravděpodobně někdy zápasili s otázkou, když vaše dítě onemocnělo, zda zavolat doktora nebo počkat. U dítěte mladšího 2 let, které nedovede popsat své pocity, je často obtížné nalézt příčinu problému. Kromě toho, nemoci u malých dětí mají tendenci se vyvíjet mnohem rychleji než u dětí starších a u dospělých. Je proto nejlepší kontaktovat lékaře, když se kojenec nebo batole necítí dobře bez zjevné příčiny.

Tenisový loket. Jak jej léčit?

S tzv. „tenisovým loktem“ má zkušenost řada z vás. Tenisový loket získal své označení zřejmě pro zvýšený výskyt u sportovců věnujících se tenisu. Dnes je však toto označení nepřesné. Postihuje totiž pacienty na základě přetěžování při velmi různém spektru činností, často nárazově prováděných.

Nebojte se mamografu

Ročně u nás stále na rakovinu prsu umírá na 1600 žen, k čemuž stále přispívá podcenění preventivních vyšetření. Přitom šance na vyléčení jsou dnes nesrovnatelně vyšší než třeba ještě před dvaceti lety. Je to dáno včasným záchytem onemocnění, kdy je nádor ještě malý, často nehmatný a nešíří se do okolních tkání. K odhalování raných stádií rakoviny prsu slouží právě mamografie.

Užíváte často léky? Pozor na ledviny!

Užívání léků nezatěžuje jen trávicí trakt, ale často také ledviny. Mnoho léčiv je totiž z těla vyloučeno právě prostřednictvím ledvin, i když k této očistné funkci organismu významně přispívají také játra. Pokud není lék užíván podle pokynů ošetřujícího lékaře, můžete si způsobit poškození ledvin.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.