Superodolná bakterie NDM-1 děsí

(18. října 2010, Barbora Neubergerová | přečteno: 13653x )

Poslední týdny a měsíce plní titulní stránky deníků zprávy o superbakterii. Tedy bakterii, která je odolná vůči velké většině známých užívaných antibiotik. Média přinášejí zprávy o počtu obětí této bakterie i katastrofické vize související s jejím přemnožením. Jde o bakterie nesoucí nově objevený gen NDM-1. Máme se jí bát?

shutterstock.com

To, že ve světě existují bakterie, které jsou odolné vůči některým typům antibiotik, případně vůči celým skupinám těchto léků, není nic nového . Rezistentní bakterie byly, jsou a budou. "To, co činí bakterie rezistentními, jsou velice často jejich enzymy, právě ty totiž mohou mít schopnost ničit antibiotika. Toto ale není nová vlastnost bakterií. Je jasně prokázáno, že již v dávné minulosti, ještě před objevem penicilinu, existovaly druhy bakterií, které byly odolné vůči některým typům antibioticky působících látek. Šlo o látky, které produkovaly konkurenční typy bakterií v boji za přežití. Právě tyto látky se pak staly základem pro vývoj antibiotik. Jednoduše řečeno, aby bakterie mohly historicky přežít, musely se vybavit ochrannými štíty, které jim toto přežití umožňovaly. Těmito štíty mimo jiné byly ony enzymy, které jsou nyní zodpovědné za rezistenci vůči antibiotikům," vysvětluje bakteriolog z pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady MUDr. Filip Prusík.

Kde se odolnost bere

Odolnost bakterií vůči antibiotikům může postupně vznikat dvěma způsoby. "Jednou cestou je získání odolnosti již v průběhu setkání s látkou, která je pro bakterii nebezpečná. V tomto případě jde o antibiotikum. Tato odolnost může vzniknout relativně rychle, například během jedné léčebné kúry – tedy v řádu dní. Druhá cesta je pak pro bakterii ještě snazší. Svou odolnost získá tím, že se spojí s jinou, již odolnou bakterií, která ji schopnost odolat antibiotikům jakoby propůjčí. Odborně by se dalo říci, že již rezistentní bakterie předá svou genetickou výbavu jiné bakterii, které doposavad odolná vůči léčbě nebyla," vysvětluje lékař.

V případě bakterií nesoucích gen NDM – 1 jde o případ, kdy bakterie začala produkovat enzym, který inaktivuje účinky celé řady antibiotik.

Nebezpečí bakterie je dále v předpokladu, že svou metodu odolat antibiotikům bude schopná geneticky předat i dalším kmenům, čímž dojde k druhému popsanému způsobu získání odolnosti.

Nemocnice jako rizikové prostředí

Nejvíce rezistentních a multirezistentních kmenů bakterií se vyskytuje v nemocnicích, naopak prostředí mimo ně je z tohoto pohledu bezpečnější. "Bakterií, které jsou rezistentní, je mnoho. Problémem jsou například u těžce nemocných lidí, chronicky nemocných pacientů, onkologicky nemocných pacientů a dalších rizikových skupin.

Nemocnice jsou prostorem, kde bakterie mohou získat svou odolnost díky tomu, že jsou vystaveny velkému množství antibiotik v prostředí. Bakterie, které útok antibiotik přežijí, jsou pak vůči nim odolnější a svou schopnost předávají geneticky dál. Výměnou genetické informace mezi jednotlivými bakteriemi mají šanci vznikat superrezistentní kmeny.

Nemocnice jsou místem, kde bakterie mohou napadnout pacienty, kteří už mají nějaké zdravotní potíže snižující imunitu. Rozvoj tzn. nemocniční infekce je potom velice častý," vysvětluje mikrobiolog Filip Prusík.

Cestování umožní jejich přenos

Rezistentní a multirezistentní bakterie děsí svět právem. Odborníci se například obávají takových kmenů jako důsledku cestování do různých koutů světa. Nakonec i NDM-1 se rozšířila právě díky cestovnímu ruchu.

Opatrnost je tak nutná, hysterie v pravém slova smyslu však zatím na místě není. "Z pohledu bakterií cestování zmenšilo svět. Mezikontinentální šíření díky letecké dopravě není žádný problém. Během velmi krátké doby se může přenést odolná bakterie na druhý konec světa, kde se může dál šířit. Z tohoto pohledu jsou v souvislosti s rezistentními kmeny bakterií velmi rizikové země, kde je legislativně neomezená dostupnost antibiotik. Tam, kde se antibiotika dají běžně koupit, nadužívají se, užívají se preventivně a ne cíleně, je vysoká pravděpodobně výskytu odolných kmenů. K těmto lokalitám patří například Řecko, Mexiko nebo Indie," dodává mikrobiolog.

Jak si svět poradí se superodolnými bakteriemi?

Možností je více. Jako nejúčinnější se však zdá být omezení podávání antibiotik. "Užívání antibiotik by mělo mít svá pravidla. Měla by být podávaná cíleně, tedy na základě laboratorních vyhodnocení, měla by být užívána ve správných dávkách tak, aby hladina účinných látek v krvi byla dostatečná k potlačení infekce, podávání antibiotik by mělo být dost dlouhé na to, aby umožnilo zabití všech bakterií, a přitom by nemělo být příliš dlouhé, aby zbytečně nedošlo k zatížení organismu. Nejčastěji jde o dobu 5 - 7 dní," vysvětluje lékař.

Berete antibiotika často? Chtěli byste vědět, zda je to nutné? Více najdete v tomto článku.

Další možností je hledání a vyvíjení stále nových druhů antibiotik. To je sice vhodné z hlediska léčby, ale na druhou stranu to znamená další a další mutace bakterií, které ve snaze o přežití budou produkovat nové enzymy, které jim zajistí schopnost odolat látkám, jejichž úkolem je bakterie hubit.

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Přidat nový komentář

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Anketní otázka

Znáte hladinu cukru ve vaší krvi?

Zatím hlasovalo 111 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Zimní sporty pro radost, ne pro 155

Loňská zimní sezóna na horách – záchranáři vyrážejí k 6 537 případům, v 10 % se jedná o těžké úrazy, 15 lidí svým zraněním podlehne. Nepřeceňovat se, sledovat, co se děje kolem, a přemýšlet i za ostatní – pravidla, která musíme vzít za své jak na silnici, tak na sjezdovce nebo kluzišti. Jedině tak můžeme snížit riziko, že se staneme součástí smutných čísel.

Video: Jak zabránit vzniku atopického ekzému u dětí

V Evropě trpí atopickým ekzémem už každé páté dítě. Správnou prevencí lze jeho rozvoji zabránit. V rozhovoru s britským dermatologem prof. M. J. Corkem se dozvíte mnoho zajímavých a překvapivých informací o péči o dětskou pokožku.

Ultrazvuk bezbolestně odstraní děložní myomy

Ve Fakultní Tomayerově nemocnici v Praze odstraňují lékaři pacientkám děložní myomy bez narkózy a bez bolesti, za pomoci speciálního ultrazvuku, navigovaného magnetickou rezonancí.

Mobilní aplikace budou hlídat zdraví

Češi nechtějí být tlustí, líní a nemocní. Jen potřebují pomoci na cestě ke zdraví a změně životního stylu. Tuto pomoc nyní nově očekávají od internetu a mobilních aplikací, protože lékaři na jejich problémy nemají tolik času, kolik by si představovali. Vyplynulo to z průzkumu názorů mezi lidmi zajímajícími se zdraví, který v září 2013 realizoval portál o zdraví Ordinace.cz.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.