Klasická léčba (chirurgická operace, ozařování, chemoterapie)

zdravím všechny, pár dní už to odkládám a nemůžu se přemoci podělit se s vámi o pokračování našeho smutného příběhu, Manžel odešel 14.6.,moje pocity jsou nepopsatelné, chci snad jen napsat, že marek byl do poslední chvíle doma, hospitalizace nebyla nutná, bolesti neměl a péči jsme v pohodě zvládly pouze s mojí maminkou.Alespon tohle jsem mu mohla splnit. všem vám přejí více štěstí než jsme měli my. Katka

Milá Katko, přijměte prosím i ode mne projev hluboké soustrasti. Je to hrozně bolestné, když milovaný člověk musí odejít,..... snad je tam všem našim milovaným lépe,.... je mi to moc líto. Chtěla bych vám napsat, že to časem bude lepší, ale já nevím, jestli bude. tento příspěvěk opět píši se slzami v očích a to je to již rok a měsíc, co jsme přišli o naši milovanou maminku a lepší to zatím není. Hodně sil celé vaší rodině.

milá katko posílám vám hodně síly a pohlazení.je mi to moc líto.

Milá Katko, upřímnou soustrast... Přeju Vám hodně sil, abyste zvládla to strašně těžké období. 21.června to byly tři roky, co odešel můj partner, a pořád to bolí. Držím Vám moc palce.

Dobrý den, paní Katko, přijměte i ode mne upřímnou soustrast...přeji Vám i Vaší rodině mnoho sil k překonání této bolesti v srdci..i když, alespoň v naší rodině je toto stále ještě velmi bolestivé..a to taťulda s námi není už téměř půl roku :(....

Uprimnu sustrast, Katka

Milá Katko, vyjadřuji hlubokou, upřímnou soustrast, přeji hodně sil do dalších dnů. Do vašich pocitů se plně vžívám, já 17.7. vzpomenu 1. výročí manželova odchodu.

Kato,prijmnete mou uprimnou soustrast.

Dobrý den, Katko, prosím přijměte upřimnou soustrast i ode mne.Honza

Dobrý den, i já se musím s Vámi všemi podělit o svůj příběh. Před několika měsíci byl diagnostikován zhoubná nádor mozku. Bohužel histologie nebyla schopna ani po opakovaném čtení určit typ nádoru. Bylo nám jen řečeno, že je neoperativní. Nádor se po dalším MR a CT mozku výrazně zvětšil. Pak nám lékaři sdělili, že se musí operovat. Operace dopadla dobře. Podařilo se odstranit 95 % nádoru. Manželův pooperační stav se postupně upravil a po několika dnech byl propuštěn do domácí léčby. Ale ouvej. Po několika dnech doma se jeho stav začal náhle zhoršovat. Začal nám padat, byl dezorientovaný a postupně ochrnul na levou polovinu těla. Ihned jsme ho odvezli zpět do Fakultní nemocnice na neurologii.Bohužel jeho stav se den ode dne zhoršuje. Už jen leží a pospává a zdá se mi , že je nehymný celý. Nekomunikuje s námi, špatně polyká a má těkavý pohled...Z nemocnice se nám ho snaží propustit a dát pryč, prý je nedostatek lůžek...léčí ho mladá lékařka po škole...když se jí na cokoliv zeptám, tak neví a krčí rameny...Je to pro mě zoufalá situace...neustále mi vnucují hospic ( jeden měsíc po operaci ) ! Nikdo mi nedokáže nic konkrétního říci- jen, že nález je ošklivý a že nádor manžela vyčerpává. Nedokáži se smířit s myšlenkou úplného konce... také hledám informace, kde jen můžu. Sehnala jsem si také vitamin B17- pouze v kapslích, ale lékařka tento vitamin vůbec nezná. Nemám jistotu, že mu ho dávají...Manželova praktická-ošetřující lékařka je velmi nepříjemná a protivná osoba....Mám ji volat informace ohledně manželovýho stavu, ale když ji zavolám, tak poslouchám do telefonu, jak ji ze mě rozbolí žaludek...Myslím, že paní doktorka je zvyklá léčit pouze pacienty s chřipkou nebo rýmou... těžší a komplikované případy odmítá- prý bydlí moc daleko a nebude za ním jezdit tak daleko domů...Máme si prý najít jiného ošetřujícího lékaře....ale ten ho také nechce, že má moc pacientů....Takže, co máme dělat ( v hospici manžela také nechtějí přjmout, protože nemá ukončenou léčbu- čeká ho cho a radioterapie). Jsem z té situace naprosto zoufalá a nevím , jak dál....Možná bych měla mažela uškrtit, aby lékaři i nemocnice neměli problém a uvolnilo se jim lůžko po manželovi pro jiného pacienta...je to strašně zoufalé a moc to bolí... Miluše

prosim vas a dostaval vas manzel hned po operacii kortikoidy?

