Klasická léčba (chirurgická operace, ozařování, chemoterapie)

Zdarec Andrej!Ten pan doktor pusobí v Otrokovicích na Zlinsku.Je klasický Mudr,ale čínské medicíně se věnuje ted už víc.Jmenuje se Maček,tel 00420 606 186 225,v Otrokovicích je po,st,pá. A ut,čt je v Praze.Ordinaci má v podniku Barum Continentál. Styl léčby je takový,že nám dal nějaké čínské čaje a 3 krabičky hořkých tablet.čaje se 45 min musí povařit,a nejist hlenové jidla,máčky,mléčné produkty,sýry,jogurty,hrozny atd.Další návštěvu máme po MR v pulce prosince.ZKUSTE ZAVOLAT!

Dakujem, iste zavolam. Koncim za niekolko dni radioterapiu. Este raz vdaka

och , mylim sa, chemoterapiu, prvu zaistovaciu, allternativnu skusim dat do tej prestavky, snad pomoze, som nato sam, skusim vsetko

Meduza ste tu niekedy? Cital som o Vasom synovi. Tusim uz co ma caka. Neviete, ked som sam a podal by som si ziadost o hospic, kym som ako tak OK, zaistili by mi ho ak sa nedostanem z tejto choroby? Neviete ci ta pani ktoru diagnostikovali pre vasim synom zije este?

Dobrý večer, Andreji, reaguji, i když nejsem Medúza. Do hospice si můžete dát žádost kdykoliv. My jsme ji podali relativně brzy, když na tom byl táta ještě celkem dobře. Chtěli jsme mít otevřená zadní vrátka pro případ nečekaného zhoršení. Tatínek o tom ani nevěděl. Žádost byla akceptovaná s tím, že v případě potřeby ho mohou vzít nejpozději do 3 dní - šlo o hospic na Sv. Kopečku. Nakonec jsme jeho služby nevyužili a o tátu pečovali doma až do konce. Když zemřel, dali jsme do hospice vědět, aby stornovali žádost a maminka jim věnovala pár věcí. podložky do lůžka, pleny atd.... Péče doma byla hodně náročná a někdy opravdu na kraji sil z obou stran. Přeji Vám, ať se Vám daří co nejlíp a žádost si podejte co nejdřív - ať už hospic využijete nebo ne. Dája

Áno, tá mladá žena ešte žije .... okrem klasickej liečby, ktorá sa bežne dáva na onkológii, bola aj v programe nosenia tzv. "magnetickej čiapky". (čo sa u nás na slovensku nerobilo, neviem ako je to teraz). Ona sama však nasadila prísny stravovací režim - ovocie, zelenina, šťavy, nejaké výživové doplnky. V kontakte s ňou ale nie som. Ak mi chcete napísať, tak na beast@zoznam.sk.

mila miso,chtela jsem se zeptat na tu mesicni kuru b17,to jste pichali tyden 1denne a pak 3tydny 2 krat denne?a kolik miligr.?a muze to byt pri chemo?kdyz ji mamka uziva 5 dni v mesici?moc dekuji za vysvetleni.vsem pozdravy!

dobrý den Věro, manžel měl počáteční IV.formu (tedy injekční) terapie B17 loni během srpna, zrovna skončil radioterapii s menšími dávkami Temodalu a od září měl mít 5.serií vyšších dávek Temodalu, injekce se trefily zrovna do "léčebných prázdnin", ale pak pokračoval v tabletové formě už po dobu užívání chemoterapie. Měl první týden 1 injekci 3000 mg a pak 3 týdny 2 injekce tedy 6000 mg, vždy ráno hned po sobě. B17 se s chemoterapií nevylučuje, pouze v době chema se nemůže brát B15 a některé další vitamíny, které se doporučují brát spolu s B17,ale manžel bral pouze základ,tzn. B17+B15 (ne v době chema)+wobenzym a k tomu Imunobran, později houbové quarteto, doporučuje se i inocell místo třeba Imunobranu. Mám k tomu i nějaké podklady, pokud budete chtít napište mi mail nami75@seznam.cz přepošlu Vám je.

