Na rakovinu tlustého střeva a konečníku zemře ročně více než 3 000 lidí. Tento karcinom patří k nejčastějším u nás. Při včasném odhalení je přitom velmi dobře léčitelný. Lékaři se proto snaží detekovat případné změny ve střevech co nejdříve, aby dali pacientům šanci na úplné uzdravení. Od ledna snížili dolní hranici preventivního screeningu z 50 na 45 let.
Problém kvalifikovaného dialogu lékař- pacient je málo vnímán a má zásadní vliv na stanovení správné diagnózy i na správný způsob léčby. Praxe ani přibližně neodpovídá vědeckému poznání v oboru komunikace a poznatkům oboru "Rozhodování za nepřesných a neúplných informací, s nejistotou a v časovém stresu". Způsoby popisu řešení tohoto problému v nejlepším případě v lékařství zůstávají v kontextu povědomí psychologického chápání řečové komunikace, kdy na jedné straně je lékař a oborový odborný jazyk, na druhé straně je pacient, který nechápe pojmy a své povinnosti. Tudíž takto chápaný problém je vnímán jen velmi plytkým způsobem oproti vnímání pacienta, který přichází se svými zdravotními riziky a lékaře, který vnímá sdlěené informace defektně výběrově a s limitem 2,78 minuty na "naslouchání pacientovi" při setkání. Nedivme se tedy, že pak umírají lidé na zcela jiné diagnózy, než na které byly léčeni a užívají lékovou terapii, která jim často k trvalým zdravotním následkům bezpečně pomůže. Já riskuji zdraví a lékař jen svůj čas, nanejvýš pověst. Chci prosadit zásadu "KE KAŽDÉMU LÉKAŘSKÉMU ZÁZNAMU MÁM PRÁVO DOPLNIT SVÉ STANOVISKO PACIENTA !!!" Kdyby tomu tak bylo a na vyjádření pacientů někdo včas rozumně reagoval, nemuselo by tolik lidí zbytečně chodit k finančně nedostupným soudům nebo zbytečně předčasně umírat.
Přidat nový komentář