Epidemická situace u mnohých lidí ještě víc prohloubila sedavý způsob života a zvýšila míru každodenního stresu.
„Špatná psychika a nedostatek pohybu jsou spojité nádoby, které stojí za častými zdravotními problémy v moderní populaci. Běžně má až 50 procent vertebrogenních poruch (bolestí zad) psychosociální příčinu. Většinou jde o kombinaci pracovního a osobního stresu a bolesti se nevyhýbají ani třicátníkům. Po nouzovém stavu lze předpokládat, že se počet takových případů krátkodobě zvýší. Stres se může na organismu projevit okamžitě, například urputnou bolestí hlavy, ale i po několika měsících blokádou bederní páteře,“ upozornila hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Vládní opatření během koronakrize dolehla na všechny obyvatele. Lidé unavení z nových pracovních i rodinných podmínek navíc přišli o sportovní vyžití, kulturu či zábavu s přáteli – aktivity, při kterých se vždy uvolnili a dobili energii. To vše napomáhá zvýšené hladině stresu.
„Pokud se cítíme pod tlakem, mnohdy nevědomě rychleji dýcháme, potíme se a svaly reflexně zvyšují své napětí a reagují ztuhlostí. Takový stav běžně odezní do několika hodin či dnů. Proti trvajícímu napětí se svaly brání zkrácením a vytvořením reflexních změn – tzv. trigger pointů, což může způsobit až opakující se blokády meziobratlových kloubů a žeber. Ty mohou ztěžovat dýchání. Problémy se na sebe nabalují a řetězí, dokud se neprojeví jako vážný strukturální problém,“ popsala fyzioterapeutka.
Čtěte také: Bolest jeko varovný signál těla, že je něco špatně. Léky nejsou řešení
Tělo a duše, spojené nádoby
Příznakem dlouhodobého stresu mohou být časté bolesti hlavy, chronické bolesti zad, bolesti a ztuhlost krční páteře, nedostatek energie, nespavost, žaludeční nevolnost i tíživé deprese. Neřešené problémy se pak snadno stanou chronickými.
„Lidské tělo a psychika jsou úzce propojené. Předpokládáme, že prvotní příčinou vzniku většiny onemocnění je faktor biologický (dlouhodobé jednostranné zatěžování nebo krátkodobá nevhodná tělesná námaha), při kterém se bolest objevuje. Přidá-li se k bolestivému stavu faktor psychický, například tendence k depresím, úzkostem, nebo sociální, jako krize v zaměstnání, rodině, mohou se problémy fixovat, bolest se stává chronickou a standardní léčba už nebývá účinná,“ potvrdila Iva Bílková.
Čtěte také: Zamrzlé rameno a blokády páteře je třeba léčit od prvních příznaků
Naučte se „vypnout mozek“
Účinnou prevencí proti stresu je zpomalit, naučit se odpočívat a uvolnit se. Pravidelně cvičit a nalézt si aktivitu, která člověka přiměje „vypnout mozek“.
„Někomu bude vyhovovat běh, jóga, procházky v přírodě, cyklistika, jinému relaxační techniky jako dechová cvičení. Při mnoha potížích spojených se stresem pomáhá fyzioterapie, různé masážní techniky a protahovací cvičení. Důležitá je pravidelná pohybová aktivita, pitný režim a pestrá strava. Eliminovat stresový stav pomáhá také břišní dýchání. Odbourání skutečné příčiny problémů je však běh na dlouhou trať a pomoci by měla také psychoterapie. Není možné léčit jen stránku tělesnou. Je nutné, aby přístup k našim obtížím byl komplexní, což zahrnuje i změnu postoje k sobě samému a ke světu, pozitivní myšlení a přiměřenost,“ dodala Iva Bílková.
Čtěte také: Bolest hlavy, nebo migréna?
Časté svalové potíže ze stresu:
1. Chronické bolesti zad, krční páteře, zablokovaná krční páteř: ve stresu dochází k zatuhlosti trapézových svalů, krátkých extenzorů šíje, ve svalech se tvoří na dotek nepříjemné trigger pointy (spouštěcí body, ve kterých sval ztrácí elasticitu a poddajnost, zhoršuje se jeho prokrvení), které bývají zdrojem bolesti.
2. Bolesti hlavy: stres může být příčinou přetížení žvýkacích svalů a blokády čelistního kloubu (říká se, že člověk ve stresu zatíná zuby). Obě funkční poruchy často vedou k sužujícím bolestem hlavy a migrénám, hučení v uších nebo drobným světélkům v zorném poli, která nelze zrakem zaměřit – jako by neustále uhýbala vždy, když se na ně chceme přímo podívat.
3. Bolesti v kříži spojené s pocitem ztuhlosti v bederní krajině: s tím je někdy spojené také brnění nebo pálení dolních končetin, ve vážných případech může jít až ke snížení svalové síly z důvodu útlaku nervu a podklesnutí/nespolehlivosti dolních končetin.
4. Dechové potíže, zablokovaná žebra: dlouhodobý psychický stres působí na zvýšení napětí hladké svaloviny bronchů (plicní cesty). Vzniklá svalová nerovnováha posturálního (nosného) systému v důsledku negativního psychického ladění člověka nedovoluje provést správnou dechovou vlnu (nádech-výdech) a dechové obtíže jako následek stresu se prohlubují.
5. Erektilní dysfunkce: za většinou potíží stojí somatické příčiny – špatný životní styl, stres, přepracovanost, alkohol, pracovní či osobní problémy. V současnosti existují široké možnosti léčby a ve včasném stádiu, pokud nejsou topořivá tělíska a jejich cévní zásobení nenávratně poškozena, je léčba s pomocí planární rázové vlny relativně jednoduchou a rychlou záležitostí.
Zdroj: www.FYZIOklinika.cz
