Hodgkinova choroba

Jde o relativně časté nádorové onemocnění, které postihuje mladé lidi mezi 25 - 35 lety a pak lidi po 55 roce. Naštěstí ho lze ve vysokém procentu zcela vyléčit.

shutterstock.com

Co to jeHodgkinova choroba

Hodgkinova choroba (maligní lymfogranulom) je příkladem úspěchu moderní medicíny, neboť tuto chorobu lze ve vysokém procentu zcela vyléčit.

Jde o relativně časté nádorové onemocnění, objevuje se nejvíce mezi 25-35 lety a pak nad 55 roků věku. Nemoc prvotně vychází z lymfatické tkáně. Tu tvoří především lymfatické uzliny (povšimneme si jich např. při angíně, kdy na krku bolestivě zduří; jinak je lze při různých infekcích nahmatat nad klíční kostí, v podpaží, v tříslech, jsou však i v dutině hrudní i břišní), dále slezina a játra. Hodgkinově chorobě se také říká "rakovina lymfatických uzlin". Hlavní složkou lymfatické tkáně jsou lymfocyty, které řadíme mezi bílé krvinky, a jejich hlavní funkcí je obrana organismu proti infekci.

Při nádorovém postižení lymfatických uzlin dochází k jejich nebolestivému zduření, které buď včasně zjistíme (nahmatáme), nebo, jsou-li prvotně postiženy uzliny v hrudníku nebo v břiše, až později, kdy mohou zvětšené uzliny utlačovat některý vnitřní orgán. Z postižených lymfatických uzlin se nádorové lymfocyty šíří lymfatickými cévami (obdoba krevních cév) do dalších, dosud nepostižených uzlin, později se šíří prostřednictvím krevních cév do dalších orgánů až mohou osídlit prakticky celé tělo, včetně např. sleziny, jater, kostí, plic, mozkových plen. Podle toho, jak velká část organismu je nemocí zasažena, rozeznáváme 4 klinická stádia nemoci. Čtvrté je nejpokročilejší, rozsah postižení je největší.

Pro stanovení přesné diagnózy a k odlišení od jiných nemocí je nutné mikroskopické vyšetření vzorku lymfatické uzliny. Nacházíme v ní, kromě jiných buněk, pro tuto chorobu typické nádorově změněné lymfocyty, které se nazývají podle objevitelů Reed-Sternbergovy. Podle mikroskopického nálezu rozlišujeme 4 rozdílné podtypy nemoci, které se liší poměrným zastoupením různých buněk v lymfatické uzlině. Hovoříme o histologických podtypech.

Ke zvolení nejlepšího léčebného postupu je nutné

1/ stanovit rozsah nemoci (= klinické stádium) a

2/ histologický typ. Na léčebný postup má vliv i vlastní projev nemoci, tedy obtíže, se kterými nemocný vyhledá lékaře.

Při vyšetření je charakteristické nebolestivé zduření lymfatických uzlin, nemocný udává často ztrátu chuti k jídlu spojenou s hubnutím a ztrátou váhy, může trpět zvláštním kolísavými typem teplot (trvající 4-5 dní, a po několikadenní přestávce se opět objevují), silným nočním pocením, někdy pociťuje svědění kůže, a to vše je provázeno únavou.

Kdy mohu mít podezření,že se jedná o Hodgkinovu chorobu?

Pokud má nemocný významné obtíže, které jsou uvedeny výše, jistě vyhledá včas lékaře a ten zajistí podrobné vyšetření. Role nemocného v péči o své zdraví je nezastupitelná zejména tehdy, kdy si sám nahmatá nebolestivé zvětšené uzliny (při mytí v podpaží, nebo v tříslech, muži při holení na krku). Je potřeba zdůraznit, že přezíráním prvních známek nemoci, odkládáním návštěvy lékaře až do doby, kdy se objeví horečky a další obtíže, se dramaticky snižuje pravděpodobnost úplného vyléčení.

Co je příčinou vzniku?

Prvotní příčina, proč dojde k nádorové změně lymfocytů není známa. Bylo zkoumáno mnoho rizikových faktorů, byla vyslovena určitá podezření (infekční mononukleóza, infekce virem Epstein-Barové), ale žádný z těchto faktorů nebyl jednoznačně v souvislosti se vznikem Hodgkinovy choroby prokázán. Na rozdíl od jiných nádorů nebyly zjištěny ani žádné typické změny chromozomů.

Jaké jsou možnosti léčby?

Léčba od samého počátku patří do ruky odbornému pracovišti. Zásadním postupem je léčba protinádorovými cytostatiky (chemoterapie), výjimečně (jen v 1. stádiu 1. histologického typu) ozáření (radioterapie) postižené oblasti. Léčba trvá standardně cca 6 měsíců a po kontrolním komplexním přešetření se buď ukončí, nebo může následovat doplňková radioterapie. Pokud po tomto prvním léčebném cyklu nedojde k úplnému zničení nemoci (cca 20-25%), pak následuje další protinádorová chemoterapie a ve vybraných případech je možné provést transplantaci kostní dřeně. Ta spočívá v podání velmi vysokých dávek cytostatik, kdy dosáhneme zničení nádorových buněk, a v další fázi pak nemocnému nitrožilně vstříkneme krvetvorné kmenové buňky - buď jeho vlastní (většinou), nebo od zdravého dárce.

Čtete také: Léka na rakovinu? V tomto století nebude, říká profesor Petruželka