krasny a vesely den.mame dobrou zpravu maminka ma MR na jednicku!!!!!nalez stejny jako v srpnu.to je takova uleva po tech nervech!!!ale to vsichni dobre znate.jedna neurolozka nam doporucila mezi temi tremi mesici,tak v polovine,nechat si udelat ocni pozadi,ze to taky hodne ukaze.mame to na pulku ledna.mamca ma radost,ale zrovna dneska ji neni dobre po chemo,jeste musi vydrzet do stredy,pak bude dobre.diky za drzeni palecku a miso vam diky,urcite budete taky v pohode!!!

Zdravím všechny, dnes jsem mluvila s manželovou doktorkou ohledně výsledků MR, reziduum, které tam je (dle zářijového PET/CT) nevykazuje známky nádorových buněk se zmenšilo, takže je to vlastně stále nezhojená jizva po operaci a radioterapii,která se zmenšila. Další MR bude koncem ledna. Dobrá zpráva a snad to dlouho vydrží:-)

Dobrý večer všem, jmenuji se Alena je mi 17 a právě prožívám nejhorší čekání v životě. Téměř 2 roky jsem s přítelem (32), kterému našli 3 dny zpátky "něco" na mozku. Nevíme ještě co, jestli je to zhoubný nádor nebo ne, nevíme jak je hluboko, jestli se dá operovat. Noční můra glioblastom mě nenechá psát. Přítel má navíc velmi špatnou imunnitu a hustou krev(která mu život zkrátila max do 60 let). Poslední dobou ho bolela hlava, ve spánku zadržoval den a asi po 10 vteřinách vydechoval. Poslední dobou byl hodně impulzivní do nemocnice jede v úterý. To byl ten hlavní problém. A proč to sem vůbec píšu? Nepřál si abych to někomu říkala. Proto to píši sem, kde nás nikdo nezná. Píšu to ale ze zoufalosti. Nikdy jsem nic tak strašného nezažila. V posledním půl roce se mi rozpadla rodina, přišla jsem o své sny, začínám trpět depresemi,cítím se beznadějně sama, má nejlepší přítelkyně ten nejlepší člověk na světě bydlí daleko a ted tohle..........já to nezvládám .. Je to složité. Nemůžu mu nijak pomoct. Celý den se snažím zaměstnat abych neměla čas přemýšlet. Nemůžu ani do nemocnice jet s ním :-( je to moc složité. Nebudu před ním brečet. Nesmím. Proč musí tohle potkat tak fantastického člověka jako je můj přítel? On to zvládá myslím celkem dobře ale 3 dny jsem ho neviděla byl velice zasláblý proto zůstal doma. Je to hrozné čekání. Vím, že pokud se něco stane já to nezvládnu. Dospělý člověk, vyrovnaný, kterého nepotkalo příliš něštěstí se s tím vyrovná. Já jsem byla naprosto v pořádku. Byla.... V úterý se dozvím jestli mám můj život smysl nebo ne. Potřebuji pomoc...vždy večer na mě dolehne deprese a já nebrečím ale normálně křičím.....nezvládám to, nevím co dělat......nemůžu brečet na rameni jemu musela jsem to někde vypustit. Strašně se bojím :´-(.......... Jsem rádá, že jsem se mohla někomu "vysypat"..........nevím sice jestli to někdo bude číst, ale hned jak budu vědět více napíšu. Děkuji

