ASTMA je onemocnění, které bylo popisováno již ve středověku jako choroba nedostatkem dechu, nemoc se stíženým dechem. Dnes víme, že astma je onemocnění dýchacích cest, založené na podkladě chronického zánětu průdušek, který je spojen s projevy zvýšené citlivosti a zvýšené reaktivity průdušek a s projevy zúžení dýchacích cest ...
Kdy mohu mít podezření, že se jedná o sennou rýmu
Senná rýma se projevuje brzy po kontaktu nosní sliznice s příslušnými pyly. Obtíže začínají pocity šimrání až pálení v nose, následuje záchvatovité kýchání, zhoršená nosní průchodnost, hojná vodnatá rýma. Zároveň dochází k překrvení spojivek, pálení v očích a slzení. Často jsou přítomny i celkové příznaky jako je pocit únavy, pocit plnosti v hlavě, zrychlení srdečního tepu, třesavka. U těžších forem přistupují i alergické projevy na jiných orgánech např. projevy průduškového astmatu - ztížené dýchání až dušnost. Po několika hodinách záchvat ustává.
Pacient by měl mít podezření na sennou rýmu při sezónním výskytu uvedených nosních a očních příznaků. Měl vždy vyhledat lékaře a léčit se, protože léčba nejen zmírní nebo odstraní obtíže pacienta, ale je i prevencí přechodu onemocnění do těžších forem (astmatu). K potvrzení diagnosy je zpravidla nutná návštěva specialisty pro nemoci ORL (ušní-nosní-krční) a alergologa. Další léčby pak zpravidla řídí alergolog. Ke stanovení pylu, který je alergenem, se provádějí kožní testy, při kterých se měří velikost zarudnutí po injekci testovacích roztoků do kůže.
Co je příčinou vzniku?
Alergickou reakci definujeme jako nepřiměřenou reakci organizmu na běžný podnět (nejčastěji látku organického původu). Jde vlastně o normální obranou reakci organismu jejímž cílem je zabránit působení příslušné látky a vyloučit ji z organismu. Ale v tomto případě je reakce zbytečně až škodlivě vystupňovaná a vzniká na podnět, který u zdravých reakci nevyvolává. Dispozice pro vznik alergie je dědičná. Počátkem procesu, který vede k alergické reakci, je v případě senné rýmy setkání alergenu (pylu) s určitou protilátkou příslušnou pro daný alergen. Tím se spustí kaskáda dějů, které vedou k uvolnění tkáňových působků, které spustí vlastní alergickou reakci. Při ní dojde ke zduření a zarudnutí nosní sliznice a vzniku vodnaté sekrece (rýmy). V krvi těchto pacientů zpravidla dochází ke zvýšení hladiny příslušné protilátky a zmnožení určitého typu bílých krvinek, které tuto protilátku tvoří.
Jaké jsou možnosti léčby?
Jednou z možností léčby je pokus o postupné navození tolerance organismu na alergen. Tato léčba se provádí po několik let, ale vždy jen v předsezóním období. Podávají se zpravidla injekčně silně zředěné roztoky příslušných pylů v postupně stoupající koncentraci.
Další léčba může být zaměřena na prevenci vzniku záchvatu podáváním léků, které brání uvolnění tkáňových působků, jež jsou bezprostředním podnětem pro alergickou reakci. Tyto léky je třeba začít brát včas ještě před začátkem pylového období a pokračovat po celou dobu jeho trvání. Jsou ve formě tablet nebo prášku, který se inhaluje. Posledním typem léčby je podávání léků, které mírní průběh samotného záchvatu obtíží tím, že omezují rozvoj alergické reakce. Z volně prodejných léků je možno užít léčiva podávaná lokálně na nosní sliznici.
Jaká je možnost prevence?
Dispozice ke vzniku nemoci je dědičná. Výskyt onemocnění v populaci stále stoupá. Jak zabránit vzniku onemocnění u zatím zdravého není jasné. Nejjednodušší prevencí vzniku záchvatu obtíží u nemocného je jeho vyloučení z dosahu příslušných pylů, proto se doporučuje změna životního prostředí, klimatická léčba a někdy je nutná změna pracovního zařazení pacienta.
Přidat nový komentář