Astma je chronické zánětlivé onemocnění dolních cest dýchacích, které se může objevit v jakémkoli věku a jeho projevy se liší svou intenzitou. Typickými příznaky jsou opakující se problémy s dýcháním – dušnost, suchý kašel, sípání nebo tlak na hrudi. Neléčené astma může vést až k vážným záchvatům, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc.
Světlá místnost – jasný displej. A naopak
Dítě s baterkou, jak si potají čte pod peřinou – roztomilý obraz dětství. Jak by se na tuhle „lumpárnu“ ale dívali oční lékaři či vědci? Potleskem vestoje by to nedopadlo. Pravidelné čtení potmě, byť se zdrojem světla, může zadělat na problémy s usnutím, bolesti hlavy a očí, nezdravé stravování i sklony k depresím.
To kvůli narušení tvorby melatoninu, hormonu, který našemu tělu prozrazuje, že je část jít spát. S nočním svícením je tělo zmatené, neví, jestli má bdít, či snít, nedočká se hlubokého odpočinku. Výsledkem mohou být zmíněné stavy i dlouhodobý pokles nálady.
Jak si ale splnit touhu po odhalení další části napínavého příběhu i po setmění? Základem je dobré osvětlení v souladu s denní dobou a se zářením čtecího zařízení. V případě tištěné knihy investujte do stolní lampy nebo lampičky s možností tlumených teplých odstínů světla, tedy s barevnou teplotou od 2 500 do 3 000 K (kelvinů). Slabé hřejivé světlo připomene svítání či soumrak a vaše cirkadiánní (biologické) hodiny nebudou zmatené.
Noříte se do příběhu skrz obrazovku? Slaďte její záření s okolím: „Osvětlení místa, ve kterém čtete, by mělo být stejně jasné nebo jasnější než vaše digitální zařízení,“ uvádí na svém webu Kanadská asociace optometristů. Lampu na čtení umístěte tak, aby na stránky nedopadaly stíny ani odlesky.
Brýle, které vás ochrání před modrým světlem
Je nezdravé pracovat na počítači? A musím ho vypínat se soumrakem, abych si nenarušil spánkový rytmus? Obě tvrzení jsou zavádějící a záleží na kontextu, provedení i možnostech. Existuje řada doporučení, se kterými můžete vykonávat práci od počítače s maximálním péčí o zdraví.
Pravidlo číslo jedna: slaďte intenzitu záření displeje s okolním světlem. V dobře prosvětlené místnosti kolem poledne se nebojte vytáhnout jas obrazovky víc – ostatně v tuto denní dobu naše tělo absorbuje i maximum modrého světla ze slunce. Obě modrá záření (přirozené a umělé) spolu souvisí: uprostřed dne, kdy venku vrcholí intenzita přirozeného modrého záření (cca 5 000–6 500 K), býváme nejvíc čilí. To proto, že modré záření potlačuje produkci spánkového hormonu melatoninu. Pokud tedy vystavíme tělo velkému množství modrého záření z displeje v noci, uvrhneme biorytmus do chaosu.
Jakmile se sešeří, ztlumte stropní světla, stáhněte jas na minimum a nastavte barevnou teplotu displeje na hřejivé oranžové tóny (aplikace f.lux a noční režim v iPhonech to udělají za vás). Nebo nasaďte zdravé brýle: „Pokud se potřebujete v noci učit nebo pracovat, noste tónované brýle s oranžovými nebo jantarovými odstíny,“ poradil serveru ArchDaily výzkumník Talieh Ghane z California Lightning Technology Center. Přes všechny uvedené tipy je ale pořád nejzdravější uložit technologie ke spánku o dvě hodiny dříve, než se zavrtáte do peřin.
Sledujte telku zdravě. S pravidlem 20-20-20
Výše uvedená doporučení platí i pro sledování televize: přes den sladění umělého záření s intenzitou světla v místnosti, večer rozsvícení teplých zdrojů světla v pokoji, ztlumení jasu displeje a zapnutí oranžového filtru pro minimalizaci modrého záření. Dvě hodiny před ukolébavkou televizi nemilosrdně vypněte. A nezapomeňte na pravidlo 20-20-20: na každých 20 minut (ať už čtení z knihy nebo koukání na obrazovku) si dejte 20sekundovou přestávku a podívejte se na něco vzdáleného 20 stop (cca 6 metrů). Filmová dobrodružství bez migrén mohou začít.
