Inzerce

Když bolí duše

(MUDr. Radkin Honzák CSc. | přečteno: 23255x )

Některé fyzické potíže mají příčinu v psychických problémech. Přijít na to je ale mnohdy velmi obtížné.

shutterstock.com

Psychosomatický (nebo přesněji: bio-psycho-sociální) přístup k nemocnému není v žádném případě v rozporu s vědeckou medicínou založenou na důkazech a představuje naopak požadavek na její rozšíření. Není rovněž šarlatánstvím s pokoutními praktikami, ale je zařazen jako subspecializace do schématu výuky Institutu postgraduálního vzdělávání (http://www.ipvz.cz/vypis.asp?item=1238&). Má několik reprezentativních organizací v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vedle toho i samostatné organizace zaměřené na tuto problematiku.

Máme-li se dobrat k podstatě rozdílu mezi „vědeckou“ (EBM = Evidence Based Medicine) a „psychosomatickou“ medicínou, musíme se vrátit do historie a podívat se na vývoj medicíny jako jedné z nejstarších lidských aktivit. Na rozvoji tohoto oboru se ve starověku podílely tři významné osobnosti: lékaři Hippokrates, Galénos a Ibn-Síná (Avicenna). Hippokratovou největší zásluhou bylo, že shrnul dosavadní diagnostické a léčebné poznatky do souboru spisů Corpora Hippocratica a dále to, že medicínu oddémonizoval. Jeho prohlášení, že „všechny nemoci – i nemoc svatá (epilepsie) – mají svou přirozenou příčinu, postavilo tuto disciplinu na racionální základy.

V nemoci nebo v bezmoci?
Galénos z Pergamu pod vlivem Platonova učení rozdělil člověka na tělo a duši a tím nastartoval dnešní zmatky. Své žáky sice nabádal, aby o duši dbali stejně jako o tělo, je autorem slavného výroku: „Veselé ženy nikdy netrpí rakovinou prsu; rakovina prsu je projevem melancholie“, ale rozpolcení člověka ke škodě medicíny přetrvává dodnes. Polyhistor, filosof, chemik a astronom Avicenna vnesl do medicíny především poznatky arabské herbální medicíny a jeho Kánon lékařství byl oficiální učebnicí po celý středověk.
Vědecká medicína se začíná rozvíjet, spolu s ostatními vědami, až v období postgalileovském. Zatímco newtonská fyzika si mohla vypočítávat planetární systém a geologie a botanika třídit své objekty podle libosti, byla medicína výrazně znevýhodněna. Člověk měl tehdy ještě nesmrtelnou duši, kterou církev nehodlala popustit ze své kompetence; nezapomínejme na to, že tehdy se ještě vesele a mohutně upalovalo!
Tehdy přichází vznikající medicínské vědě na pomoc francouzský matematik a filosof René Descartes a nabízí elegantní řešení: „Ponechte duši v kompetenci církve a filosofie a člověka pojednávejte jako „rozumný stroj“ (to byl tehdy terminus technicus, jako dnes např. počítačový model). Nemoc je pak poruchou provozu tohoto rozumného stroje a lékař je člověk, který rozpoznává poruchu a dle svých možností ji nějak řeší“. To je filosofický základ tzv. biomedicínského přístupu, který je vlastní vědecké medicíně. Tento načrtnutý oblouk sepnul v roce 1858 pruský patolog Wirchov, který ve své Patologii definoval nemoc jako „poruchu buněk, tkání a orgánů, z ní vyplývající poruchu funkcí a z té vyplývající příznaky“.
S nástupem vědecké medicíny pacient začíná být zatlačován do pozadí a do centra zájmu se dostává konstrukt nemoci. Nemoc má nějaké své biologické příčiny, biologické projevy a z nich vyplývající objektivní nálezy. Pacient může lhát, může zapomínat, může prosazovat nepodstatné před podstatným, pacient je zkrátka nevěrohodný, zatímco objektivní nálezy jsou kdykoli a nezávisle reprodukovatelné. Vzniká základ tělesného vyšetření: poklep, poslech, objevují se první vyšetření moči a krve, zobrazovací metody, funkční vyšetření a vypadá to tak, že by medicína pacienta vlastně ani nepotřebovala, kdyby měla dostatek objektivních nálezů.
Nicméně na nemoc nahlíží jinak pacient, jinak vědecká medicína. Tuto skutečnost zachytil již v roce 1900 profesor Thomayer, když napsal: „Lékař učí se znáti hlavně takové známky nemocí, jaké jsou po stránce diagnostické a terapeutické nejdůležitější…Nemocný posuzuje nemoc podle nesnází, jaké mu nemoc jeho způsobuje. Nemoc, třeba smrtelnou, nerespektuje, nepůsobí-li mu hrubších nesnází...“ O 60 let později se Thomayerova myšlenka promítla do konceptů illness (stonání) a disease (porucha, choroba). Illness reprezentuje pacientovu subjektivní zkušenost se změněným zdravotním stavem, disease zase medicínský konstrukt s určitým zákonitým průběhem a určitými objektivními nálezy. A zde dochází k rozporu: mnoho lidí se cítí nemocných a lékaři na nich žádné patologické odchylky nenacházejí; mluví se pak o somatizaci, funkčních poruchách aj.
Pacient může mít bolesti na hrudi a stovky biologicky zaměřených vyšetření nezjistí žádné patologické změny, může ho dlouhodobě bolet hlava a nemá nádor, ani vysoký krevní tlak; je pod vlivem těžkého stresu. Stres mohly vyvolat psychologické problémy, svízelné sociální podmínky, ale také nerozpoznané psychické poruchy, nejčastěji úzkost a deprese.