a onkologa ste uz kontaktovali? ja som zacal s ozarovanim 20 dni po operacii ponukli mi tam aj hospitalizaciu, ale je som odmietol, ale boli tam aj ludia co sa nepohybovali a na ozarovanie ich vozili z izieb

Dobrý den, ano, dostal kortikoidy, ale při propuštění z nemocnice mu je snížili. Přišla na to až lékařka při první schůzce na onkologii...Ptala se mna, proč má manžel tak výrazně sníženou dávku kortikoidů ? Nedokázala jsem odpovědět. Doporučená dávka kortikoidů z neurochirurgie byla úplně jiná, než jaou mu naordinovali na naurologii...manžel byl doma jen pár dní, protože se náhle začal jeho stav horšit a při kontrolním CT mozku bylo zjištěno krvácení do mozku a otok-edém....vůbec nevím, co si mám o tom myslet....Po opéeraci byl v pořádku, vše dopadlo dobře a za pár dní se jeho stav tak zhoršil, že jsme si s ním nevěděli rady....Osobně se domnívám, že příčinou jeho náhlého zhoršeného stavu bylo tot snížení kortikoidů...Myslela jsem si, že léky se snižují až po delším čase, kdy je pacient v pořádku, ne 5 dní po takové nesmírně náročné operaci jak pro lékaře, tak pro pacienta....jsem z toho zničená, hlava mi to nebere, ale přece není možné, aby pacient zemřel dva a půl měsíce od stanovení diagnozy...Navíc, neměl vůbec žádné příznaky jako bolesti hlavy, epileptické záchvaty nebo poruchy hybnosti....Na nemoc se přišlo jen čistě náhodou...nebudu raději pátrat a už ho nechám v klidu spát....nemám jinou možnost

Miluško, to je mi líto a všecko to dobře znám. Bohužel, my jsme praktickou lékařku k tátovi nedostali vůbec, nějak ji to vůbec nezajímalo. Nikdo nebyl schopen říct něco konkrétního - a ono to u glioblastomu ani nejde. Onkoložka nám předem řekla, že nemoc může trvat dny, ale také měsíce.. Je to opravdu zlá, nevyzpytatelná potvora. Pokud vím, alternativní léčbu lékaři běžně nepoužívají a záleží pouze na aktivitě příbuzných nemocného, jak se k tomu postaví. Klasická medicína nemá moc možností: operace, chemoterapie, radioterapie, kortikoidy, při rozjetí cukrovky (z kortikoidů) inzulín, antiepileptika a při bolestech analgetika, ev. umělou výživu. Chci se přimluvit, pokud to jen trochu jde, nechte manžela doma - právě proto, že je ve špatném stavu, dopřejte mu tu nejlepší, svou péči. Co můžete nemocnému nabídnout víc? Vím, o čem mluvím - táta byl řadu měsíců zcela nepohyblivý a zmatený, měli jsme v záloze hospic, ale vydrželi jsme s tátou nakonec až do konce. Určitě nelituji. Přeji moc, moc sil - oběma! Dája

