Na úvod jen vysvětlení: v zásadě existuje dvojí forma neštovic. Neštovice plané a neštovice pravé. Druhá forma již patří k onemocněním tzv. eradikovaným, tedy vymýceným na celém světě. Virus pravých neštovic je uchováván v současné době jen v laboratořích pro případ, že by došlo opět k objevení se nemoci a bylo by nutno znovu vyrobit účinnou očkovací látku. Následující řádky se tak týkají neštovic planých.
Predilekci hlavičky, kdy novorozenec kouká pouze na jednu stranu, mohou rodiče vysledovat dřív než odborníci. Děťátko má zkrácené krční svaly, nedokáže plnohodnotně otáčet hlavičku vpravo vlevo a může se objevit i deformace tvaru lebky.
„Predilekce se týká čistě ležících miminek v prvních týdnech života, kdy jsou odkázána na naše polohování a manipulaci. Dítě neotáčí hlavičku, respektive drží hlavičku otočenou k jedné straně a k té druhé se otáčí v menším poměru. Měkké lebeční kosti miminka pak vlivem soustavného tlaku o podložku velmi snadno mění tvar. Rodiče mohou pozorovat, že hlavička dítěte není ve vláskách symetricky kulatá a záhlaví je oploštěné. Je-li vada vážnější, na jedné straně čela se může rýsovat ‚růžek‘ a jedna strana tvářičky je viditelně kratší – prostor mezi nosem a uchem se zúžil,“ popsala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Čtěte také: První rok dítěte měsíc po měsíci
Co dělat, když miminko otáčí hlavičku jen na jednu stranu?
Dětská hlavička roste nejrychleji mezi čtyřmi a devíti měsíci věku dítěte. V tomto období udělá největší skok. Pak růst zpomalí a ve třech letech má dítě lebeční kosti mozkové části téměř stejně velké jako dospělák. Dál se poměrově více zvětšuje už jen obličejová část lebky.
„Pokud rodič odchytne vadu v otáčení hlavičky mezi šestým a osmým týdnem věku miminka, pravděpodobně ji půjde dobře rozcvičit. I třítýdenního novorozence můžeme lépe polohovat při spinkání, nošení, kojení, cvičit s ním na míči nebo vaničkovat. Důležité je začít co nejdříve. Zploštělá hlavička totiž není jen estetickým problémem, jak se často v internetových diskuzích maminky ujišťují. Jde především o znamení, že je chybně nastavené řízení v centrálním nervovém systému, mozek si fixuje špatné pohybové vzorce a celý psychomotorický vývoj se stáčí nevhodným směrem. V důsledku se u dítěte může později projevit vadné držení těla, skolióza, chybné tvarování nosných kloubů dolních končetin, bolesti hlavy a další vývojové vady,“ upozornila Iva Bílková.
Čtěte také: Separační úzkostí si projde každé dítě
Kdy navštívit fyzioterapeuta
Podle zkušeností specialistky by měla být kontrola na fyzioterapii v prvních týdnech života stejně samozřejmá jako poradny u dětského lékaře.
„Pediatři jsou výborní na odhalení šelestu na srdci, vyznají se v dětských nemocech a očkováních, ale vady pohybového aparátu mají někteří tendenci zlehčovat. Predilekci hlavičky buď přehlédnou, nebo jí nepřikládají takovou důležitost. K fyzioterapeutovi se dostane jen zlomek dětí, které mají tendenci ke špatnému psychomotorickému vývoji. Na dětskou neurologii nebo na dětskou fyzioterapii pediatři obvykle odesílají jen miminka, u nichž vidí už opravdu vážnější vady ve vývoji. Rodiče, kteří k nám přicházejí pozdě, jsou pak nešťastní, že to nechali být. Uvěřili, že ‚se to spraví samo‘, že ‚je dítě jen líné‘ nebo že ‚jde jen o vadu na kráse a šišatou hlavičku zakryjí vlasy‘. Dětský fyzioterapeut dokáže včas odhalit i méně viditelné odchylky, které značí chybný psychomotorický vývoj, a předejít tak větším vadám v pohybovém aparátu,“ poukázala Iva Bílková.
Čtěte také: Hnízdečko dává miminku pocit bezpečí
Proč tuto odchylku nebrat na lehkou váhu?
První týdny života jsou pro psychomotorický vývoj miminka zásadní. Všechny odchylky a chyby jsou fixovány častým opakováním a řetězí se do složitějších pohybů, včetně stoje, chůze a běhu. Pouze při brzkém odstranění svalových dysbalancí novorozence se může dítě z pohledu fyzioterapie dál vyvíjet správně. „Vzniklá predilekce sama nezanikne. V detailním hodnocení ji fyzioterapeut vidí i u předškolních dětí, školáků nebo dospělých. Není už ale tolik výrazná, protože dítě je psychicky zdravé a má motivaci překonávat další mety (někam dosáhnout, dojít). Vtočené špičky při chůzi pak už nikoho moc netrápí. Dítě má však horší koordinaci a zakopává. Kvůli nekvalitnímu řízení z centrální nervové soustavy u něj pohyb vyžaduje větší koncentraci a sílu, těžko se mu dosahuje uspokojivých výsledků ve sportu a ztrácí o pohyb zájem. Spíš patří k těm, kteří ve školním tělocviku zaostávají. ‚Oprava‘ lehkých pohybových vad, které většinou začínají predilekcí hlavičky u novorozenců, přitom bývá při včasném zachycení snadná a stoprocentní,“ shrnula fyzioterapeutka.
Zdroj: FYZIOklinika.cz
Inzerce
