Kuřáci sobě

Kouřit jsem přestal na doporučení matky, která kouřila od svých šestnácti do svých 45 let. Zkusila lék, já jsem tomu nevěřil, tak jsem si říkal, že znovu začne, smál sem se jí do obličeje, s tím, že jí to stejně nepomůže - ale - ona vážně skončila. Tak jsem se jí zeptal, cože to brala. Prej Champix, jsou to léky na recept, výhodou je to, že si člověk vezme lék ale při tom současně dál kouří! Nevěřícně jsem nad tím kroutil hlavou - nebudu napínat, už dva a půl roku nekouřím (začínal jsem mít problém s dušností a okolí mne stále kritizovalo za smrad z cigaret (mně cigarety voněli a voní pořád) - co nekouřím, už dávno se mi léky zaplatily, problémy jsou pryč, po dlouhé době jsem zase vnímal pořádně chuť a vůně - skutečně - jde o vlastní zkušenost, doporučuju, opravdu, nevěřil jsem ale teď se musím jen smát, jak jsem s cigaretama vyběhl. Předtím jsem samozřejmě zkoušel - svojí vůlí snížit počet cigaret - to ta nějak nešlo, tak jsem zkusil ty žvýkačky - z těch mi bylo jedině blbě, náplasti jsem nezkusil, přešel jsem rovnou na Champix. Kouřil jsem 7 let.