Milá Miluško, jste ve velmi těžké situaci, ve které jsme byli přesně před rokem celá rodina. My jsme nakonec paní doktorku přesvědčili a ona po dlouhých přemlouváních začala dělat to, co jsme žádali. To podávání si pacienta jsme zažili několikrát. Nejhorší bylo přesvědčit onkoložku o nutnosti ozářit. Dnes s odstupem času víme, že ozařování již bylo zbytečné, protože maminka nepřežila od jeho konce ani 5 měsíců, nicméně jí to drželo v naději. Naše mamka trpěla m.j. status-epilepticus (opakující se epileptické záchvaty těsně za sebou) a bylo běžné, že nám přijímací lékař v nemocnici oznámil, že to nerní na hospitalizaci, přestože mamka byla apatická, dezorientovaná a nepohyblivá. Když se začala zavodňovat a neskutečně jí natékali nohy, tak byli lékaři schopni se 3 hodiny dohadovat, zda jí umístí na internu nebo neurlogii. Chtěl jsem však napsat jinou věc. Snažili jsme se mamku mít co nejdéle doma. Nakonec jsme se položili. Jak psychicky, tak fyzicky. Viděli jsme jak táta (70 let) nezvládá, jak ho to ubíjí. Já se sestrou jsme chodili do práce a tak jsme docházeli až odpoledne. Nakonec se na nás usmálo štěstí a maminku umístili na poslední necelý měsíc života do hospice a nelitovali jsme ani minutu. Maminka to tam měla krásné, dostávala stoprocentní péči na kterou bysme se v životě nezmohli s neuvěřitelně vlídným zacházením. Vím, že zde na stránkách se upřednostňuje ponechat nemocného doma u svých blízkých, my bychom to však nezvládli. Poslední 2 měsíce byly strašnej "záhul" na psychiku. A navíc jsme neuměli mamince dát odbornou péči. Maminka padala, neudržela moč ani stolici a do poslední chvíle byla tvrdohlavá. Někdy odmítala léky, někdy zase jídlo, jindy zase byla neuvěřitelně "žravá" apod. Buďte silná. Když mi to tady na stránkách ostatní psali, bral jsem to jako nicneříkající frázi. Dnes vím, že nemocnému nemohu pomoci nijak! Tahkle nemoc je strašná svou rychlostí a v našem případě obávaný konec přišel nenápadně a rychle. Smiřte se s tím a užívejte každou minutu, kdy vás manžel vnímá. Budu Vám držet palce.

Moc děkuji všem za podporu. Bohužel,osud vyřešil vše za nás...manžel zemřel jeden měsíc a půl po operaci, dva a půl měsíce od stanovení diagnozy....bylo to tak rychlé, že tomu stále ještě nemůžu uvěřit....Ozařování a následné pooperační péče se vůbec nedočkal...Neustále si vyčítám, že jsme s operací souhlasili....Nikdo nám nedokázal nic konkrétního říci, všichni jen krčili rameny , tak proč tolik bolesti a trápení ( biopsie, zavedení drenážních trubiček do hlavy a pak operace) ? Nikdy se s tou situací nesmířím....

Miluško, to je mi líto a všecko to dobře znám. Bohužel, my jsme praktickou lékařku k tátovi nedostali vůbec, nějak ji to vůbec nezajímalo. Nikdo nebyl schopen říct něco konkrétního - a ono to u glioblastomu ani nejde. Onkoložka nám předem řekla, že nemoc může trvat dny, ale také měsíce.. Je to opravdu zlá, nevyzpytatelná potvora. Pokud vím, alternativní léčbu lékaři běžně nepoužívají a záleží pouze na aktivitě příbuzných nemocného, jak se k tomu postaví. Klasická medicína nemá moc možností: operace, chemoterapie, radioterapie, kortikoidy, při rozjetí cukrovky (z kortikoidů) inzulín, antiepileptika a při bolestech analgetika, ev. umělou výživu. Chci se přimluvit, pokud to jen trochu jde, nechte manžela doma - právě proto, že je ve špatném stavu, dopřejte mu tu nejlepší, svou péči. Co můžete nemocnému nabídnout víc? Vím, o čem mluvím - táta byl řadu měsíců zcela nepohyblivý a zmatený, některé dny poslední dva měsíce jen pospával, pak byl zase agresívní. Ohluchnul, oslepnul, nemohl polykat. Měli jsme v záloze hospic, ale vydrželi jsme s tátou nakonec až do konce. Určitě nelituji. Přeji moc, moc sil - oběma! Dája

Pani Paja mate pravdu, moznosti vela nie je, Ale aspon dodrzanie uz osvedcenej liecby moze aspon pomoct ziskat navyse nejaky cas a ja zacinam byt za to vdacny. Mne po operavii davali kortikoidyy, ale po odchode z nemoznice mi ich nikto nepredpisal a ja som vtedy nevedel co treba. Tri dni po operacii mi zacala trnut ruka, mykat uztny kutik, nemohol som poriadne zut jedlo. Isiel som za onkologickou az ta mi povedala,ze mam uzivat Fortecortin, priznaky odisli, stav sa mi zlepsil. Povedala,ze po operacii vznika u kazdeho edem a este par dni bez Fortecortinu a poskodenie mohlo by trvale. Andrej

Moc děkuji za podporu. Manžela jsem chtěla domů, ale vůbec jsme to nestihli vyřídit. Vše se seběhlo tak rychle a svůj boj již dobojoval....