Alenko, nedělej hned pesimistické závěry. Třeba se jedná o meningeom a přítel bude v pořádku. Můj manžel zemřel 1.7. na glioblastom. Věděla jsem to hned od začátku, co je GBM za sajrajt. Vůbec jsem mu to neřekla a dělala, že se nic neděje. Vykřičet (jak píšeš) jsem se chodila do zahrady, protože bydlíme na vesnici.Buď hodně moc statečná a zkus se chovat, jako by šlo o nějakou lehkou nemoc. Já vím, že ti to bude rvát srdce, ale jedině tak mu pomůžeš. Buď často s ním a odváděj ho od témat o nemocech. Všichni tady na těchto stránkách jsme to zažili, někdo se s tím pere ještě teď. Naděje umírá poslední. Moc a moc ti přeju, hlavně tvému příteli, aby to byl nějaký nález benigní a vy jste se mohli dál radovat ze života. Jste oba ve věku mých dětí, vlastně ještě mladší. Bolí mě u srdce, když čtu, že ta hnusná nemoc napadá i mladé lidi. Hlavu vzhůru a hodně odvahy a síly. Jarka

Ahoj Aleno, je sice pravda jsem dvakrát tak starší než ty,ale manželovi když zjistili glioblastom bylo 38 let.Máme dvě malé děti a v době předtím, než do našeho života zasáhla tahle diagnoza, jsem si říkávala, je to fajn, začínáme se dostávat z dluhů, které máme na dům,který jsme si stavěli, začíná se nám dařit i v práci a najednou taková rána, také jsme nic předtím podobného nezažila, že mi zemřeli prarodiče s tím se nějak počítalo, už byli starší a ani mě tedy nepotkalo nic tragického až do té chvíle. I když vlastně i kartářka mi před několika lety řekla, že mě nic tragického v životě nečeká, tak nevím, co všechno budu muset ještě zvládnou,co nebude tragické. Každopádně taky mi chvíli trvalo než se mi podařilo se s tím vším srovnat a hlavně být manželovi oporou jednak v léčení a hlavně v tom,aby "neházel flintu do žita" a postavil se tvrdě i takovému protivníkovi jakým glioblastom je. Je to těžké,ale pokud nebude tvému příteli diagnostikován glioblastom a já jsem přesvědčena, že i v případě pokud bude, tak je potřeba se tomu postavit, je mladý a takový organismus dokáže vzdorovat jinak než starší. Takže se drž, buď příteli oporou a kdybys potřebovala určitě neváhej vyhledat odborníka,aby Ti pomohl překonat tuhle složitou dobu. Taky jsem o tom uvažovala, ale pak to nějak přešlo a ustálilo se to. Vím, že rozhodně nemáme vyhráno,ale prostě žijeme, plánujeme pouze krátce do budoucna no a hlavně věříme v zázrak, a nikdo mě nepřesvědčí o tom, že zázraky se nedějí!!!!

Ahoj Alenko, naprosto chápu jak se cítíš. Najednou máš pocit, že se ti zhroutil celý svět, cítíš to jako strašnou nespravedlnost a ptáš se proč zrovna my. Nejhorší je bezmoc, být odkázaná na druhé , nemožnost sama zasáhnout a pomoci. Před třemi lety našli lékaři mému manželovi zcela náhodně při MR krční pátrře nádor na malém mozečku. Protože se několik let před tím léčil na nádor střeva ,diagnostikovali to jako metastázu. Nádor nejde chirurgicky odstranit, takže byl na operaci lexelovým gamanožem (ozařování). Od té doby chodí na pravidelné půlroční kontrolní MR. Vypadá to, že se nádor nepatrně zmenšil. Celou tu dobu žiju v obavách a nejistotě,jestli nedojde ke změně k horšímu. Neustále sleduju jeho zdravotní stav . Pokaždé,když ho bolí hlava tak se děsím. Přesto se snažíme oba s tímhle žít. Stejně jako Michala si myslím, že nikdy není nic ztraceno dopředu, musíte bojovat oba dva a hlavně věřit, že to dopadne dobře.Držím palce.

