Chrápání neboli ronchopatie bylo považováno za jev nepříjemný, ale z medicínského hlediska bezvýznamný problém.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Zatímco dospělí mají jasný rytmus dne a noci, novorozené dítě funguje úplně jinak a jeho spánek silně ovlivňuje potřeba krmení a nezralost nervové soustavy. Co je z pohledu moderní neonatologie považováno za normální a kdy už je vhodné zpozornět vysvětlí MUDr. Simona Kontuľová, pediatrička a lékařka Novorozeneckého oddělení Nemocnice Slaný.
Kolik spánku tedy potřebuje novorozenec?
Podle doporučení odborných pediatrických společností fyziologický novorozenec prospí v průměru 14 až 17 hodin denně, přičemž normální rozmezí může být přibližně 11 až 19 hodin.
Spánek je však rozdělen do krátkých, obvykle 2-4hodinových, cyklů, a to ve dne i v noci. Krátké spánkové cykly souvisejí mimo jiné s potřebou častého krmení.
Zásadní také je, že novorozenec ještě nemá vyvinutý cirkadiánní rytmus (tzv. biologické hodiny). Schopnost rozlišovat den a noc souvisí s hormonem melatoninem, který se u miminek začíná tvořit až postupně v prvních týdnech života.
Velká variabilita je normální
Jedním z nejdůležitějších poznatků moderní neonatologie je, že odlišnost v délce spánku je u jednotlivých novorozenců extrémně široká a rozdíly nejsou vždy nutně patologické, protože spánek ovlivňuje řada faktorů – gestační stáří (nedonošené děti spí jinak než donošené), způsob krmení, neurologická zralost, a dokonce i temperament dítěte. Proto není vhodné ani možné srovnávat své miminko s ostatními.
Kontakt a blízkost nejsou rozmazlování
Novorozenci se od starších dětí liší nejen délkou a strukturou spánku, ale i tím, jak se jim daří usnout.
„Novorozenec ještě nemá schopnost se sám uklidnit a usnout. V prvních týdnech života je zcela přirozené, že ke spánku potřebuje blízkost rodiče,“ vysvětluje MUDr. Simona Kontuľová.
Fyzický kontakt, nošení nebo uspávání v náručí tak nejsou z pohledu novorozence rozmazlování, ale přirozená potřeba, která mu pomáhá adaptovat se na nové prostředí mimo dělohu.
Moc nebo málo? Kdy zpozornět
Přestože je široké rozmezí spánku u novorozenců normální, existují situace, kdy je již vhodné navštívit lékaře. Sem patří:
Výrazně snížená potřeba spánku
Pokud novorozenec dlouhodobě spí méně než cca 11-12 hodin denně, může to signalizovat stres, neurologický problém nebo jinou patologii.
Nadměrná spavost
Naopak spánek přesahující 19–20 hodin denně může být varovný, zejména pokud dítě špatně saje, nepřibývá na váze nebo je obtížně probuditelné. Tento stav může souviset např. s probíhající infekcí, žloutenkou nebo metabolickým onemocněním.
Neprobouzí se na krmení
Podle doporučení WHO by měl být novorozenec v prvních týdnech krmen minimálně každé 2–3 hodiny. Pokud se spontánně nebudí, je nutné ho v některých případech zpočátku aktivně probouzet.
Extrémně neklidný spánek
Extrémní dráždivost nebo časté buzení může souviset například s kolikami, refluxem nebo jiným (například neurologickým) problémem.
Dobrá zpráva: spánek se rychle vyvíjí
Dobrou zprávou je, že spánek miminka se rychle vyvíjí. Kolem 6.–8. týdne života se začínají objevovat první delší noční úseky spánku a postupně se formuje i rozdíl mezi dnem a nocí. Tento proces je spojen s dozráváním centrální nervové soustavy a hormonální regulace.
Jak fyziologický spánek podpořit?
I když režim spánku nelze u novorozence „nastavit“, lze jeho přirozený vývoj podpořit zařazením následujících opatření:
- vystavujte dítě dennímu světlu během dne
- v noci minimalizujte světlo a stimulaci
- reagujte včasně na signály hladu a únavy
- respektujte individuální potřeby dítěte
Bezpečný spánek a prevence rizik
Jedním z nejzávažnějších, byť vzácných rizik novorozeneckého období je syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS). Přesná příčina není dodnes zcela objasněna, ale existuje několik opatření, která mohou riziko významně snížit.
Základem je ukládání dítěte ke spánku na záda, bezpečné prostředí bez volných předmětů v postýlce, které by mohly způsobit uzavření dýchacích cest u dítěte a přiměřená teplota v místnosti. Důležitou roli hraje také to, aby dítě spalo na pevné matraci, do které se nepropadne, a ideálně ve své vlastní postýlce umístěné v blízkosti rodičů.
„Užitečným doplňkem, který pomáhá včas upozornit na zástavu dechu u dítěte mohou být také monitory dechu. Nejsou však náhradou za správné spánkové návyky a bezpečné prostředí,“ doplňuje MUDr. Kontuľová. Nemocnice mívají monitory dechu standardně k dispozici na novorozeneckém oddělení a rodičům dokonce nabízí možnost jejich zapůjčení. Díky nim mají rodiče větší jistotu při přechodu do domácí péče.
“Nepravidelný spánek v prvních měsících života tedy není problém – je to dokonce fyziologický standard. Důležitější než počet hodin je celkový stav dítěte. Zda prospívá, reaguje na okolí a dobře se vyvíjí”, uzavírá MUDr. Kontuľová.
Vše pro péči před porodem i po porodu naleznete na Lékárna.cz. Potřebujete poradit, který produkt je pro vás nejlepší? Kontaktujte lékárníky v online poradně.
Komerční sdělení
Od založení společnosti Magniflex v roce 1962 právě uplynulo 60 let. Toto významné výročí oslavuje nejen vznik společnosti, ale také výjimečnou značku, jejímiž silnými stránkami jsou poctivé řemeslo a neustálá inovace.