Zdravím všechny, byli jsme včera na kontrole na onkologii, manželovi nasadili opět Temodal, zatím na půl roku, uvidí se, jak to bude snášet a jak bude zabírat. Koupila jsem mu v lékarně různé doplňky, aby to dobře zvládal a po dovolené začne IV formu B17 na cca 5 týdnů, věřím, že to všechno zabere a podaří se to opět zvládnout. Velmi mě zaráží přístupy lékařů, jak někteří výše píšete, vůbec si to nedovedu představit, při tom všem bojovat ještě s takto neochotnými lékaři. My jsme se ani jednou nesetkali s takto podobným přístupem, já sice chápu, že každý je jen člověk,ale tahle práci, kterou vykonávají lékaři nebo sestřičky je určitým způsobem poslání a pokud k tomu mají výhrady, tak by ji neměli dělat vůbec a najít si něco jiného.No je to velmi těžké. Miluško držím palce!

Miso a je manzel po gama nozi?nebo jen chemo?preji vam peknou dovcu.Milusko k vasemu smutnemu psani ja mohu rict jen to,aby jste se nedali!!Je to vas nejmilejsi,ptejte se,nechte si vse vysvetlovat,mate na to pravo!ja muzu rict,ze mame opravdu velke stesti na skvele lidi kolem sebe v tomhle nestesti a nechapu takove chovani,je mi z toho zle.DRZIM VAM PESTI!!!!

Manžel je i po gama noži, na kterém byl předminulý pátek. Výsledky budou zřetelné až po týdnech či měsících.

Dobrý den,chtěla bych se zeptat jak a kde se dá sehnat B17?Manžel je téměř 3měsíce po operaci oligodendrogliomu,máme za sebou ozařování a léčbu Temodalem,kterou museli předčasně ukončit,další dávky budou snad za měsíc.Když jsem se paní doktorky na B17 ptala,o ničem takovém prý neslyšela.Chtěla bych manželovi pomoc,jak jen to bude možné.Máme 3 malé děti,nejmenšímu je teprve 6 měsíců,tak chci pro něj udělat,co jen půjde.Děkuji

dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli jsou normální výpadky paměti typu, že zapomene celý týden apod. Děkuji moc

ZDRAVIM NA DISKUSI.VCERA JSME BYLI S MAMKOU V BRNE.KREV DOBRA NA CHEMO,ALE SPATNY CUKR 15!!TAKZE LEKY.NOHA A RUKA SE ZHORSUJE SLABNUTIM,TAKZE JESTE NAVYSENE KORTIKOID.PRY SE UVIDI ZA MESIC PO MAGNETU CO BUDE DAL...???MEJTE SE VSICHNI PEKNE LETNE.

Věro, srdečně Vás zdravím. Kortikoidy a cukr - to je bludný kruh. Zvýšení kortikoidů způsobí i zvýšení glykemie. Můj táta měl jednu dobu glykemii 30 mmol/l. Tehdy jsme ho museli odvézt na internu, bylo to naposled, kdy vyjel z domu. Pak jsme píchali inzulín a glykemie se držela kolem 10, max. 13 mmol/l. Je pravda, že jsme na přísné dietě nebazírovali, spíš jsme se snažili, aby dostal to, co na měl chuť (samozřejmě v rozumné míře... ). Dostali jsme i glukometr, takže byl pod kontrolou. K diabetologovi vůbec nemusel, jen maminka vedla deniček s hodnotami, a podle toho pak dostávala inzulín + nastavení dávek. Držím Vám palečky, ať má chemoterapie co nejlepší efekt a maminka má dobrou náladu! Dája

Dobrý den, ano, onkologa nám domluvili, ale až za hrozně dlouhou dobu. Lékař zapomněl vzít manželovu diagnozu na onkologii do komise...K ozařování mělio dojít až dva měsíce po operaci. Prý toho mají hodně a všechny případy jsou velmi vážné. Tomu jedinému jsem věřila...ale jinak vůbec nevím, co si mám o tom všem myslet...vše bylo tak rychlé, nečekané a hrozné....nikdy se s tím nesmířím, nevyrovnám...manžel byl velký sportovec a bojoval do poslední chvíle...bránil se...