tak jsem taky zase, nemůžu uvěřit jaké jsme měli štěstí, nevím přesně co je to za nádor, je velikosti nehtu u palce a našli ho prej skoro hned....dnes jsme se měli dozvědět jestli je zhoubný nebo ne a přítel mi napsal sms---- vypadá to dobře :-*....................jsem tak šťastná, že je mi špatně (zní to divně ale opravdu se mi z toho zamotala hlava) Moc děkuju všem kteří na můj příspěvek reagovali, i když nám se to vyhlo, tyhle stránky jsou moc fajn pro ty kteří s tím hajzlem mají skušenost. Jste moc hodní a určitě se sem budu pravidelně chodit dívat a sledovat vaše osudy a osudy vašich blízkých. Držím Vám všem palce.

tak som tu aj ja neviem ci hladat pomoc ci sa hnevat na vsetko preco doposial nebol vynajdeny liek na vyliecenie glioblastomu ked ho prednedavnom diagnostikovali mojmu otcovi zrutil sa mi svet potrebujen pomoc psychicku pre seba pre svoju rodinu pre zufalu mamu a to nehovoriac ako podrzat otca a podporovat ho v tomto boji s nerovnocennym superom.

Dnes jsem se dozvěděl, že moje žena má tento nádor. Některé články jsem si přečetl a sevřelo se mi hrdlo. I když je naše tříměsíční miminko stále vysmáté, všichni ostatní lapají po dechu. Prosím o informace, které bych měl vědět. Díky

To je mi moc líto. Vzpomínám si, jak mně bylo, když jsem poprvé přišla na tyto stránky... Jak se Vaší ženě daří? Snad bude to maličké velikou motivací pro boj vás obou. Hodně síly!!!et

Milý Peter ... všetci, ktorí chodíme na tieto stránky a stretli sme sa s týmto ochorením, nám je ľúto, že sem pribudlo ďalšie meno. Chcete vedieť to, čo "by ste mali vedieť" ako píšete. Áno, keď si prečítate tieto stránky, dozviete sa toho viac ako by ste určite chceli. Diagnózu si nájdete kdekoľkvek na internete ... ktorá žiaľ, nie je vôbec priaznivá. V prvom rade vás čaká ťažký boj, ku ktorému potrebujete nesmierne veľa síl, rozvahy .... a ja vám to z úprimného srdca prajem ... a hlavne ... Peter ... zázraky sa dejú .. Ľubomíra

dostal jsem informace, že se nemá jíst - maso, vejce, ryby a sladkosti. Taky mi příjde zajímavé toto : http://www.jehlicky.cz/bylinne-produkty-alternativni-lecba-cinska-medicina/40-totalni-protirakovinova-lecba.html prosím o vyjádření - předpokládám, že máte zkušenosti

Milý Petře, s Vámi do naší bolavé rodiny přibylo další jméno, další osud. Připojuji se k přání Medúzy - hodně síly a trpělivosti, bude obojího potřeba a taky přeji víru v zázrak.

ještě jsem se chtěl zeptat, zda má někdo zkušenosti s infračervenou saunou. díky

vsechny zde zdravim a je mi lito,ze opet pribyl dalsi mlady clovicek s touto nemoci. nase mamka byla dneska v brne na onkolog.a dostala dalsi chemo na pet dnu.citi se dobre a dokonce upekla uz nejake cukrovi na vanoce!!dela nam radost.od ledna najizdime B17 ,tak jsem zvedava!!jak se vsichni mate??jinak vsem preji krasne a klidne vanocni svatky,hodne lasky,zdravi a pohody.vera.

