Žilní nedostatečnost a křečové žíly

Příčiny, důsledky a možnosti léčby křečových žil

Chronická žilní nedostatečnost neboli insuficience (insuficientní = nedostatečný, oslabený) je zdaleka nejčastější příčinou onemocnění nohou v zemích vyspělého světa jí a dnes trpí až 50% dospělé populace. Při chronické žilní insuficienci je dlouhodobě narušen návrat žilní krve z dolních končetin. Proč dochází k hromadění krve v nohách? Pokud je vše v pořádku, je krev žilami navracena z nohou zpět k srdci proti zemské přitažlivosti. Umožňuje to systém žilních chlopní a svalová pumpa, které brání tomu, aby krev v důsledku gravitace proudila zpět. To je možné jen tehdy, je-li dostatečně pevná žilní stěna (pevnost se snižuje s věkem a výjimečně v důsledku dědičného zatížení) a je-li pružná vazivová tkáň, která žíly obklopuje.

Dojde-li k tomu, že je některá nebo více složek tohoto systému nefunkční, nastává v tkáňovém a cévním systému městnání a dostavují se typické příznaky chronické žilní nedostatečnosti - unavené a těžké nohy s otoky, noční křeče a pocity napětí, bolesti a mravenčení v nohách. Někdy dochází k vytvoření rozšířených kapilárních žilek (tzv. metličkové žilky).

Tyto časné varovné příznaky chronického postižení se - pokud nejsou léčeny - mohou vyvíjet až do stádia otevřených bércových vředů na dolních končetinách.

Angiologové (specialisté na žíly) dělí průběh chronické žilní nedostatečnosti do několika klinických stádií.

Narušená drenáž krve z žil nohou se napřed projevuje jako otok (edém), zejména kolem kotníků, který se objevuje v důsledku nahromadění tekutiny ve tkáních a napíná kůži. Nejdříve jsou postiženy pouze kotníky, později celá lýtková část dolní končetiny.

V dlouhodobě oteklých dolních končetinách se snižuje buněčný metabolizmus, vracející se krev roztahuje nejmenší kapiláry a vede k nahromadění tekutin a později i barviva červených krvinek ve tkáních, což vyvolává hnědavou změnu barvy kůže, která již nemizí. Nejčastěji postiženými místy jsou vnitřní strany lýtek a kotníků. Zplodiny metabolismu nejsou v dostatečné míře odváděny směrem z buněk a výživa tkání je stále obtížnější. Vedle změn barvy (pigmentace) se objevuje navíc výrazné ztvrdnutí kůže, a vyvíjí se ekzém. V určité fázi se již nedostává k tkáním potřebné množství kyslíku a postižená noha se stává ve zvýšené míře náchylná ke kožním defektům a infekcím.

Nejzávažnějším důsledkem žilních poruch je otevřený bércový vřed, latinsky "ulcus cruris". Jde o dlohodobě otevřenou ránu, která se vyvíjí zevnitř. Kůže obklopující vřed je tvrdá a tmavá. Otevřený bércový vřed je výsledkem trvale porušeného zásobování kůže živinami. Pokud je nesprávně léčen, může se rozšířit po celé dolní oblasti lýtka. Otevřené bércové vředy velkého rozsahu nevznikají jen u starších lidí, jak se často předpokládá, ale mohou být problémem i u lidí ve věku 30 - 40 let. Mnoho pacientů s otevřenými bércovými vředy obvykle trpí také dalším postižením, např. poruchou krevního průtoku tepnami nebo cukrovkou (diabetes mellitus), které může ovlivňovat i průběh žilního onemocnění.

Příčiny chronické žilní nedostatečnosti

• dědičnost,
• pohlaví (ženy jsou postiženy až 3x častěji než muži - hormonální vlivy, těhotenství...),
• věk (výskyt roste s věkem),
• zaměstnání (dlouhé stání či sezení, nevhodné pohybové aktivity),
• roční období, klima - přílišné teplo nebo zima mohou příznaky ještě zhoršit.

Zajímá Vás, čím se chronická žilní nedostatečnost léčí a možnost odstranění křečovývh žil? Přečtěte si: Křečové žíly nejsou jen kosmetickým problémem