Dobrý den, mám za sebou 8 frakcí ozařování lineárním urychlovačem pro karcinom děložního hrdla. Je mi 37 let, jsem po hysterektomii W/M 19.5. 2011 s ponecháním vaječníků. Moje otázka se týká vedlejších účinků ozařování. Pálení při močení a časté počení to je jasné, průjem, nadýmání také, ale na vnitřních stydkých pyscích se mi udělalo spoustu hrbolků-pupínků, na pohled nejsou jiné než okolní kůže, pouze na pohmat, jeden vedle druhého, jsou tvrdší, jejich tam asi 30. Nevím, co to může být. Od holení to není, malinko to svědí, ale nevím jestli to není pálení v moč. trubici, těžko se to rozpozná, kde to pálí. Nikde jsem se o tom na internetu nedočetla. Děkuji za odpověď.

zdravim na diskuzi.mamka je od patka na onkologii.prestala ji uplne fungovat ruka i noha,tahlo ji to do leva,cukr rano 7 odpoledne 20--zrejme otok kolem nadoru.takze ma kapacky,inzulin,psychika sileny!!!v utery magnet a pry se uvidi.opet jedna velka bezmoc a cekani.....jak se mate vsichni??

Pro Věrku: Zdravím Vás Věrko, to je mi líto s maminkou. Jak dopadla vaše maminka na magnetu? Snad to dopadlo dobře. Hlavně stůjte při mamce.

dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je člověk s nádorem na mozku, ani ne měsíc po chemoterapii pracovat 12 hodina na stavbě?? je to důležité moc děkuji

... no ak to situácia dovolí, tak niečo robiť treba, ale 12 hodín na stavbe ?!?! ... no to sa mi teda nezdá ako rozumná vec. Asi by bolo dobré poradiť sa s lekárom, čo a ako, ale neviem, či by som sa priznala s niečím takým, Chemo predsa veľmi zoslabuje telo, berie a zabíja v ňom nielen to zlé, ale žiaľ aj to dobré. Ťažká práca unaví a urobí svoje aj so zdravím človekom, nie to ešte s takým, ktorého telo potrebuje sily a energiu na taký ťažký boj. Určite to nie je dobrý nápad, robiť na stavbe, kde je veľmi ťažká práca. Prajem veľa síl a múdrosti v ďalšom konaní a rozhodovaní.

Tak Vás tu o5 všechny zdravím. Dlouho sem tu nebyl->doma přestavujeme. Jak se Vám tu všem daří? U nás střídavě oblačno. Jednou tak, pak zase tak. Horší je to s pamětí. Čím dál horší a horší. Tatínek ztrací velmi rychle paměť. Zapomíná a to se nikdy u taťky nestávalo. Stane se, že některé věci mu musíme opakovat i 3-5x běhěm hodiny. A nejhorší je to, že si je toho vědom. Nějak se nemůže smířit s tím, že už to není on co býval. Člověk dokud nezažije, nepochopí. Půjdeme na kontrolu a tam se uvidí, zda se nádor zvětšuje. Pokud ano, gamma nůž nás nemine. Horší je, že taťka o tom nechce slyšet. Úplně obrátil, nevím proč. Jinak slyšeli jste o tom novém X noži v Brně tuším? Všem hezký den, Honza

Pro Věrku: Zdravím Vás Věrko, to je mi líto s maminkou. Jak dopadla vaše maminka na magnetu? Snad to dopadlo dobře. Hlavně stůjte při mamce.