Dobrý den, všechny vás zdravím. Můj taťka je už doma (absolvoval léčbu ozařováním a chemoterapii). Nezhubnul ani kilo:) a pobyt na ŽK bral jako rekreaci (alespoň se o to snažil). A tak aby lépe zvládal svůj návrat domů, jsme mu s bratrem před týdnem pořídili pejska..vřele doporučuji..(sice ze začátku o něm nechtěl ani slyšet, ale teď jsou spolu již velcí přátelé). Přeji Vám všem hodně moc zdraví!

krasny den vsem.mam pro vas dobrou zpravu.pan JIRI FOTR z TORONTA souhlasi,ze zde mohu zverejnit jeho email adresu na ktere ho muzete v pripade zajmu o b17 kontaktovat.je to cech zijici v kanade 30 let a celou dobu se na klinice alternativy ve spolupraci s onkologii zabyva a leci timto.VYSLEDKY MAJI!!!my to pro mamku mame pres nej a myslim,ze v pripade prognozy teto namoci se ma fakt zkusit vse.a kdyz tu ctete prispevky od MICHALY,tak to neco do sebe ma.adresa cancertalk@gmail.com za napsani mu nic nedate a uvidite.je to moc prijemny a ochotny pan.pa vsem.

Dakujem Verka. Prosim su to tablety alebo injekcie? Ja som na GMG sam, zijem sam, nemam rodinu okrem bratrancov a tym som zatial diagnozu nepovedal, skusim ten B17. Zatiak som ako tak na tom dobre, az na tu unavu

andrej je to v kapackach na 21 dnu,spojte se opravdu s panem fotrem,jestli mate zajem,je ochotny i volat na pevnou linku.je to sance verte mi!!!

Dobojováno. Maminka zemřela po sedmi měsících od prvních potíží dnes nad ránem.Konec byl velmi rychlý a nedostali jsme se ani k chemoterapii. Od ukončení ozařování byla maminka 2x doma, vždy tak na 14 dní. Poprvé jsme jí zavolali rychlou, kvůli epileptickému záchvatu a podruhé byla obvoďačkou převezena z důvodu obrovských otoků nohou. Zdravotní stav se zhoršoval zásadně vždy během noci. Nejprve to byly tři těžké epileptické záchvaty (v případě mamky status epolepticus), které způsobovaly trvalé následky a mamka se vždy z nich velmi těžko zpamatovávala. Pak najednou během jedné noci přestala chodit a být soběstačná. Poslední měsíc vzala nemoc rychlý spád. Nejprve maminka přestala mluvit, jenom kývala hlavou a v úplném závěru přestala jíst a již pouze spala. Včera nám zavovali lékaři, abychom se přijeli rozloučit, za což jsem jim moc vděčný. Tahle nemoc je neskutečná svině. Bojovali jsme, jak nám síly stačily, ale v podstatě se tady hraje pouze o čas. Měli jsme velké štěstí v tom, že mamka byla celou dobu statečná a do poslední chvíle optimistická. Vyhnuly se nám obávané a zde popisované komplikace (agresivita, slepota, dlouhodobá kómata apod.). Na druhou stranu prověřila a utužila naše rodinné vztahy a já si nesmírně vážím své neskutečně statečné ségry, která mě a tátovi byla po celou dobu maminky nemoci velikou oporou. Díky za tyto stránky a za vaše příspěvky tady. Přeji všem úspěšný boj a pevné nervy!

mily petre prijmete mou uprimnou soustrast,je mi to moc lito,ale ma-li se trapit ten nejblizsi a vsichni kolem je lepsi tohle vysvobozeni.my bojujem zatim!!!!statecne 9 mesicu a hledame co se da.ted davame nadeji do b17.drzte se a hodne sil.

Moc vám z celého srdce držím palce a děkuji za projevenou soustrast

Milý Petře, cítím s Vámi. Také u nás je to stále docela čerstvé... Táta mi chybí víc, než jsem čekala. Možná to bude ode mě znít krutě, ale opravdu je asi dobře, že nemoc nabrala obrátky a Vaše maminka nepoznala to strašné a dlouhé utrpení. Doufám, že odešla v klidu a pokoji... Přeji Vám hodně síly - i celé Vaší rodině. Je bezva, že tak držíte spolu.... Dája

Milá Dájo, díky za slova podpory. Maminka měla určitě štěstí v tom, že prožila zřejmě ten méně krutý závěr nemoci. Pomalu a v klidu tenhle svět opouštěla a její vědomí se postupně ztrácelo. Bolestmi netrpěla, ani nijak nenaříkala. Podařilo se nám pro maminku v posledním měsíci zajistit hospic, nebyli jsme schopný jí zajistit potřebnou péči. Zatímco zážitky z nemocnic jsme měli většinou otřesné, hospic byl pravým opakem. Tak krásné a oddané zacházení jsem ještě nikde nezažil. Proto si myslím, že jsme pro maminku udělali maximum, co jsme mohli.

