Monika (28) trpí lupénkou od deseti let. Během osmnácti let léčby zažila lehčí i horší stádia onemocnění. Během posledních osmi let pak došlo k výraznému zhoršení nemoci, kdy se jí lupénka rozšířila po celém těle. Nadějí pro Moniku je nasazení biologické léčby.
Biologická léčba je léčbou personalizovanou, tj. určenou konkrétnímu pacientovi trpícímu konkrétní formou dané nemoci. Před zahájením léčby musí pacienti absolvovat celou řadu molekulárně biologických a genetických vyšetření, která stanoví, zda jsou oni, resp. jejich choroba, pro danou léčbu vhodní. Samotná léčba následně probíhá pod dohledem lékařů ve specializovaných centrech, která monitorují její úspěšnost, případně vedou registry pacientů s daným onemocněním.
Přestože v posledních letech dochází k významnému rozvoji biologické léčby, zůstává obestřena řadou mýtů:
Mýtus 1: Biologická léčba je něco jako bio potraviny – přírodní a bez chemie.
Pravda: Slovo „biologická“ neznamená „bio“ jako na potravinách, ale „biotechnologická“. Biologická léčba znamená, že léčivá látka byla vytvořena pomocí živých buněk, ale nejde o „přírodní medicínu“ nebo „alternativní terapii“. Ve skutečnosti jsou to vysoce specializované léky, které cílí na konkrétní složky imunitního systému, například na protilátky nebo zánětlivé molekuly.
Mýtus 2: Biologická léčba způsobuje rakovinu.
Tato obava je častá, ale vědecké studie neprokázaly souvislost mezi biologickou léčbou (zejména tou, kterou používáme k léčbě těžkého astmatu) a zvýšeným výskytem rakoviny. Léky procházejí dlouhodobým testováním a po uvedení na trh důkladným dohledem. Některé biologické léky se používají už 15–20 let, a to jak u astmatu, tak v revmatologii, dermatologii nebo onkologii. Jsou dobře sledované a prověřené.
Mýtus 3: Biologická léčba je až ta poslední možnost.
Ve skutečnosti jde o moderní cílenou terapii pro pacienty, u nichž běžná léčba nestačí. Včasné nasazení může výrazně zlepšit kvalitu života a speciálně v případě astmatu zabránit nežádoucím účinkům léčby systémovými kortikosteroidy.
Mýtus 4: Podávání je složité a vyžaduje hospitalizaci.
Většina biologických léků se aplikuje injekčně do podkoží. Po zaškolení si je mnoho pacientů může bezpečně podávat doma.
Mýtus 5: Biologika nahradí všechny ostatní léky.
Biologická léčba většinou doplňuje stávající léčbu (např. inhalační kortikosteroidy), ale pomáhá snížit dávky léků a četnost záchvatů.
Mýtus 6: Biologická léčba mění genetiku nebo DNA.
Biologické léky neovlivňují genetickou výbavu. Jsou to cílené protilátky, které působí pouze na konkrétní složky imunitního systému.
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.
>