AHOJ HONZO.MAGNET DOPADL SPATNE,OTOK NENI,ALE NADOR POVYROSTL O 2MM,COZ ZNEMOZNUJE HYBNOST LEVE POLOVINY TELA.Z TOHO JE MAMKA NEJVIC SMUTNA.JE VLASTNE JAK LEZAK.TAKZE DNES HNED DOSTALA NOVOU CHEMO/NEVIM NAZEV,MAM HLAVU JAK BALON/ 2 PRASKY...A ZA 6 TYDNU KONTROLA.ZITRA JEDEM DOMU,SNAD ZVLADNEME CESTU A DOMA NAM NASTANE TEZ JINY ZIVOTNI REZIM.JE TADY NA ONKOLOGII,ALE SKVELA SOC.PRACOVNICE A SPOUSTU VECI NAM ZARIDI.POLOHOVACI POSTEL,PECOVATEL.SLUZBU,REHABKU,....TADY NA ZLUTAKU VUBEC JSOU UPLNE SKVELY LIDE,KTERI DELAJI SVOU PRACI NAPLNO A PROFESIONALNE!!SMEKAM PRED VSEMA!! VAM HONZO PREJI HODNE SIL A PEVNE NERVY S TATKOU!!

Věrko, držím palce. To je úplně super, že máte takovou pomoc. My jsme si vyběhávali úplně všechno sami, jen tu postel dalo velkou práci sehnat. Volala jsem pop všech charitách, i na hospic a věci jsme sehnali až v Uherském Hradišti, což je od nás pořádný kus cesty. Moje švagrová, fyzioteraputka nás naučila rehabilitovat... Pomáhali i kamarádi a známí (internista, ORL lékařka, psycholog), Ze strany praktické lékařky, neurologie, neurochirurgie bohužel naprostý nezájem .... za pár dní je to rok, co táta odešel.... Hodně sil a trpělivosti! dája

Dobrý večer, narazila jsem na tuto diskuzi náhodou. Je pro mě vše čím procházíte opravdu nepředstavitelné. Přeji vám všem hodně sil. Nevím zda jste v této diskuzi již mluvili o léčbě rakoviny, kterou nabízí Burzynski Clinic v Hustonu. V klinice je možné se domluvit i česky. Web: http://www.burzynskiclinic.com/burzynski-clinic.html . Na informaci o této léčbě jsem přišla zde: http://www.mojestarosti.cz/poradna/zdravi-nemoci-me-zavislosti/nemoci/glioblastom-v-mem-mozku-jeste-asi-rok-zivota.html . Podívejte se prosím na poslední příspěvek od p. Kouteckého. Informace, které uváději o terapii zní dle mého slibně.

Z toho co jsem našla na netu vidím, že tato léčba v ČR zatím dostupná není. Obávám se, že pokud takováto terapie skutečně existuje s dobrými výsledky (momentálně výsledky léčby v ČR jsou velmi špatné) tak nemusí být vítaná ani u nás ani jinde z důvodu ztráty zisků farmaceutických společností apod. Přeji vám ještě jednou hodně síly a vše dobré. M

O této léčbě se píše i na amerických stránkách o glioblastomu www.yasg.com zrovna v posledních diskuzích, názory jsou myslím rozporuplné, hlavně co se týká financí, protože si to pacienti hradí sami.

miso,jak se dari manzelovi?my se zabihame do jineho kolotoce,snad se s tatkou brzo zabehneme a pro mamku je deprimujici,ze je lezici--sedici!!z charity uz nam pomahaji,tak snad to bude dobry!!!mejte se vsichni krasne!

Dobrý den Věro, manžel je v pohodě, má za sebou 2.sérii Temodalu a pokud bude mít dobré výsledky krve uvažuje jeho doktorka o navýšení na 400 mg/den. Dávali jsme injekční formu B17, dostal 68 ampulí, rozdělené na 3,6 a 9 gr., které jsem mu míchala do infuzí, teď už je zpět na tabletové formě. V září ho čeká PET/CT a v říjnu MR. Takže uvidíme, jak vše od gama nože, přes Temodal a B17 zabírá. Musíme věřit, že to pomáhá. Všem přeji hodně štěstí!

to jsem rada,ze je muz v pohode!!!drzim vam pesti a preji hodne stesti!!!!!!!!!

jsme vsichni moc smutny,mamka je na neurolog.na kapackach.po 14 dnech po magnetu se udelal otok!uz je ma druhy den a je to horsi,je nezorientovana a nadava nam.doktor rika,ze je otok na mysli a ze mame byt trpelivy.ovsem je to hruza a vypeti!!!mejte se krasne.

