Karcinomy tlustého střeva jsou zhoubné nádory vycházející z epitelu (vnitřní výstelky) střeva.
Slinivka je žláza umístěná v břišní dutině mezi žaludkem a páteří. Kromě inzulínu a dalších hormonů, vytváří také pankreatické šťávy, které pomáhají trávit potravu. Většina nádorů slinivky vzniká v kanálcích, jimiž prochází pankreatické šťávy.
Jaké jsou rizikové faktory pro vznik karcinomu slinivky?
Rakovina slinivky brišní má více příčin vzniku. U zhruba 10 % případů je riziko vzniku této nemoci pro konkrétní osobu zvýšené.
U karcinomu slinivky studie zjistily tyto rizikové faktory:
- Věk – pravděpodobnost vzniku stoupá s věkem (cca nad 60 let).
- Pohlaví – častější výskyt je zaznamenán u mužů.
- Kouření – u kuřáků existuje dva až třikrát větší pravděpodobnost vzniku.
- Alkohol – potvrzen jako nepřímý rizikový faktor.
- Dietetické faktory – rizikový je zde vysoký příjem masa, cholesterolu, smažených pokrmů, negativně působí též obezita.
- Cukrovka – karcinom pankreatu je častější u lidí, kteří mají cukrovku.
- Dědičnost - vyšší počet onemocnění karcinomem pankreatu u přímých příbuzných v rodině
- Chronický zánět slinivky – chronický zánět slinivky může zvyšovat riziko vzniku zhoubného nádoru ve slinivce.
Jaké jsou příznaky karcinomu slinivky?
Karcinom slinivky je záludný v tom, že v počátečním stadiu nevyvolává žádné potíže. To je také příčina, proč se toto onemocnění často zjistí až v pokročilém stadiu.
Jak nádor roste, může způsobovat tyto symptomy:
- bolest v horní části břicha nebo v zádech
- zežloutnutí očního bělma a kůže a ztmavnutí moči
- slabost
- ztráta chuti k jídlu
- nevolnost a zvracení
- váhový úbytek
Tyto symptomy neznamenají, že se musí jednat o karcinom slinivky. Infekce nebo jiné onemocnění mohou také způsobit tyto symptomy. Příčinu těchto potíží může zjisti pouze lékař. Proto každý s takovými příznaky by se měl dostavit k lékaři.
Začněte u praktického lékaře
K varovným signálům, které by měly vést k návštěvě praktického lékaře, patří nechtěné hubnutí, bolest v nadbřišku nebo v zádech, tmavá moč, svědění či zežloutnutí kůže a očního bělma. Cestu ke gastroenterologovi, který se diagnostikou onemocnění slinivky břišní zabývá, je vhodné začít u praktického lékaře. Ten má o pacientovi nejvíce informací. K dispozici je několik laboratorních a zobrazovacích vyšetření. Všechny je ale potřeba zhodnotit v souvislosti s dalšími zdravotními informacemi o pacientovi. Žádný zázračný test neexistuje.
Organizace Hlas onkologických pacientů připravila informační materiál, kde se lidé dozvědí o příznacích a léčbě. Diagnózu nejlépe potvrdí vyšetření počítačovou tomografií (CT) s takzvaným pankreatickým protokolem.
Osud pacientů může nejvíc ovlivnit rychlost. Nádor roste velmi rychle.
Na operaci bez zbytečných průtahů
Chirurgická léčba je v současnosti jedinou léčbou, která dává nemocným naději na vyléčení. Karcinom slinivky břišní se vyvíjí velmi rychle, proto je klíčové, aby pacienti, u nichž je operace indikována, podstoupili zákrok co nejdříve.
Nejlepší léčba je ve specializovaných centrech
Podle prof. MUDr. Martina Oliveriuse, Ph.D., onkochirurga z Chirurgické kliniky 3. LF UK a FNKV v Praze, je klíčem k úspěchu centralizace péče:
„Díky specializaci některých chirurgů na tuto problematiku a díky úzké multidisciplinární spolupráci, je dnes možné dosáhnout plného odstranění nádoru. Kvalitní návazná péče pak pomáhá zkrátit rekonvalescenci a umožňuje plný návrat do života. Pro zajištění nejlepší možné léčby je však nezbytné, aby byl každý pacient s potvrzenou diagnózou neprodleně odeslán do jednoho z Center vysoce specializované péče v hepatopankreatobiliární chirurgii,“ vysvětluje odborník.
Ta od ledna 2026 budou zaměstnávat koordinátory dostupnosti onkologické péče, kteří pacienty provedou cestou diagnostiky k léčbě.
„Koordinátor dostupnosti péče je klíčovou osobou, která provází pacienta diagnosticko-léčebným procesem a ve spolupráci s lékaři zrychluje zahájení léčby. A to především u diagnóz jako je karcinom plic, triple negativní karcinom prsu a rakovina slinivky. Věříme, že zavedení koordinátora dostupnosti péče do každého KOC je milníkem, který pacientům významně pomůže napřímit jejich cestu systémem a zrychlit přístup k diagnostice i léčbě,“ doplňuje Mgr. Petra Adámková.
Vedle léčby je důležitá také péče o psychiku pacientů.
„Až u třetiny nemocných je třeba podávat antidepresiva nebo jinou podpůrnou léčbu. Psychosociální podpora má významné místo také u pacientů v následné péči po ukončení protinádorové léčby – ať už jde o řešení situací spojených s návratem do aktivního života, především do zaměstnání, ale také práci s obavami z návratu onemocnění,“ vysvětluje Mgr. Šárka Slavíková, předsedkyně spolku Amelie, který je členem HOP.
Zdroj: hlaspacientu.cz, linkos.cz
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.