Milý Petře, přijměte prosím i ode mne projev upřímné soustrasti. Já i všichni ostatní, kteří již o své nejbližší přišli víme, jak se teď cítite.Tahle nemoc je hrozně krutá. My jsme díky dobré lokalizaci nádoru a zřejmě perfektně provedené operaci získali dva roky života, přičemž první rok bez jakýchkoliv příznaků, že by se nemoc mohla vrátit a přece nás i přes veškerou dostupnou léčbu dostihla. A nakonec jsem byla také ráda, že maminka ležela na konci pouze měsíc, pak dostala opakovaně asi 12 epi záchvatů, odvoz do nemocnice a to už byla špatná, vzali jsme si ji domů a po 14 dnech zemřela. Byli jsme všichni s ní, což nám v těch nejhorších dnech psychicky pomohlo, že jsme to pro ni mohli udělat. Je to již 7 měsíců, ale stále to hrozně bolí a nevím, zda to někdy bolet přestane. Letošní svátky bych nejraději zrušila. Budou to pro nás a jistě i pro Vás ty nejsmutnější vánoce, ale musíme být stateční. Držte se vy a celá Vaše rodina. Život je prostě někdy hrozně nespravedlivý, ale je to život.

... úprimnú sústrasť ...

Milý Petře, přijměte moji hlubokou, upřímnou soustrast.

Děkuji moc Ludmilo

Pane Petře, přijměte i ode mě upřímnou soustrast...

Děkuji Aničko

Ahoj Petře!i ja se připojuji k řadě gondolencí,a vzponínám na tvé první články zde.Je to všechno šílené.Pak si vždy kladu otazku,kdo bude další psat o konci svého blízkého?já? HODNE SIL DO BUDOUCNA

Martine sleduji tvůj příběh po celou dobu maminky nemoci. Máš můj velký obdiv a smekám klobouk, jak vše zvládáš. My jsme byli na maminku tři a leckdy nám síly nestačili. Ty zvládáš navíc své ratolesti a to je z mého pohledu nepředstavitelné. Klobouk dolů. To co všichni tady prožíváme může pochopit pouze ten, kdo okusil.....Spoustu věcí, které jsem považoval do té doby za holé fráze, dnes uznávám. Přeji jen samé pokroky a myslím na Vás!!!

petře přijměte i ode mě upřímnou soustrast.sleduji tuto diskuzi a je mi z toho ještě hůř.modlím se za všechny nemocné at bůh udělá zázrak.

Primite p.Peter uprimnu sustrast. vase pribehy mi pomahaju pripravit sa na koniec. Ja som zatial iba na zaciatku. MRI vraj OK, je tam akysi prstenec ale ze vraj to je z ozarovania. Prosim vas citili sa aj vasi pribuzni taki unaveni a slabi? Caka ma dalsia davka 300mg Temodal tyzden. Skusam pracovat, kym to ide, ale asi sa vratim na praceneschopnost. Je te unava normal, alebo sa so mnu nieco deje? Dakujem za kazdu odpoved

andreji,mamka bere 250mg temodalu a taky toho jeste tyden po strasne prospi a prolezi,ale pak je ok.ona je totiz v duchodu a vubec si nedovedu predstavit,ze vy chodite do prace????myslim,ze by jste mel vic odpocivat.telo si to samo rekne,tak ho poslouchejte!!zkusil jste spojeni s p.Fotrem??mejte se.