Zdravím Vás Věrko, to je mi líto s Vaší mamkou. Musíte se držet a být trpělivá. U nás je to takové na nic. Tatínkovi změnili prášky. Chvilkama výpadky paměti. To co dříve řešil, nyní vůbec neřeší. Věci, které mu dříve připadali zbytečné na řešení, tak ty zase řeší. Nejhorší je to, že tatínek byl celý život stavař. Firmu sem přebral já a tatínka nyní velmi trápí, že mi nemůže pomoci. Bohužel vidí, že to nestíhám. Mám svou práci ve fabrice a firmu prostě nestíhám. Velmi ho to trápí a ubíjí. Vůbec se mi nelíbí. Neustále povídá, že za vše může on. Kdyby se mu to nestalo, tak firma funguje. Chvílkama mu vůbec nerozumím. Nejdřív řekne to a za 5 minut opak. je to velmi náročné na psych. Občas je potřeba, aby člověk některé věci překousl. Není to sranda. Věrko, držte se a mamku podporujte. To, že Vám nadává, nemyslí špatně. Jen je prostě jinde. Držte se Věrko Vy, i ostatní.

Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu,jak a kde se dá sehnat B17?Manžel je po operaci nádoru mozku,již je po ozařování i po chemo,další ho čeká v září.Posledních pár dní nechce nic jíst,dostanu do něj alespoň zeleninové šťávy,někdy ja to velmi těžké.

Pošlete mi svůj e-mail na: nami75@seznam.cz pošlu Vám odkazy, kde co objednávat a nějaké info k B17.

Dobrý den, již několik dní si čtu vaše komentáře k nádoru mozku. Mám bratra, kterému je 53 roků. Celý život sportoval nikdy nebral na nic léky. Dne 25. července se mu udělalo špatně, tak ho odvezli do nemocnice na MR a po biopsii bylo zjištěno, že má glioblastom IV. neoperovatelný v pravé mozkové hemisfeře. Momentálně je v domácím léčení a čeká na ozařování. Dnes mně sdělil, že se rozhodl ozařování zamítnout. Nevím co mu mám na to odpovědět. Máte někdo zkušenost, zda ozařování podstoupit nebo ne. Co jsem se o této strašné nemoci dočetla, tak je to v podstatě (podle mého názoru jedno ) zda s touto diagnozou člověk ozařování podstoupí nebo ji zamítne. Prosím o Vaše názory. Moc děkuji.

Dobrý den Stanislavo, můj osobní názor je, že pacient musí být hlavně přesvědčen o tom jak se rozhodl,že dělá správně. Ať už se rozhodne pro léčbu klasickou nebo alternativní nebo léčbu odmítne.Myslím, že hodně pomáhá ta víra v to pro co se rozhodl. Dle prognóz tu můj manžel už dávno neměl být,ale věříme, že naše rozhodnutí bylo správné jít do klasické léčby i alternativní. Momentálně je to dobré, i když to třeba zítra může být jinak. Pokud bratr odmítne ozařování, je to jeho rozhodnutí, nechtěl by popřemýšlet o nějaké alternativní léčbě? Držím moc palce a přeju hodně štěstí

Dobrý den paní Michalo, moc děkuji za vaši podporu, moc mě těší, že Váš manžel je na tom, jak píšete relativně dobře, ale jak jsem četla Váš příběh on neměl glioblastom IV. tento nádor, jak nám bylo řečeno jen ten nejhorší a neagresivněší. Během měsíce je z mého bratra úplný chudák. Dokonce byl léčený v Brně a přeřadili ho do okresní nemocnice. proto jsem chtěla vědět zda když odmítne radioléčbu se na tom něco změní, ale nikdo mě nedokáže na tuto otázku odpovědět. Přeji Vám hodně štěstí , nic jiného se na to ani nedá říkat je to prostě rodinná tragedie.

Manželova histologie ukázala astrocytom s přechodem do glioblastomu Gr-III-IV,ale pokaždé to berou jako glioblastom bez vyjímky. I květnový výsledek PET/CT označili jako recidivu glioblastomu. Je pravda, že on měl tzv.sekunádrní GBM, to znamená, že nádor se genetickými změnami postupem doby změnil z nezhoubného ve zhoubný. Možná, že právě protože odmítl klasickou léčbu by mu ta alternativní mohla pomoci, viděla jsem nedávno dokument, kde bylo přiznáno, že většina onkologických pacientů nezemře na nádor jako takový,ale právě chemoterapeutickou léčbu, která zničí celý organismus. Každopádně moc držím palce a přeju hodně štěstí,ať už je rozhodnutí jakékoliv.