Psychosomatický (biopsychosociální) přístup
Požaduje, aby v problematice zdraví a nemoci byly brány v úvahu stejně vážně jako faktory biologické, také faktory psychologické a sociální, a to v případě všech nemocí a nejen těch, kde je jejich vliv již všeobecně uznáván (především srdeční a cévní choroby a tzv. „civilizační nemoci“). Prosazuje celostní biopsychosociální přístup a požaduje zařazení psychoterapeutických a socioterapeutických postupů do standardní léčby. Vrací se tak k Hippokratovu poselství, které říká: „Život je krátký, cesta umění dlouhá, okamžik prchavý, zkušenost klamná, soud obtížný. Proto musí nejenom lékař všeho využít, ale i nemocný a jeho rodina a všechny vnější okolnosti musí být využity.“

Na těchto stránkách vás chceme seznamovat s psychosomatickým pohledem a s možnostmi, jak zlepšovat svůj zdravotní stav také jiným způsobem, než užíváním léků.

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Diskuse k článku
Blasiusová Alena

Zdravím Vás, ctěný pane doktore Honzáku. Dnes, 19.6., jsem se účastnila Vaší přednášky v Plzni. Hledám odpovědi na různé otázky týkající se mého života. Vaše přednáška byla inspirativní a velice zajímavá. V mnohém s Vámi souhlasím. Obdivuji činorodost ve Vašem věku. Zaplněný prostor, v němž se přednáška konala, svědčí o potřebnosti takové akce. Ještě jednou Vám děkuji. A bude-li to možné, se zájmem se účastním i Vaší další přednášky v západočeské metropoli. Moje email. adresa: kala175@seznam.cz


Celkový počet příspěvků v diskusi: 1. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/
Inzerce https://www.provasesrdce.cz/?utm_source=ordinace_cz&utm_medium=square&utm_campaign=fibrilace

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce
Chcete zdravě spát?
Stáhněte si voucher s 10% slevou na zdravotní matrace a polštáře Magniflex a využijte jej při nákupu v Showroomech Magniflex nebo v síti certifikovaných obchodních partnerů Magniflex po celé ČR.

banner_voucher_sleva_magniflex

Anketní otázka

Necháte se letos raději očkovat proti chřipce a/nebo pneumokokové infekci?

Zatím hlasovalo 243 lidí

Mohlo by vás zajímat

Bolesti zad mohou mít mnoho příčin. Na co si dávat pozor?

V dnešní době bychom asi těžko hledali někoho, koho by sem tam nepotrápily bolesti zad. Bolest zad může mít různé příčiny, poměrně často si za ně můžeme sami. Pokud nás tyto problémy trápí opakovaně, jedná se o jasný signál organismu, že dlouhodobě a systematicky děláme něco špatně.

Srdeční infarkt se může kdykoliv opakovat. Jak mu předejít?

Srdeční infarkt neboli infarkt myokardu lze zjednodušeně definovat jako úmrtí části srdečních buněk, vzniklé na základě náhlého uzávěru nebo výrazného zúžení věnčité (koronární) tepny, která zásobuje příslušnou oblast srdce. Souhrn opatření, která mají vést k tomu, aby nemocný po prodělaném infarktu či příbuzné chorobě byl co nejméně ohrožen rizikem opakování, nazýváme sekundární prevencí.

Revmatoidní artritida: moderní léčba vrací pacienty zpět do běžného i pracovního života

Revmatoidní artritida, postihuje až třikrát častěji ženy, je to zánětlivé onemocnění, které vede dokonce k nevratnému poškození chrupavek a kostí kloubů a doprovází ho chronická bolest. Většina pacientů končí v invalidním důchodu, podstupují operaci totální endoprotézy či doživotně nemůžou hýbat zápěstím. Tím, že je možné nasadit biologickou léčbu ještě před nevratnými změnami kloubů je ohromná výhoda pro systém a hlavně samotného pacienta. Účinná léčba sníží aktivitu nemoci a výrazně se zlepší kvalita života ve všech jeho oblastech.

Inkontinence není důvod ke studu, ale řešitelný problém

Nechtěný únik moči může člověka potrápit v každém věku, i když podle statistik jím trpí především starší populace a dvakrát více ženy než muži.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.