Dobrý den Andreji, manžel prodělal léčbu loni v červenci a srpnu ozařování + menší dávky Temodalu - v této době byl unavený, více odpočíval, pak měl 6 serií Temodalu 3 měsíce více jak 350 gr. a 3 měsíce více jak 450 gr. v této době až na mírné nevolnosti, na které bral vždy 1-2 dny k Temodalu Ondasetron, byl v pohodě. Do práce sice nechodil (byl mimo to ještě po těžkém úrazu ruky, který se mu stal při řezání dřeva),ale na větší únavu si nestěžoval. Věra má pravdu, tělo si samo řekne, co potřebujea určitě je důležité mu naslouchat. A berte to tak, že každý člověk je jiný a na každého jedna věc působí zcela rozdílně, což je na jednu stranu i dobře. A prosím nemluvte o konci, je potřeba být pozitivně naladěný, vždyť nikdo z nás nemůže vědět kdy a za jakých okolností zemřeme. A určitě i pozitivní víra pomáhá,ať to zní jakkoliv banálně. PS. Můžu být tak troufalá a zeptat se Vás na Váš věk?

Andrej ... tá únava je celkom prirodzený jav, ktorý sprevádza liečbu. Len si uvedomte, čo všetko musí vaše telo vydržať ... operácia, ožiare, chemoterapia .... a to na tak vážnom mieste, ako je mozog .... ožiare majú na telo dopad aj niekoľko mesiacov po ukončení ... na jednej strane si myslím, že je veľmi dobre, že skúšate pracovať, na druhej strane nie je dobré to preháňať, aby ste sa neuštvali a mali dosť síl na tento boj. Možno by bolo dobré, ak by vám to vaša práca dovolila, pracovať na skrátený úväzok ... V každom prípade, tá únava k tomu všetkému patrí ... Andrej, prajem veľa síl ... neviem, aký životný štýl vám je blízky, ale si myslím, že je dobré k tej liečbe, ktorú lekári dávajú pridať aj niečo z toho, o čom ste sa dočitali na týchto stránkach ... viem, že výber je veľký a rozhodovanie ťažké ... to, čo chemo robí s celým telom, je vážna vec ... ale dá sa pomôcť .... určite by ste mali užívať nejaké Lactobacily, na podporu črevnej mikloflory, ktorú chemo ničí a práve to má veľký vplyv na našu imunitu. Chcelo by to niečo na podporu pečene, ktorá je tiež zaťažená ... šťavy z cvikle, ktoré dostať bežne kúpiť - ale je dobré si ich riediť, pretože sú ťažšie na žalúdok ... na trhu je kvalitná značky BIOTTA - je to zmes, nielen čistá cvikľa. Prajem veľa, veľa síl .... Ľubomíra

Chtěla bych všem popřát klidné a pohodové Vánoce a do nového roku hlavně hodně zdraví a štěstí.

Vám všem na této diskusi přeji krásné a pohodové vánoční svátky. Pro některé z nás budou už napořád jiné, všem ostatním přeji, aby se i nadále scházeli u svátečního stolu se všemi nejmilejšími. A do nového roku přání jediné - zdraví, zdraví a zase zdraví.

Všem upřímně přeji hezké a pokojné prožití vánočních svátků a hodně zdraví a sil do nového roku. Jsou to prvé vánoce bez mého táty. Loni jsme ho ještě na vozíčku zavezli ke klavíru, aby nám zahrál koledu (byl profesionální hudebník). Bylo to naposled, kdy byl mimo lůžko a naposledy, kdy hrál..... stále vzpomínám..... Užijte si všech vzácných chvilek se svými drahými, dokud můžete. Dája

Vsem prejeme pokud mozno krasne a klidne vanocni svatky,do noveho roku ZDRAVI!!!,at se zde docitame same dobre zpravy.Vera

Přeji Vám všem i vašim blízkým krásné svátky vánoční a mnoho zdraví... Anna